O prozrazování zdrojů a odposleších

24. 02. 2009 | 12:32
Přečteno 4036 krát
V paragrafu 16, který se jmenuje Ochrana zdroje a obsahu informací, stojí:
(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tisku, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tisku, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin 5) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení. 6)

(4) Právy podle odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost vydavatele stanovená zvláštním právním předpisem 7) sdělit správci daně na jeho výzvu jméno a bydliště objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název a sídlo, je-li právnickou osobou.

Jak je evidentní, již v tomto zákoně je tedy háček, protože za termín trestný čin je možné dosadit ledacos, ale jak známo, obě velké mediální aféry z druhé půlky minulého století, to znamená tzv. Spiegel aféra (1962), kvůli které musel odstoupit Franz Josef Strauss a kancléř Konrad Adenauer i americká aféra Wattergate (1972), kvůli které musel odstoupit americký prezident Richard Nixon, byly způsobeny tím, že někdo vynášel informace ze státní správy, tedy únikem informací. V prvním případě šlo o tajný materiál vyhodnocující vojenské cvičení NATO s názvem Falex a v druhém případě unikaly informace s CIA. V obou případech média – ač neuvedla zdroj informací – nebyla potrestána, protože soudy rozhodly, že zveřejnění bylo ve veřejném zájmu. V SRN o tom existuje rozsudek Ústavního soudu, 3. trestního senátu, ze dne 13. května 1965, v němž stojí, že podaná žaloba na vydavatele Augsteina a redaktora Ahlera se zamítá a náklady na soud musely být zaplaceny ze státní kasy. Ústavní soud zabránil kriminalizaci novinářství v trestním procesu. Ve zdůvodnění stálo, že žurnalista nepředstavuje typ zrádce vlasti a málo mu záleží na tom, jestli prozradil nějaké tajemství, při posuzování jde hlavně o to, s jakým úmyslem si dotčený takovýto materiál obstaral. Novinářům jde dle zdůvodnění o kritické posouzení politiky a své názory potřebují podložit fakty, a to je ve svobodné a demokratické zemi vážný úkol.

Zrovna tak lze hovořit o tom, že ve veřejném zájmu je, abychom my věděli, že docházelo či dochází k nějakému propojení organizovaného zločinu či lobbistů hájící podezřelé zájmy s politiky. Ve staré Evropě a ve Spojených státech se novináři netrestají za neprozrazení zdrojů ve věcech, které se týkají politiky, i když i takové pokusy tam jsou, zvláště v nových spolkových zemích, tedy bývalé NDR a Bavorsku, ale i třeba ve Spojených státech.

Právem na ochranu novinářského zdroje se už zabýval i u nás Ústavní soud. V jednom ze svých nálezů uvedl, že policie nemůže využívat novináře jako zdroj důkazů, které si není schopna nebo ochotna sama opatřit. Bohužel tento nález nebyl v případě Sabiny Slonkové, která zveřejnila na serveru Aktuálně.cz videozáznam ze schůzky lobbisty Miroslava Šloufa s kancléřem Jiřím Weiglem těsně před volbou prezidenta, respektován.

Na začátku roku 2009 se hodně diskutuje o zákazu zveřejnit bez souhlasu dotčené osoby informace o nařízení či provedení odposlechu a informace z odposlechu získané, pokud umožňují zjištění totožnosti dotčené osoby. Za zveřejnění (podle novely § 178 trestního zákona – tisk 443/0), hrozí médiím a novinářům podle přílepku do trestního zákona (o kterém neproběhla veřejná diskuse ani debata v parlamentu, dostal se tam tedy podloudně) pokuta až do pěti milionů korun a trest až do pěti let nebo – jak mě upozornili soudci – zákaz činnosti od jednoho do deseti let, jak upřesňuje §49 tr. zák. v obecných ustanoveních. Této poslední sankce si nikdo nevšiml, i když je snad dokonce nejtvrdší a připomíná komunistické zákazy – s tím rozdílem, že komunisté to dělali nelegálně, a naši poslanci si na to schválili zákon.

Protože nejsem právník, budu i dál citovat jen odborníky. Profesor Vojtěch Cepl, spoluautor ústavy a bývalý ústavní soudce, říká: „Z hlediska základní teorie naší ústavy, která je postavena na principu dělby moci, toto rozhodnutí vede k dalšímu posílení exekutivní moci, zejména policie. Tím se mění určitá rovnováha, která je v Česku beztak narušena. Problém s odposlechy souvisí s tím, že proti sobě stojí dva rozdílné principy: ochrana soukromí a ochrana před trestnou činností. Každý případ zveřejnění odposlechů se liší, a měl by tak být posuzován. Pokud se někdo cítí zveřejněním poškozen, má se obrátit na soud, kde se má v občanskoprávním sporu rozhodnout, zda se tak stalo.“

Petr Pithart, právník a místopředseda Senátu, tvrdí, že porušení zákona stejně nemůže vést k odsouzení jeho porušitele, protože se ve skutečnosti ničeho nedopustil. Jde mu o to, že legalita ve formálním smyslu slova nemůže obstát ve srovnání s legalitou v materiálním smyslu slova.

Tuhle situaci podle jednoho z vrcholných představitelů justice, který si nepřeje být jmenován, protože by se jednou takový případ mohl objevit na jeho stole, řeší u nás článek č. 17 Listiny základních práv a svobod a na mezinárodní úrovni čl. 7 Mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, který v odst. č. 1 upravuje zákaz trestu bez zákona a v l e v odstavci druhém stojí, že tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných zásad právních uznávaných civilizovanými národy, což musí platit i naopak, tj. v demokracii nemůže být šíření informací o propojení zločinu s politikou trestné, i kdyby na to byly celé metry zákonů.
Pokud se v citovaných článcích hovoří o jistých omezeních, tak jen v případech, které jsou nezbytné v zájmu bezpečnost,i a pokud byly vyčerpány všechny ostatní možnosti, což se v tomto případě jistě nestalo a ani bezpečnost země není ohrožena. Za úniky může státní správa, tedy většinou zřejmě policie, a těm se sankce vyhne (nebo je dokonce menší: policistovi za podobný čin hrozí jen trest do tří let) a je kriminalizován někdo úplně jiný, jehož cílem a povinností je informovat společnost.

V tomto zákoně zůstala ještě jedna důležitá věc zcela opomenuta, a sice, že se nově zavádí možnost postihu v rámci správního řízení na základě zákona na ochranu osobních údajů, na což upozornil advokát Tomáš Sokol. O udělení totiž bude rozhodovat Úřad pro ochranu osobních údajů, nikoliv soud, k soudu se lze jen odvolat a odvolání nemá odkladný účinek, pokud jej nepřizná soud. Úřad mohou politici snadno ovládat a jeho úředníci v rámci správního řízení mohou udělit pokutu za neoprávněné zveřejnění až ve výši jednoho milionu, napsal Jan Komárek v Hospodářských novinách. Pokud tak učiní prostřednictvím médií, může být těch milionů pět a stejně může být postihnuto i dotyčné médium.

I tento fakt, stejně jako zákaz výkonu profese, může mít pro dotyčného novináře a jeho rodinu likvidační charakter.
Problém je i v tom, že není pravdivé tvrzení Marka Bendy, předkladatele novely zákona, že orgány činné v trestním řízení budou před stíháním novináře přihlížet k tomu, zda sledoval veřejný zájem. To může dle odborníků učinit až Ústavní soud, takže novinář bude stát léta sám proti celé justiční mašinérii, která jeho původní občanskoprávní spor touto novelou kriminalizovala.

Tento druhý zákon je tedy již v základu špatný, protože útočí na princip svobody slova a v žádném případě ho nelze zdůvodňovat tím, že úroveň naší žurnalistiky je většinou velice nízká: v novinařině stejně jako v justici musí platit princip samoregulace, protože obě tyto mocnosti vykonávají ve veřejném prostoru kontrolní funkci ostatních mocností, tj. moci ústavodárné, výkonné i soudní. A pokud se někdo cítí poškozen, může se bránit v civilněprávním sporu.

Zvláštní na tom je, že z vysoce postavených představitelů justice – pokud mi je známo – tento zákon nikdo veřejně nepodpořil, to učinilo jen několik novinářů (např. Petr Žantovský, Jiří Wágner, Petr Kamberský), proti kterým je zákon namířen.

Tento stav svědčí o selhání profesní novinářské organizace, která okamžitě nenechala učinit kvalifikovaný rozbor nového zákona, který v důsledku jednoznačně omezuje svobodu slova v České republice, a o tom, že politici nedokáží od sebe oddělit dvě zcela odlišné věci: nízkou žurnalistickou úroveň většiny médií a svobodu slova, která patří mezi základní nedotknutelné svobody civilizace, ke které jsme se po roce 1989 připojili.

Hovořím o tom hlavně proto, že tady jsme selhali všichni, politici, novináři i občané: je vidět, že některé základní evropské hodnoty jsou nám ještě cizí a že se za ně neumíme účinně brát, že nejsme schopní vzdoru proti mocným a jsme stále přikrčení. Když v roce 1962 byl podobný pokus omezit svobodu slova v Německu při tzv. Spiegel aféře, vzbouřila se velká část obyvatel, auta po celém Německu jezdila s plakáty proti reglementaci tisku a žádala propuštění novinářů z vazby, novinářské svazy, vydavatelství, univerzity a odbory vehementně protestovaly.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy