Čím je propast mezi globálním světem, kde třepetání motýlích křídel v Evropě, může vyvolat tajfun v Jižní Americe, a jeho obrazem na sociálních sítí i v dalších médiích větší, tím víc se otevírá prostor nekonečných plání pro bláboly všeho druhu. Za to si ale můžeme sami.

Příliš často se koukáme na svět jako na animovaný film, jenže, jak říkají filozofové, vidíme-li příliš animovaných filmů, přebírají naše mozky strukturu animovaných filmů, která začne vidět svět podobně zjednodušeně. Psychologové dodávají: Dnešní průměrný člověk nemá moc široký rozhled, a ani ho nemůže mít, protože každá specializace zabere velkou část kapacity jeho mozku, ale zároveň je snob. Uvažuje binárně a chová se výsměšně. Proto všechno zjednodušuje, zevšeobecňuje a zároveň na sousedy pomrkává, aby jim dal najevo, že to, co říká, nemyslí zcela vážně. A tenhle způsob chování využívají dnes i politici – tváří se, že vědí jak na to, ale místo, aby hledali řešení problémů, hyperemocionálními výkřiky vypočítávají, čím vším se od opozice liší. Přitom v kantýně pomrkávají na parťáky ze Sněmovny, že to tak zle nemyslí, že by to dělali jen líp.

Bezradnost přiznávají marným voláním po návratu ke kořenům i politické strany, za kterými je jen strach z „jiného“, a ten vždy prozrazuje strach ze skutečnosti. Volání po cestě zpět či po míru na Ukrajině za každou cenu, a je jen útěkem před realitou. Rusko si nepřeje nic jiného než válku, jakákoliv jednání odmítá, protože jen válka udržuje u moci současnou garnituru, která nemá, co lidem nabídnout kromě víry v imperiální velikost. To je skutečný důvod, proč diplomacie nefungovala.

Zároveň slyšíme kritiku, že NATO Ukrajinu málo podporuje, že tam dodali málo tanků Leopard a váhají s dodáním stíhaček F 16. Jenže Rusko je země, která má nejvíc atomových zbraní, podle Carnegie Institute asi dvojnásobek než USA a stále vyhrožuje, že je použije. To je ten pravý důvod rozvážného postupu Západu: Za každou cenu chce zamezit přímému konfliktu NATO a Ruska, ale na druhé straně chce ukázat, že pomoc Ukrajině bude trvalá: Spoléhá na změnu v ruském vedení. Tak tomu bylo i za Krymské války v letech 1853 až 1856, tehdy car taky odmítl mírová jednání, a pak ve válce bylo zabito, zraněno či kvůli nemocem zemřelo asi 600 000 carských vojáků. Tehdy proti Rusku stála Francie, Osmanská říše a Británie, a válku ukončila až smrt cara Mikuláše I.

A podobně je to s protiukrajinskými náladami v Čechách kvůli jejich trestné činnosti. Stačí uvést oficiální čísla a situace se vyjeví jinak: Ukrajinců tu na konci minulého roku žilo přes 600 tisíc, Slováků 117 tisíc, a přesto víc trestných deliktů spáchali Slováci.

Hříchem našeho zmatku a smutku je nepozornost ke všemu novému. Posláním komentátora je zdůrazňovat konkrétní fakta v době převládajících animovaných zjednodušení, která vše zobecňují, zkreslují, ale dodávají zprávám emocionální náboj, díky kterému se rychle šíří.

Napsáno pro ČRo Plus.