Babiš, justice a Bernard-Henri Lévy
Klíčovou větu pro pochopení způsobu řízení vlády jako firmy pronesl Andrej Babiš po volbách v říjnu 2017, kdy musela z postu ministryně spravedlnosti odstoupit poslankyně Taťána Malá. Tehdy pan premiér zahlaholil, že novým ministrem spravedlnosti bude on sám.
Takhle uvažuje dodnes, jen na funkce ministrů si dosazuje lidi, kteří - jen pokud je to trošku možné - plní přímo jeho příkazy, které pak dále prosazují v celém jim svěřeném resortu.
Když citovanou větu prohlásil za situace, kdy byl trestně stíhán, zvedla se silná vlna protestů, a proto byl do funkce jmenován právník z Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Na rozmyšlení, jak zjistil Bohumil Pečinka, měl deset minut. Když se však neřídil příkazy svého šéfa a neprosazoval je v celé justiční soustavě, musel z místa odejít: podal demisi a skoro s radostí se vrátil do role státního úředníka.
Důvod je opět zřejmý: Nezávislá soudní soustava ohrožuje trestně stíhaného Andreje Babiše. Ta situace byla příhodná i pro pana prezidenta, jehož úředníci jsou rovněž trestně vyšetřováni. Kvůli tomu se do třetice dostala v jednom volebním období do funkce ministryně spravedlnosti Marie Benešová, poradkyně pana prezidenta, za situace, kdy může padnout na Andreje Babiše žaloba a to přesto, že možný návrat v létě v Lidových novinách odmítala.
Oportunní chování premiéra je tak evidentní, že se kvůli tomuto kroku minulé pondělí protestovalo v celé republice a lidé i za deště zaplnili skoro celé Staroměstské náměstí v Praze. Nové je na tom to, že 6. května se demonstrace opakovala a organizovali ji opět studenti a organizace Milion chvilek pro demokracii: žádají demisi Marie Benešové a záruky, že dokud se pan premiér neočistí před soudem, nedojde ke změnám na Nejvyšším a Vrchním státním zastupitelství. Poprvé byli na demonstraci pozváni i i poslanci demokratických stran.
Nová paní ministryně je pro veřejnost podezřelá hned z několika důvodů: nectí ve staré Evropě uznávanou presumpci viny u politiků a tvrdí, že trestní stíhání si lze u nás objednat. Upozorňuje hlavně na případ Beretta. Toto tvrzení je však nepravdivé: v tomto případě stíhaný policista nevyměnil usnesení o zahájení trestního stíhání, jak tvrdí, protože nikdo stíhaný nebyl a není.
A policista nevydal usnesení o zahájení trestního stíhání, nýbrž pořídil pouze úřední záznam o zahájení úkonů trestního řízení. Fakta zaměnila buď záměrně, nebo z neznalosti. A tak by se dalo pokračovat.
Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy se po rozmluvě s Andrejem Babišem minulý týden optal: Co to je za usmívající se populismus s oportunistickou tváří? Babiše nazval Laurelem českého populismu. Tedy komikem bez názoru, který se jen přizpůsobuje větru, který ho dostane do vytouženého přístavu. To je totiž původní význam tohoto latinského výrazu, který používali námořníci: portus znamená přístav.
(Psáno pro ČRo Plus)
Takhle uvažuje dodnes, jen na funkce ministrů si dosazuje lidi, kteří - jen pokud je to trošku možné - plní přímo jeho příkazy, které pak dále prosazují v celém jim svěřeném resortu.
Když citovanou větu prohlásil za situace, kdy byl trestně stíhán, zvedla se silná vlna protestů, a proto byl do funkce jmenován právník z Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Na rozmyšlení, jak zjistil Bohumil Pečinka, měl deset minut. Když se však neřídil příkazy svého šéfa a neprosazoval je v celé justiční soustavě, musel z místa odejít: podal demisi a skoro s radostí se vrátil do role státního úředníka.
Důvod je opět zřejmý: Nezávislá soudní soustava ohrožuje trestně stíhaného Andreje Babiše. Ta situace byla příhodná i pro pana prezidenta, jehož úředníci jsou rovněž trestně vyšetřováni. Kvůli tomu se do třetice dostala v jednom volebním období do funkce ministryně spravedlnosti Marie Benešová, poradkyně pana prezidenta, za situace, kdy může padnout na Andreje Babiše žaloba a to přesto, že možný návrat v létě v Lidových novinách odmítala.
Oportunní chování premiéra je tak evidentní, že se kvůli tomuto kroku minulé pondělí protestovalo v celé republice a lidé i za deště zaplnili skoro celé Staroměstské náměstí v Praze. Nové je na tom to, že 6. května se demonstrace opakovala a organizovali ji opět studenti a organizace Milion chvilek pro demokracii: žádají demisi Marie Benešové a záruky, že dokud se pan premiér neočistí před soudem, nedojde ke změnám na Nejvyšším a Vrchním státním zastupitelství. Poprvé byli na demonstraci pozváni i i poslanci demokratických stran.
Nová paní ministryně je pro veřejnost podezřelá hned z několika důvodů: nectí ve staré Evropě uznávanou presumpci viny u politiků a tvrdí, že trestní stíhání si lze u nás objednat. Upozorňuje hlavně na případ Beretta. Toto tvrzení je však nepravdivé: v tomto případě stíhaný policista nevyměnil usnesení o zahájení trestního stíhání, jak tvrdí, protože nikdo stíhaný nebyl a není.
A policista nevydal usnesení o zahájení trestního stíhání, nýbrž pořídil pouze úřední záznam o zahájení úkonů trestního řízení. Fakta zaměnila buď záměrně, nebo z neznalosti. A tak by se dalo pokračovat.
Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy se po rozmluvě s Andrejem Babišem minulý týden optal: Co to je za usmívající se populismus s oportunistickou tváří? Babiše nazval Laurelem českého populismu. Tedy komikem bez názoru, který se jen přizpůsobuje větru, který ho dostane do vytouženého přístavu. To je totiž původní význam tohoto latinského výrazu, který používali námořníci: portus znamená přístav.
(Psáno pro ČRo Plus)