Dne 1. května 2012 vydala francouzská tisková agentura AFP (Agence France-Presse) zprávu, v níž stojí, že britská parlamentní komise, jež prověřovala nekalé aktivity médií magnáta Ruperta Murdocha ve Velké Británii, ukončila svou činnost. Murdochova média totiž mimo jiné odposlouchávala telefony příbuzných obětí teroristického útoku v Londýně v roce 2005 či vojáků padlých ve válce v Afghánistánu a Iráku a asi dva tisíce dalších lidí, včetně prominentů, hvězd a celebrit. Výsledky vyšetřování komise, která byla zřízena z podnětu premiéra Davida Camerona, byly tentýž den zveřejněny. Komise měla za úkol prověřit etickou stránku fungování médií.

Rupert Murdoch kvůli aféře vydávání nedělníku News of the World, který nejvíce s odposlechy pracoval, zastavil. List vyšel loni v červenci po 168 letech naposledy. Jeho syna Jamese stála aféra nejen místo ředitele News International, ale i předsedy správní rady britské televizní společnosti BSkyB. Zatčeno bylo už celkem 43 lidí, mezi nimi 25 zaměstnanců News International, která patří Rupertu Murdochovi, ale i státní úředníci a policisté. Odškodnění postižených osob, k nimž patří celebrity i politici, Murdocha stálo miliony.

Ve zprávě parlamentní komise soudce Briana Levesona stojí: "Firma News International a její mateřská společnost News Corporation úmyslně zavírala oči nad rozsáhlými špatnostmi a ředitelé firem včetně Ruperta Murdocha a jeho syna Jamese by měli být připraveni nést zodpovědnost... Rupert Murdoch nepodnikl kroky k tomu, aby byl plně informován o dění ve své společnosti a není ve stavu, aby mohl vést velkou mezinárodní společnost." Parlamentní výbor zároveň uvedl, že tvrzení Murdocha i jeho syna Jamese o tom, že o nelegálních praktikách nevěděli, se nedá věřit. "NoW a News International výboru lhaly o povaze a rozsahu vyšetřování, které údajně v souvislosti s odposlechy provedly, vydávaly prohlášení, o nichž věděly, že nejsou plně pravdivá, neposkytly dokumenty, které by pomohly pravdu odhalit," stojí dále v závěrečné zprávě. Komise zprávu schválila poměrem šest ku čtyřem hlasům. Hlasovali pro ni členové za opoziční labouristy, proti byli vládní konzervativci, kterým vadila zejména zmínka o nezpůsobilosti jednaosmdesátiletého majitele vést firmu. Komise se také zajímala o Murdochovy vazby na nejvlivnější britské politiky. Murdoch je totiž znám důvěrnými vztahy s britskými premiéry od Margaret Thatcherové přes Tonyho Blaira a Gordona Browna až po nynějšího šéfa vlády Davida Camerona. Blair byl dokonce kmotrem jedné z Murdochových dcer.

Protože zpráva obvinila tři manažery Murdochova mediálního impéria z úmyslného maření vyšetřování, následně vše bude vyšetřovat policie a státní zastupitelství. Zpráva konkrétně jmenuje výkonného ředitele News International Lese Hintona, bývalého šéfa nedělníku News of the World Colina Mylera a právního manažera Toma Crona, které viní ze selhání.

News Corporation vydala prohlášení, v němž stojí, že už na požadavky policie reagovala a zpřísnila opatření v redakcích, aby se vážná provinění nemohla opakovat. Analýzu však Murdochova korporace považuje za nespravedlivou a zaujatou. Britský telekomunikační úřad vzápětí sdělil, že výsledky zprávy mohou ovlivnit rozhodování o tom, zda bude Murdochově televizi BSkyB odebrána vysílací licence. Britská média upozorňují, že závěr o způsobilosti majitele směřuje na britský regulační úřad Ofcom. Úřad již od propuknutí skandálu kolem odposlechů zkoumá licenci televize BSkyB, ve které má největší podíl News Corporation - 39 procent akcií.

Při posuzování licence hraje klíčovou úlohu právě "způsobilost a zachovalost" majitele licence. Pokud by Ofcom došel k závěru, že News Corporation tuto podmínku nesplňuje, musel by pan Murdoch prodat část svého podílu v BSkyB, aby neměl kontrolní balík. Tato podmínka dle odborníků není právně zcela jednoznačně definována a záleží tedy na úsudku Ofcom, jak se rozhodne.

Britská policie kvůli odposlechům zaměřila svou pozornost i na další listy společnosti News International., jako jsou deník Daily Mail nebo bulvární listy The People a Daily Mirror, takže je možné, že padnou i další obvinění.

Jak známo podobnou komisi kvůli odposlechům by ráda zřídila v Česku iniciativa Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky. Ta chce taky nechat vyšetřit, jak to bylo s odposlechy pánů Janouška a Béma: odkud pocházejí, jakým způsobem unikly na veřejnost a proč podezření z manipulace s veřejnými zakázkami a při obsazování důležitých míst ve státní správě nevyšetřovala policie a státní zastupitelství.

Občanská iniciativa zároveň vyžaduje, aby v komisi nebyli jen politici. Jak jsem již napsal, ve Velké Británii komisi předsedal zkušený soudce Brian Leveson, který zaručoval nejen profesionalitu, ale i nestrannost, která má ve Velké Británii velmi starou tradici. Soudce mohl již od Magny charty, která byla vydaná v roce 1215, rušit některé verdikty krále, který se musel podřídit zákonům. Jak u nás vidíme, to tu ještě neplatí a například prezident Klaus nerespektuje nálezy Ústavního soudu a Marek Benda jako předseda ústavně právní výboru sněmovny se proti takové komisi ostře ohradil před pár dny ve vysílání ČT24. Premiér Nečas, jenž se přátelí s britským premiérem Cameronem, který tam parlamentní komisi ustavil, by se mohl od něj poučit, jako se poučil v případě nepodepsání fiskálního paktu.

P.S. Díky za upozornění na překlep v titulku, již je to opraveno.