Dobrá zpráva: Šabatová je ombudsmankou
Dvaašedesátiletá Anna Šabatová, která nejprve studovala filozofii a historii v Brně a později absolvovala Karlovu univerzitu v Praze, kde studium ukončila právě disertační prací o ochránci lidských práv, byla v pátek 14. února 2014 zvolena po skoro čtrnáctiletém působení pánů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského, ombudsmankou. A je to dobře, protože tato sveřepá bojovnice se tomuto oboru věnuje po celý život.
V letech 2001 až 2007 již na tomto úřadě působila jako zástupkyně pana Motejla. V následujících letech byla pět let předsedkyní Českého helsinského výboru. Kromě jiných vyznamenání je nositelkou Ceny OSN za ochranu lidských práv. Za rozšiřování samizdatových tisků v době minulého režimu byla odsouzena k tříletému trestu odnětí svobody spolu se svým bratrem Janem a otcem Jaroslavem. Otec byl v mládí zaníceným komunistou, v šedesátých letech reformátorem, po roce 1968 disidentem a vězněm, po roce 1989 vstoupil zase aktivně do politiky: byl poslancem a ministrem bez portfeje. Svými názory patřil vždy k levici stejně jako její manžel Petr Uhl: novinář a politik. Jako student se hlásil k trockistům či revolučním marxistům, po roce 1968 byl disidentem, vězněm a po roce 1989 zakládal Občanské fórum. Později byl poslancem, ředitelem ČTK, komentátorem Práva a v posledních letech se hlásil až do doby, než tato strana vstoupila do vlády pana Topolánka, ke Straně zelených.
Jen z tohoto stručného popisu prostředí, v kterém Anna Šabatová prožila většinu života, evidentně vyplývá, že pro funkci veřejného ochránce lidských práv, který má bojovat proti diskriminaci a za rovné příležitosti pro všechny občany, je dobře vybavena, protože vzdorovat všemocné byrokracii, to chce často velkou sílu, odvahu a odhodlání, a to vše ona má. Bez těchto vlastností by se lidí nedokázala účinně zastávat.
Protikandidátem paní Šabatové byl Stanislav Křeček, současný zástupce ombudsmana a bývalý funkcionář sociální demokracie, který se zabýval pouze ochranou práv nájemníků: svým založením je spíše politik a úředník, než tvrdý bojovník, a to byl zřejmě i hlavní důvod, proč jeho kandidaturu prosazoval prezident Miloš Zeman, který s ním zřejmě souhlasil i v tom, že je chyba se koncentrovat na obhajobu práv menšin, protože vede k destabilizaci. Asi věděl, že by se s ním mohl snáze dohodnout, což s paní Šabatovou určitě nepůjde tak snadno: ta je schopná se postavit i proti silnému levicovému prezidentovi.
Již před svým zvolením avizovala, že o náplni práce svého úřadu chce s politiky diskutovat a prosazuje, aby ombudsman mohl navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů. Zatím tak může jen u právních předpisů, přestože při práci se často setkává právě s chybami v zákonech. K takové změně bude zapotřebí hodně kuráže, a tu ona má.
Psáno pro Český rozhlas Plus
V letech 2001 až 2007 již na tomto úřadě působila jako zástupkyně pana Motejla. V následujících letech byla pět let předsedkyní Českého helsinského výboru. Kromě jiných vyznamenání je nositelkou Ceny OSN za ochranu lidských práv. Za rozšiřování samizdatových tisků v době minulého režimu byla odsouzena k tříletému trestu odnětí svobody spolu se svým bratrem Janem a otcem Jaroslavem. Otec byl v mládí zaníceným komunistou, v šedesátých letech reformátorem, po roce 1968 disidentem a vězněm, po roce 1989 vstoupil zase aktivně do politiky: byl poslancem a ministrem bez portfeje. Svými názory patřil vždy k levici stejně jako její manžel Petr Uhl: novinář a politik. Jako student se hlásil k trockistům či revolučním marxistům, po roce 1968 byl disidentem, vězněm a po roce 1989 zakládal Občanské fórum. Později byl poslancem, ředitelem ČTK, komentátorem Práva a v posledních letech se hlásil až do doby, než tato strana vstoupila do vlády pana Topolánka, ke Straně zelených.
Jen z tohoto stručného popisu prostředí, v kterém Anna Šabatová prožila většinu života, evidentně vyplývá, že pro funkci veřejného ochránce lidských práv, který má bojovat proti diskriminaci a za rovné příležitosti pro všechny občany, je dobře vybavena, protože vzdorovat všemocné byrokracii, to chce často velkou sílu, odvahu a odhodlání, a to vše ona má. Bez těchto vlastností by se lidí nedokázala účinně zastávat.
Protikandidátem paní Šabatové byl Stanislav Křeček, současný zástupce ombudsmana a bývalý funkcionář sociální demokracie, který se zabýval pouze ochranou práv nájemníků: svým založením je spíše politik a úředník, než tvrdý bojovník, a to byl zřejmě i hlavní důvod, proč jeho kandidaturu prosazoval prezident Miloš Zeman, který s ním zřejmě souhlasil i v tom, že je chyba se koncentrovat na obhajobu práv menšin, protože vede k destabilizaci. Asi věděl, že by se s ním mohl snáze dohodnout, což s paní Šabatovou určitě nepůjde tak snadno: ta je schopná se postavit i proti silnému levicovému prezidentovi.
Již před svým zvolením avizovala, že o náplni práce svého úřadu chce s politiky diskutovat a prosazuje, aby ombudsman mohl navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů. Zatím tak může jen u právních předpisů, přestože při práci se často setkává právě s chybami v zákonech. K takové změně bude zapotřebí hodně kuráže, a tu ona má.
Psáno pro Český rozhlas Plus