Vzkaz vydavatele New York Times
Toužíme-li po změně, nesmíme se stále přizpůsobovat tomu nejhoršímu. Musíme mít odvahu dělat to, co považujeme za správné. Přizpůsobovat se musíme jen novým technologiím.
Tak by se dalo přeložit poselství osmatřicetiletého Arthura Gregga Sulzbergera, který již rok vede v páté generaci vydavatelství New York Times. A to v době, kdy ostatní vydavatelské domy krachují či se potýkají s velkými potížemi, tento podnik slaví úspěchy a zvýšil počet redaktorů z 1200 na 1250. Podle pondělního rozhovoru vydavatele s časopisem Der Spiegel, New York Times dosáhne měsíčně na 150 milionů lidí a předplatné má čtyři miliony lidí, jednou tolik jak před pěti lety, kdy tento muž vypracoval inovační program pro toto vydavatelství. To má za následek, že jen příjem od čtenářů činí ročně jednu miliardu. Je to skvělý výsledek proti roku 2009, kdy musel tento podnik část akcií prodat mexickému miliardáři Slimovi.
Na otázku v čem spočívá jejich úspěch, když dnes je na staré instituce tak velký tlak všechno dělat jinak, pan Sulzberger odpověděl: "Nejdůležitější je hluboké přesvědčení o tom, co musí zůstat. Když chcete stále všechno měnit, nemůžete mít nikdy úspěch.... Jedině když víte, co se nesmí změnit, můžete se soustředit na to, co budete dělat jinak."
New York Times nadále pevně trvá na tom, aby jejich zpravodajství bylo originální, aby se důkladně rešeršovalo na místě, o kterém se referuje, aby byli redaktoři naprosto nezávislí, féroví a vzdělaní. A to, co se mění, je pak všechno ostatní, včetně toho, jak se jednotlivé příběhy vypráví a jak se dostanou k lidem. Kromě internetových stránek v roce 2017 zavedli podcast, tedy šíření zvukových příspěvků a letos chtějí ještě začít s vlastním televizním týdenním pořadem. Jinými slovy vydavatelství už nebude postaveno jen na tištěném vydání, New York Times bude převážně digitální zpravodajské vydavatelství, které ovšem dodržuje a bazíruje na starých principech kvalitní žurnalistiky. Jako příklad uvedl pan Sulzberger text o daňových přiznáních prezidenta Donalda Trumpa z října minulého roku, na kterém pod vedením tři špičkových reportérů pracoval tým redaktorů a právníků 18 měsíců. Tím se chce i do budoucna toto vydavatelství zásadně odlišit od ostatních, převážně privátních rozhlasových a televizních či běžných tištěných médií, v nichž bezprostředně třeba po vystoupení prezidenta komentátoři v pěti minutách zhodnotí jeho výstup.
Samozřejmě takhle velké vydavatelství, které existuje již 167 let, nemá v naší civilizaci obdoby, ale zásady, které zastává, jsou obecně platné. Bulvarizací či evidentní blízkostí k nějakému politickému uskupení prestiž novinařině určitě nevrátíme. A nemají-li redakce dost peněz na důkladnější rešerše, je třeba se poučit ve staré Evropě, kde na složitějších textech spolupracují týmy složené z několika prestižních médií nejen domácích, ale i zahraničních.
Napsáno pro ČRoPlus
Tak by se dalo přeložit poselství osmatřicetiletého Arthura Gregga Sulzbergera, který již rok vede v páté generaci vydavatelství New York Times. A to v době, kdy ostatní vydavatelské domy krachují či se potýkají s velkými potížemi, tento podnik slaví úspěchy a zvýšil počet redaktorů z 1200 na 1250. Podle pondělního rozhovoru vydavatele s časopisem Der Spiegel, New York Times dosáhne měsíčně na 150 milionů lidí a předplatné má čtyři miliony lidí, jednou tolik jak před pěti lety, kdy tento muž vypracoval inovační program pro toto vydavatelství. To má za následek, že jen příjem od čtenářů činí ročně jednu miliardu. Je to skvělý výsledek proti roku 2009, kdy musel tento podnik část akcií prodat mexickému miliardáři Slimovi.
Na otázku v čem spočívá jejich úspěch, když dnes je na staré instituce tak velký tlak všechno dělat jinak, pan Sulzberger odpověděl: "Nejdůležitější je hluboké přesvědčení o tom, co musí zůstat. Když chcete stále všechno měnit, nemůžete mít nikdy úspěch.... Jedině když víte, co se nesmí změnit, můžete se soustředit na to, co budete dělat jinak."
New York Times nadále pevně trvá na tom, aby jejich zpravodajství bylo originální, aby se důkladně rešeršovalo na místě, o kterém se referuje, aby byli redaktoři naprosto nezávislí, féroví a vzdělaní. A to, co se mění, je pak všechno ostatní, včetně toho, jak se jednotlivé příběhy vypráví a jak se dostanou k lidem. Kromě internetových stránek v roce 2017 zavedli podcast, tedy šíření zvukových příspěvků a letos chtějí ještě začít s vlastním televizním týdenním pořadem. Jinými slovy vydavatelství už nebude postaveno jen na tištěném vydání, New York Times bude převážně digitální zpravodajské vydavatelství, které ovšem dodržuje a bazíruje na starých principech kvalitní žurnalistiky. Jako příklad uvedl pan Sulzberger text o daňových přiznáních prezidenta Donalda Trumpa z října minulého roku, na kterém pod vedením tři špičkových reportérů pracoval tým redaktorů a právníků 18 měsíců. Tím se chce i do budoucna toto vydavatelství zásadně odlišit od ostatních, převážně privátních rozhlasových a televizních či běžných tištěných médií, v nichž bezprostředně třeba po vystoupení prezidenta komentátoři v pěti minutách zhodnotí jeho výstup.
Samozřejmě takhle velké vydavatelství, které existuje již 167 let, nemá v naší civilizaci obdoby, ale zásady, které zastává, jsou obecně platné. Bulvarizací či evidentní blízkostí k nějakému politickému uskupení prestiž novinařině určitě nevrátíme. A nemají-li redakce dost peněz na důkladnější rešerše, je třeba se poučit ve staré Evropě, kde na složitějších textech spolupracují týmy složené z několika prestižních médií nejen domácích, ale i zahraničních.
Napsáno pro ČRoPlus