O víkendu 30. a 31. května 2009 se sešel ve Vsetíně sjezd strany KDU-ČSL a zcela obměnil vedení. Preference této strany, která letos slaví devadesát let svého trvání, se v posledních měsících pohybovaly kolem pěti až šesti procentních bodů, přičemž agenturní průzkumy mají jeden a půl procentní chybu, takže strana se už mohla pohybovat i pod hranicí volitelnosti. Do parlamentu se dostávají jen strany, které překročí hranici pěti procent.

Pokles preferencí, které v době, kdy stranu vedl Josef Lux, tedy v letech 1991 až 1998, dosáhly až devíti procent, způsobila hlavně roztržka ve straně mezi skupinou kolem bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a dalších lidí, kteří se podíleli na vládě, jako byli paní ministryně Parkanová či pan Severa, šéf jejich poslaneckého klubu a zbytkem strany. Pan Kalousek tlačil stranu doprava blíže k ODS, těsně před sjezdem ohlásil, že stranu opouští a zakládá stranu TOP 09 a prakticky celý zbytek strany se snažil naopak stranu tlačit do levého středu.

Na předsedu strany byli čtyři kandidáti: padesátiletý Jiří Čunek, bývalý vsetínský starosta, za jehož vedení rozklad strany eskaloval i kvůli jeho nevyjasněným finančním problémům a neschopnosti stranu pevně řídit a přijít s nějakou politickou vizí. Druhým kandidátem byl pětapadesátiletý Jan Březina, bývalý hejtman Olomouckého kraje a dnes poslanec Evropského parlamentu, který patří ve straně ke Kalouskově křídlu. Třiapadesátiletý Cyril Svoboda, matador polistopadové politiky, bývalý notář a velmi zkušený administrátor, který již stranu vedl v letech 2001-2003. Lze ho rovněž považovat za nejzřetelnějšího rivala pana Kalouska. Čtvrtou kandidátkou byla žena, šestačtyřicetiletá Michaela Šojdrová, poslankyně, která se ve vedení KDU-ČSL pohybuje již od roku 1998.

Již sobotní první kolo voleb jasně ukázalo na rozdělení sil na sjezdu, kterého se zúčastnilo 300 delegátů, takže vítěz musel dostat alespoň 151 hlasů. Pan Březina obdržel 112 hlasů, pan Svoboda 91, pan Čunek 61 a paní Šojdrová 33. Favoritem se stal evidentně pan Svoboda, jehož předvolební projev byl nejpřesvědčivější a vyzařovala z něj největší vůle k moci. V projevu popsal nejpřesněji situaci strany a hned v úvodu jasně řekl, že pokud se strana nesjednotí a nebude disciplinovaná, ve velké politice končí. Přesvědčování věnoval spousty času, objel většinu členské základny a před sjezdem ve dvou rozhovorech jasně řekl, co jsou jeho preference: progresivní zdanění a společná daňová přiznání manželů. Dalo se tedy předpokládat, že 94 hlasů, které dostali kandidáti ze stejného křídla, alespoň z velké části v dalším kole připadnou panu Svobodovi a zvítězí. Ač ani pan Čunek ani paní Šojdrová své volitele nevyzvali, aby hlasy dali panu Svobodovi, jak by tomu bylo ve staré Evropě, hned ve druhém kole pan Svoboda zvítězil 157 hlasy, pan Březina jich dostal o třicet méně.

Kvůli jasné převaze Cyrila Svobody, který vzápětí panu Čunkovi poděkoval a vyzval delegáty, aby jako první místopředsedkyni zvolili paní Šojdrovou, bylo jasné, že strana vykročila novým směrem: následující volby místopředsedů to jen potvrdily. Celé vedení až na Svobodova spojence Davida Macka se obměnilo. Jako další místopředsedové byli zvoleni pánové Pavel Svoboda, bývalý šéf legislativní rady vlády, poslanec Jiří Carbol a vicehejtman z Olomouce Pavel Horák. Paní Šojdrová se tak stala první ženou v historii této strany, která se dostala do tak vysoké funkce.

Jenže chtějí-li lidovci v budoucnu uspět, měli by obnovit i své poslanecké kandidáty, protože víc než dvě třetiny jejich dnešních poslanců jsou ve sněmovně nejméně jedenáct let a po volbách v roce 2006 přišli jen dva noví. Navíc známí jsou jen potratovými úlety místopředsedy Macka, což v očích voličů straně spíš ubližuje. Po výměně, kterou Cyril Svoboda prosadil na sjezdu, musí přijít i jasný program a hlavně schopnost ho lidem zřetelně prodat a prosazovat. Prostor na politickém jevišti pro to je, protože obě velké strany na sebe hurónsky hulákají a střízlivá a slušná rétorika by se na hulvátském pozadí mohla dobře vyjímat. Lidovci by minimálně mohli zpět přilákat ty voliče, kteří v minulých letech je opustili a přešli k sociální demokracii. Odchod některých příznivců Miroslava Kalouska by neměl stranu výrazně poškodit, jako ODS asi nepoškodí nové strany pánů Macha, Havlíka a Železného.

Pro ČRo 6