JKOK v Tančícím domě
Pod názvem JKOK Nekonečno byla před pár dny otevřena výstava k nedožitým osmdesátinám jednoho ze zakladatelů tzv. nové organické architektury Jana Kaplického, který zemřel v Praze 14. ledna 2009, ale který od roku 1968 pracoval v Londýně.
Trochu tajemný název má jednoduché vysvětlení. Takovou zprávu poslal po smrti otce na pohlednici Jan Kaplický matce, ze své první zahraniční cesty.
Výstava má tři oddělení. V prvním najdeme modely a fotografie jeho nejvýznačnějších projektů. Hned u vstupu spatříme model, asi dvoumetrový, jeho vítězného návrhu na Národní knihovnu v Praze, které se říkalo chobotnice, postavený z lega. Konstrukce je rozříznutá a názorně předvádí, jak knihovna měla fungovat. A uvidíme tam i fotografii jeho posledního futuristického díla: muzeum Enza Ferrariho, které bylo otevřeno před čtyřmi lety v Modeně, stejně jako jeho první londýnské stavby: plovoucí most či mediální centrum na kriketovém hřišti i nákupní středisko v Birminghamu.
Druhá část představuje Kaplického rodinné zázemí: Otce Josefa Kaplického, profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, který se zabýval malbou, sochařstvím a nakonec i sklem. Mnozí studenti ho v padesátých letech považovali za nejvýznamnějšího profesora této školy po Emilu Fillovi, a proto k němu nastoupili i později, kdy se jeho ateliér musel soustředit hlavně na práci se sklem. Studovali u něj malíři a výtvarníci, jako byli Adriena Šimotová, Zdena Strobachová či Jiří John, protože věděli, či alespoň tušili, že u něj se mohou naučit nejen malovat, ale o své práci i velice sofistikovaně přemýšlet.
Matka Jana Kaplického byla rovněž malířka, celý život se věnovala kresbě květin a rostlin: ilustrovala desítky knih. V této sekci najdeme jak Kaplického práce z doby před odchodem do Londýna, tak jeho projekt koncertního domu Rejnok pro České Budějovice. Díky této části výstavy snáze pochopíme, že za jeho výjimečností stojí i výjimečné domácí prostředí.
Poslední část expozice představuje modely méně známých administrativních budov či experimentální a futuristické objekty jako třeba dům pilota helikoptéry z šedesátých let: pilot mohl přistávat na střeše svého domu.
Výstava, kterou připravila Kaplického bývalá partnerka, architektka Eva Jiřičná spolu se studiem Al-Design a nadací Kaplicky Centre, bude otevřena do 12. března každý den od 9 do 20 hodin. Připomíná nám na pozadí tohoto originálního umělce ještě výrazněji intelektuální chudobu našich politických elit, které místo toho, aby se chlubily tím, jaké stavby vznikaly v době jejich mandátu, jako to dělali prezidenti Pompidou, Mitterrand či Chirac, se chlubí bezostyšně tím, že se postavily proti stavbě Kaplického Národní knihovny.
(Psáno pro ČRo Plus)
Trochu tajemný název má jednoduché vysvětlení. Takovou zprávu poslal po smrti otce na pohlednici Jan Kaplický matce, ze své první zahraniční cesty.
Výstava má tři oddělení. V prvním najdeme modely a fotografie jeho nejvýznačnějších projektů. Hned u vstupu spatříme model, asi dvoumetrový, jeho vítězného návrhu na Národní knihovnu v Praze, které se říkalo chobotnice, postavený z lega. Konstrukce je rozříznutá a názorně předvádí, jak knihovna měla fungovat. A uvidíme tam i fotografii jeho posledního futuristického díla: muzeum Enza Ferrariho, které bylo otevřeno před čtyřmi lety v Modeně, stejně jako jeho první londýnské stavby: plovoucí most či mediální centrum na kriketovém hřišti i nákupní středisko v Birminghamu.
Druhá část představuje Kaplického rodinné zázemí: Otce Josefa Kaplického, profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, který se zabýval malbou, sochařstvím a nakonec i sklem. Mnozí studenti ho v padesátých letech považovali za nejvýznamnějšího profesora této školy po Emilu Fillovi, a proto k němu nastoupili i později, kdy se jeho ateliér musel soustředit hlavně na práci se sklem. Studovali u něj malíři a výtvarníci, jako byli Adriena Šimotová, Zdena Strobachová či Jiří John, protože věděli, či alespoň tušili, že u něj se mohou naučit nejen malovat, ale o své práci i velice sofistikovaně přemýšlet.
Matka Jana Kaplického byla rovněž malířka, celý život se věnovala kresbě květin a rostlin: ilustrovala desítky knih. V této sekci najdeme jak Kaplického práce z doby před odchodem do Londýna, tak jeho projekt koncertního domu Rejnok pro České Budějovice. Díky této části výstavy snáze pochopíme, že za jeho výjimečností stojí i výjimečné domácí prostředí.
Poslední část expozice představuje modely méně známých administrativních budov či experimentální a futuristické objekty jako třeba dům pilota helikoptéry z šedesátých let: pilot mohl přistávat na střeše svého domu.
Výstava, kterou připravila Kaplického bývalá partnerka, architektka Eva Jiřičná spolu se studiem Al-Design a nadací Kaplicky Centre, bude otevřena do 12. března každý den od 9 do 20 hodin. Připomíná nám na pozadí tohoto originálního umělce ještě výrazněji intelektuální chudobu našich politických elit, které místo toho, aby se chlubily tím, jaké stavby vznikaly v době jejich mandátu, jako to dělali prezidenti Pompidou, Mitterrand či Chirac, se chlubí bezostyšně tím, že se postavily proti stavbě Kaplického Národní knihovny.
(Psáno pro ČRo Plus)