A není se čemu divit, protože jen norské letectvo, které patří do NATO, podle Larse Saunese z operačního velitelství norských vzdušných sil, zaznamenalo zvýšený počet přeletů ruských stíhacích a bombardovacích letounů u svého pobřeží. Od počátku letošního roku do konce března registrovaly norské stíhačky 75 ruských letounů. Koncem minulého století byly ruské letouny zaznamenávány u norského pobřeží tak třikrát až čtyřikrát do roka. V roce 2013 to bylo již zase 87 krát, tedy jako v době studené války. A podobná situace je i na moři.

Švédský deník Dagens Nyheter proto napsal, že jejich země chce více investovat po letech úsporných opatření do letadel. Měla by dostat 48 nových stíhaček F-35 a i blíže neurčený počet nových ponorek. Švédsko bude zároveň více investovat do cvičení ozbrojených sil. Vzhledem k tomu, že v textu nebyla ani zmínka o Alianci, je zřejmé, že Švédové i nadále chtějí zůstat neutrální velmocí, kterou jsou od počátku XIX. století, kdy prohráli válku a Finsko spadlo pod ruskou správu, která trvala až do roku 1917. Tehdy Finsko vyhlásilo samostatnost. Švédský ministerský předseda Fredrik Reinfeldt o neutralitě a o větších investicích do ozbrojování hovořil ale ještě dříve, než se vyostřil konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. A totéž zopakoval v posledních dnech i pro finský deník Hufvudstadsbladet, v němž připomněl, že veřejné mínění je ve vztahu ke vstupu do NATO velmi skeptické.

Švédský deník zároveň konstatoval - jak se ukázalo v devadesátých letech minulého století - že se stejně po celou dobu po druhé světové válce počítalo v případě napadení Švédska Ruskem s pomocí NATO, a proto se hovoří o tzv. tichém partnerství. Kvůli němu totiž již dávno byla přebudována švédská vojenská letiště tak, aby tam mohla přistávat těžká americká bombardovací letadla. A podobně se spolu s vojáky NATO Švédové účastní zahraničních nasazení i společných cvičení.

Ve Finsku, které má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů a pro které je Rusko hlavním obchodním partnerem, je situace trochu odlišná: I když je tam proti vstupu do NATO ještě více lidí než ve Švédsku. Již od roku 2008, když Rusko vstoupilo do Gruzie, se tam otevřela veřejná debata na toto téma. Konzervativní ministerský předseda Jyrki Katainen je sám hlasitým zastáncem vstupu Finska do NATO, ale je nejen se svým názorem v menšině, ale brzy mu končí i mandát. Zatím to ale vypadá nadějně s uzavřením vojenské unie mezi Finskem a Švédskem, protože tu si přeje polovina Finů. A protože Švédové jsou tichými partnery NATO, stali by se jim de facto i Finové, což by se jim mohlo hodit i při možném konfliktu s Ruskem kvůli nerostnému bohatství v Arktidě.

Psáno pro Český rozhlas Plus