Na začátku minulého století se lidé bavili tím, že ozvěna na otázku Jak je ti Rakousko, zněla ouzko! A brzy se tato hříčka stala skutečností: monarchie se zhroutila.

Vzpomněl jsem si na to, když si půlka dnešního malého Rakouska, které má osm a půl milionu obyvatel, zatímco monarchie měla 53 milionů, oddychla, že nemají ve Vídni Hoferburg, ale zase starý Hofburg. Norbert Hofer ze Strany svobodných totiž šel do voleb s tím, že Rakousko zásadně změní a vyvolá předčasné volby, v kterých doufal, že jeho strana zvítězí a on konečně zavede pořádek. Doslova řekl: "Vy se budete divit, co je všechno možné!" Tento známý citát byl nejen v Rakousku čten jako výzva k puči.

Atmosféra zvýšené emocionality podporuje rasismus, nenávist, cynismus, násilí a opovržení a tento proces je těžko zastavitelný. Dost přesně o tom hovořil koncem minulého týdne nový rakouský kancléř Christian Kern, který řekl: "Politický obsah byl nahrazen taktickým oportunismem, a to je přesně to, s čím bychom měli skoncovat." A nový prezident Alexander Van der Bellen zase hovoří o tom, že by bylo třeba zasypat příkopy mezi oběma tábory. A dokonce i ze Strany svobodných se ozvaly hlasy, že by se situace měla uklidnit. Otázka je, jestli to vůbec jde. I u sousedů se skoro určitě Alternativa pro Německo do vlády nedostane, ale přesto její agenda již dnes zasahuje výrazně do politiky a v Rakousku tomu bude určitě podobně, protože tam varianta, že by příští volby mohli vyhrát Svobodní, je pravděpodobnější.

Média sice z velké části změnila slovník, nejsou tak hysterická, ale bohužel jsou už pouze čtvrtou mocí ve státě, která byla v posledních letech marginalizovaná pátou mocností, kterou představují blogy, sociální sítě a záhadné weby, o kterých nevíme, komu patří, které se nikomu nezodpovídají a jejichž autoři jsou začasté anonymní. Toto emocionální tsunami zastavit neumíme, i když je to právě tato hysterie, která všude slouží extrémní pravici či nesystémovým populistickým hnutím. Zvláště v prosperujícím Rakousku, kde donedávna byla nejmenší nezaměstnanost, v žebříčku životní úrovně se nacházeli na třetím až čtvrtém místě a kde Vídeň je to město, kde se nejlépe žije.

Strach ze ztráty těchto privilegií vnímají všichni zvlášť poté, co se přes ně převalilo 400 tisíc migrantů, z nichž asi 90 000 tam požádalo o azyl. To mělo za následek, jak ukázaly průzkumy minulý týden, že pana Hofera volila polovina bývalých voličů lidovců a menší část bývalých voličů sociální demokracie, a to přesto, že jejich volba měla za následek, že v poslední době stáhli investoři z Evropy právě kvůli nástupu těchto stran investice za více než 500 miliard eur a kurz eura se propadl vůči dolaru na dvouměsíční minimum, jak napsal Die Welt.

V příštích volbách půjde tedy o to, jestli se tradičním stranám podaří získat tyto hlasy zpět a zemi stabilizovat, nebo jestli ji odevzdají populistům. A příští řádné volby tam mají být nejpozději na podzim roku 2018.

(Psáno pro ČRo Plus)