EU, fake news a politika
Donald Trump vykřikuje, vyhrál jsem volby, přestože podle oficiálních výsledků všech amerických států získal Joe Biden 306 hlasů volitelů a Trump jen 232. U nás zase Andrej Babiš vykřikuje, že není ve střetu zájmů, i když podle rezoluce Evropského parlamentu, kterou europoslanci přijali v červnu drtivou většinou hlasů, Babiš stále kontroluje Agrofert a zároveň má vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“.
A europoslankyně Monika Hohlmeierová pro Deník N řekla: "Kontrolní úřad v (České republice) nemá možnost pracovat v souladu s mezinárodními standardy... Dotace nejsou určeny pro oligarchy či pro organizovaný zločin ani pro střet zájmů." Jenže ve skutečnosti, ač by náš premiér neměl od půlky roku 2018 na zemědělské firmy dotace dostávat, naše republika mu je stále proplácí, protože on se začal soudit. Podle Pirátů firmy Agrofertu dostaly za poslední tři roky od státu na dotacích 20 miliard. Aby se takové případy nemohly opakovat, zveřejnila v půli minulého týdne Evropská komise Akční plán pro demokracii, který vznikl pod vedením naší komisařky Věry Jourové.
Důvod je zřejmý: díky internetu, sociálním sítím a algoritmům, které jsou schopné každý nesmysl během několika málo sekund distribuovat na miliony lidí, se způsob komunikace ve veřejném prostoru zásadně změnil. A to platí zvlášť, pokud za šířením dezinformací stojí státy jako je Rusko a Čína. Zapomněli jsme, že stejně jako změnil politiku vynález knihtisku, rozhlasu a televize, musel ji nutně změnit i internet. Důsledky jsou zásadní: převaha aktuálních sdělení, která mají hodně vysokou emocionální přidanou hodnotu, převážila ve vědomí občanů nad skutečnými informacemi. Ty si podle filozofa Gadamera sice dají snadno rozeznat: aktualita je takový druh sdělení, jehož hodnota je nejvyšší v okamžiku, kdy je vypuštěna do světa, zatímco informace je druhem sdělení, jejíž hodnota s časem nabývá na významu.
Zakopaný pes je v tom, že internet urychlil přijímáni či vstřebávání sdělení, která může do světa vypustit kdekdo, aniž by za to nesl jakoukoliv odpovědnost. Bohužel tomuto trendu se přizpůsobila i seriózní či prestižní média a politici.
Proto Akční plán paní Jourové se soustředil na tři oblasti: boj proti dezinformacím, propagaci a podporu spravedlivých voleb a posílení svobody a plurality médií.
Problém je však v tom, že tento proces je velice pomalý a zatím není precizováno, jak by měly s fake news zacházet internetové firmy. To by mělo být oznámeno 15. prosince. V plánu je i postih proti fyzickým a právnickým osobám. Jenže tato iniciativa musí projít přes Evropský parlament i Radu EU, což bude zase trvat dlouho. A stejně lze pochybovat o tom, do jaké míry to může změnit úroveň komunikace ve veřejném prostoru: tedy zabránit politikům, aby tvrdili veřejně evidentní nesmysly, které se šíří rychle než pravdivé informace.
A europoslankyně Monika Hohlmeierová pro Deník N řekla: "Kontrolní úřad v (České republice) nemá možnost pracovat v souladu s mezinárodními standardy... Dotace nejsou určeny pro oligarchy či pro organizovaný zločin ani pro střet zájmů." Jenže ve skutečnosti, ač by náš premiér neměl od půlky roku 2018 na zemědělské firmy dotace dostávat, naše republika mu je stále proplácí, protože on se začal soudit. Podle Pirátů firmy Agrofertu dostaly za poslední tři roky od státu na dotacích 20 miliard. Aby se takové případy nemohly opakovat, zveřejnila v půli minulého týdne Evropská komise Akční plán pro demokracii, který vznikl pod vedením naší komisařky Věry Jourové.
Důvod je zřejmý: díky internetu, sociálním sítím a algoritmům, které jsou schopné každý nesmysl během několika málo sekund distribuovat na miliony lidí, se způsob komunikace ve veřejném prostoru zásadně změnil. A to platí zvlášť, pokud za šířením dezinformací stojí státy jako je Rusko a Čína. Zapomněli jsme, že stejně jako změnil politiku vynález knihtisku, rozhlasu a televize, musel ji nutně změnit i internet. Důsledky jsou zásadní: převaha aktuálních sdělení, která mají hodně vysokou emocionální přidanou hodnotu, převážila ve vědomí občanů nad skutečnými informacemi. Ty si podle filozofa Gadamera sice dají snadno rozeznat: aktualita je takový druh sdělení, jehož hodnota je nejvyšší v okamžiku, kdy je vypuštěna do světa, zatímco informace je druhem sdělení, jejíž hodnota s časem nabývá na významu.
Zakopaný pes je v tom, že internet urychlil přijímáni či vstřebávání sdělení, která může do světa vypustit kdekdo, aniž by za to nesl jakoukoliv odpovědnost. Bohužel tomuto trendu se přizpůsobila i seriózní či prestižní média a politici.
Proto Akční plán paní Jourové se soustředil na tři oblasti: boj proti dezinformacím, propagaci a podporu spravedlivých voleb a posílení svobody a plurality médií.
Problém je však v tom, že tento proces je velice pomalý a zatím není precizováno, jak by měly s fake news zacházet internetové firmy. To by mělo být oznámeno 15. prosince. V plánu je i postih proti fyzickým a právnickým osobám. Jenže tato iniciativa musí projít přes Evropský parlament i Radu EU, což bude zase trvat dlouho. A stejně lze pochybovat o tom, do jaké míry to může změnit úroveň komunikace ve veřejném prostoru: tedy zabránit politikům, aby tvrdili veřejně evidentní nesmysly, které se šíří rychle než pravdivé informace.