Je to sice spekulace, ale v době masových protestů proti premiérovi a jeho ministryni spravedlnosti z hnutí ANO, s největší pravděpodobností zůstane jen u verbálních útoků na ČT. Proto asi i bod programu o schvalování výročních zpráv ČT nebyl minulý týden projednán a zřejmě se nedostane ani na program v dalších dnech.

A to přesto, že i prezident ve svém pořadu na TV Barrandov vyzval rovněž minulý týden opakovaně poslance, aby neschválili dvě výroční zprávy, které tam již přes rok leží. Takový krok, jak známo, by měl za následek volbu nové Rady ČT a posléze zřejmě i nového ředitele.

Útoky ze strany prezidenta mají mocenskou logiku: oslabují trestně stíhaného premiéra, kterého podezírá i Brusel z manipulace s dotacemi a kvůli tomu s ním může prezident snáze manipulovat. A pakliže by odvolání Rady ČT vyvolalo ještě masivnější demonstrace, mohlo by to vést k pádu vlády, pan prezident by si mohl instalovat svou úřednickou vládu.

Jak známo, minulá úřednická vláda Jiřího Rusnoka bez schválení parlamentu vládla od 10. července 2013 až do 29. ledna 2014. Za podobně dlouhou dobu by pan prezident se svou vládou mohl prosadit jinou zahraniční politiku i uzavřít kontrakty na zakázky, které by jinak asi těžko prošly. To si jistě pan premiér uvědomuje, a proto jeho hnutí i na podzim na dalším zasedání Sněmovny ve dnech 9. až 15. září buď výroční zprávy schválí, nebo zase odloží. Protože na podzim by mohly být demonstrace ještě masivnější vzhledem k blížícímu se třicátému výročí 17. listopadu.

I takový krok je však možné vnímat jako nátlak na Českou televizi, protože mezi zaměstnanci vyvolává nervozitu.

Tyto snahy pana prezidenta i některých politických stran však směřují proti principům veřejnoprávnosti. Připomeňme proto, jak a proč tyto instituce byly ustaveny.

S myšlenkou proměny British Broadcasting Company na Corporation přišel první šéf této stanice John Reith v roce 1926 po generální stávce v Anglii. Po důkladné analýze vysílaných pořadů se ukázalo, že jeho stanice dala větší vysílací prostor vládě než stávkujícím. Reith byl přesvědčen o tom, že veřejná služba má nabídnout veškeré informace z obou stran, aby si posluchač sám mohl vytvořit svůj názor.

K proměně došlo o rok později, v roce 1927, tedy po pěti letech od založení BBC. Dnešní snaha politických stran u nás ovládnout média k prezentaci svých názorů jde proti základnímu principu veřejnoprávnosti. Proto i výtky SPD jsou jen výmluvy, když sama většinou neakceptuje pozvání svých zástupců do debat v ČT.

V letošním a v příštím roce nás tedy čekají spíše líté boje o nové radní v ČTK a o rok později v ČT, kde dojde k obměně pěti členů, což může mít zásadní vliv na volbu i odvolání ředitelů.

(Psáno pro ČRo Plus)