Babiš představuje riziko ohrožení demokracie
Kdybych měl shrnout trochu ironicky výsledek zasedání Výboru pro občanskou společnost, justici a domácí aféry, které proběhlo v úterý 30. května 2017 v Evropském parlamentu v Bruselu, řekl bych: Česká republika se chová standardně, zákonem donutila Andreje Babiše, aby se vzdal řízení svých firem a dokonce ho odvolala z funkce ministra financí. Stalo se tak poté, když se zjistilo, že prostřednictvím dnes již bývalého redaktora Mladé fronty Dnes Marka Přibila využívá média k diskreditaci politických protivníků.
Jenže v následující diskusi, kam byli jako panelisté pozváni čtyři lidé, Giuseppe Abbamonte, ředitel pro mediální politiku Evropské komise, Artuš Rejennet ředitel pro média a audiovizuální sdělovací prostředky ministerstva kultury, šéfredaktor Respektu Erik Tabery, šéf Syndikátu novinářů Adam Černý a zástupkyně organizace Reportéři bez hranic Julie Maherczak z Paříže, ač odborníci, nedokázali plénu výboru přesvědčivě ukázat, že ve střední Evropě vše funguje trošku jinak: ústava, zákony ani předpisy se striktně nedodržují a ve výsledku Andrej Babiš řídí svých asi tři sta podniků, dvoje noviny a jejich servery plus ministerstvo financí dodnes sám osobně. Něco takového si zvláště protestantská severnější stará Evropa nedokáže vůbec představit: ani jejich občané nechápou, že si naši lidé něco takového nechají líbit. Je to asi stejný příběh, jako se mi nikdy nepodařilo v exilu Němcům vysvětlit, jak je to možné, že u nás kdysi v každých volbách přes devadesát procent lidí hlasovalo pro komunisty, když skoro všichni tvrdí, jak byli hrozní. Ostatní novináři včetně mě tam byli na pozvání jednotlivých poslanců, měli jsme tam rovněž promluvit, ale v pondělí večer předseda výboru Claude Moreas naše vystoupení zrušil kvůli vyváženosti.
A tady se někde dotýkáme dalšího problému takové instituce, jako je práce tohoto výboru: Řada z poslanců je v Bruselu přesvědčená, že u nás v porovnání s Maďarskem a Polskem se ještě nic neděje, že jde pouze o riziko zneužívání médií a že je tudíž předčasné něco řešit. Na slova Erika Taberyho, že už nejde o riziko, ale o fakt, předsedající nereagoval. A podobně, když se třeba zmiňovalo vyjádření Miloše Zemana, které na adresu novinářů padlo při schůzce s Vladimírem Putinem, kdy Zeman řekl, že novináři by se měli likvidovat, tlumočnice překládala do angličtiny korektněji eliminovat. Nebo Fórum 24 připravilo komparativní studii, která srovnávala počet pozitivních a neutrálních článků o aktivitách majitele před tím, než média v roce 2014 koupil Andrej Babiš a potom, z kterých jasně vyplývá, jak je s nimi již dlouho manipulováno, ale tato rešerše se nesměla poslancům rozdat. Nakonec tedy zůstalo u konstatování, že v řadě zemí Evropské unie jsou média ohrožena koncentrací vlastníků, netransparentností vlastnické struktury a nekalou konkurencí a my podle oficiálního průzkumu Evropské unie jsme na 23. místě, což je docela dobré. To je zatím dost chabý výsledek. Debata by měla pokračovat zítra, to je ve čtvrtek 1. června, v plénu Evropského parlamentu.
(Psáno pro ČRo Plus)
Jenže v následující diskusi, kam byli jako panelisté pozváni čtyři lidé, Giuseppe Abbamonte, ředitel pro mediální politiku Evropské komise, Artuš Rejennet ředitel pro média a audiovizuální sdělovací prostředky ministerstva kultury, šéfredaktor Respektu Erik Tabery, šéf Syndikátu novinářů Adam Černý a zástupkyně organizace Reportéři bez hranic Julie Maherczak z Paříže, ač odborníci, nedokázali plénu výboru přesvědčivě ukázat, že ve střední Evropě vše funguje trošku jinak: ústava, zákony ani předpisy se striktně nedodržují a ve výsledku Andrej Babiš řídí svých asi tři sta podniků, dvoje noviny a jejich servery plus ministerstvo financí dodnes sám osobně. Něco takového si zvláště protestantská severnější stará Evropa nedokáže vůbec představit: ani jejich občané nechápou, že si naši lidé něco takového nechají líbit. Je to asi stejný příběh, jako se mi nikdy nepodařilo v exilu Němcům vysvětlit, jak je to možné, že u nás kdysi v každých volbách přes devadesát procent lidí hlasovalo pro komunisty, když skoro všichni tvrdí, jak byli hrozní. Ostatní novináři včetně mě tam byli na pozvání jednotlivých poslanců, měli jsme tam rovněž promluvit, ale v pondělí večer předseda výboru Claude Moreas naše vystoupení zrušil kvůli vyváženosti.
A tady se někde dotýkáme dalšího problému takové instituce, jako je práce tohoto výboru: Řada z poslanců je v Bruselu přesvědčená, že u nás v porovnání s Maďarskem a Polskem se ještě nic neděje, že jde pouze o riziko zneužívání médií a že je tudíž předčasné něco řešit. Na slova Erika Taberyho, že už nejde o riziko, ale o fakt, předsedající nereagoval. A podobně, když se třeba zmiňovalo vyjádření Miloše Zemana, které na adresu novinářů padlo při schůzce s Vladimírem Putinem, kdy Zeman řekl, že novináři by se měli likvidovat, tlumočnice překládala do angličtiny korektněji eliminovat. Nebo Fórum 24 připravilo komparativní studii, která srovnávala počet pozitivních a neutrálních článků o aktivitách majitele před tím, než média v roce 2014 koupil Andrej Babiš a potom, z kterých jasně vyplývá, jak je s nimi již dlouho manipulováno, ale tato rešerše se nesměla poslancům rozdat. Nakonec tedy zůstalo u konstatování, že v řadě zemí Evropské unie jsou média ohrožena koncentrací vlastníků, netransparentností vlastnické struktury a nekalou konkurencí a my podle oficiálního průzkumu Evropské unie jsme na 23. místě, což je docela dobré. To je zatím dost chabý výsledek. Debata by měla pokračovat zítra, to je ve čtvrtek 1. června, v plénu Evropského parlamentu.
(Psáno pro ČRo Plus)