Jako kdysi rozbíjeli dělníci stroje, protože v nich viděli nepřítele, který je připraví o práci, z podobných důvodů dnes lidé brojí proti Evropské unii, protože se domnívají, že nové vztahy mezi státy, změny sociální struktury a moderní technologie je ohrožují.

To je důvod, proč populisté v celé naší civilizaci mohli vytáhnout do boje s hesly: vraťme se ke kořenům, chraňme národní stát, nepustíme žádné cizince do země, nesdílejte auta a byty, nenechme se očkovat proti Covidu 19 atd. Již na příkladu s očkováním lze názorně ukázat, že jde o stejný omyl, jako když v 19. století dělníci rozbíjeli stroje, které jim měly usnadnit práci a zvýšit výkonnost. Stejně už kdysi se protestovalo proti očkování, které začalo ve Francii v roce 1921 a chránilo obyvatelstvo proti tehdy velmi rozšířené tuberkulóze. To však bylo i u nás v roce 2009 zrušeno, protože většina obyvatelstva má za těch 100 let právě díky očkování v těle protilátky. Pokud ovšem proti Covidu nebudeme v době svobodného pohybu obyvatelstva rychle na celém planetě očkovat, mohlo by to skončit tragicky. A i volání po ochraně národních států je mýtus, protože všechny národy jsou v Evropě namíchané díky tisícileté migraci a Česká republika by dnes bez Vietnamců, Slováků, Ukrajinců a IT specialistů z celého světa těžko fungovala. Koneckonců i český lev v našem státním znaku je původně symbolem jeruzalémských králů.

Podobně heslo o návratu ke kořenům je vyvolané jen strachem, který se stal snadno prodejným zbožím, tedy komoditou a nostalgickou touhou po starých pořádcích, která nerespektuje digitální a kvantovou komunikaci ve veřejném prostoru, změnu sociálního složení obyvatelstva (v některých zemích již 85 procent lidí pracuje ve službách), snadnost pohybu po planetě, a to nejen lidí, zboží, ale i informací, neúnosné množství aut ve městech, změnu klimatu, na kterou již nemohou nikdy jednotlivé státy samy účinně reagovat.

Otázka, na kterou hledají sociologové odpověď, zní: Proč takovému nostalgickému volání po minulosti podléhá na začátku třetí dekády 21. století i lidé s vysokým ekonomickým kapitálem? Dle průzkumu BBC se ukázalo, že dnes je stejně důležitý jako ekonomický kapitál i kapitál kulturní a sociální. Jinými slovy kulturní orientace, která prosazuje právní stát, určuje pravidla a sociální kapitál, který zase ovlivňuje vkus a známosti, díky kterým se snáze lidé orientují ve světě. Jenže právě kulturní a sociální kapitál je nedostatečný i u řady ekonomicky silných jedinců, kteří cítí, že díky nedostatečnému všeobecnému vzdělání, opovrhování pravidly, menšímu kulturnímu rozhledu a omezeným společenským vazbám, budou přicházejícími změnami v brzké budoucnosti ohroženi. Proto se přiklánějí či sami zakládají politické subjekty, které šířením strachu vábí dezorientované voliče a řádnou politikou, která stojí na dodržování práva a silných na sobě nezávislých institucích, opovrhují.

Psáno pro ČRoPlus.