O víkendu 28. a 29. listopadu 2009 proběhl v Praze ustavující sněm strany TOP 09 pánů Schwarzenberga a Kalouska a kromě zvoleného vedení definoval své politické cíle: snížit deficit hrubého domácího produktu o jedno procento ročně, snížit výdaje státní správy o pětinu, nepodpořit vládu, která bude prosazovat státní schodek vyšší než 163 miliard, přijmout euro v roce 2015 a výrazně přidat peníze jen na školství a vědu.

S takovým programem lze samozřejmě bezvýhradně souhlasit, kdyby známky z dojmu ze sněmu a z možného provedení nebyly tak nízké.

Nízký dojem ze sněmu byl způsoben průběhem, který nás nutně přenášel do atmosféry podobných akcí před dvaceti lety. Že Karel Schwarzenberg jako ikona strany a Miroslav Kalousek jako výkonný motor strany nebudou mít protikandidáty, s tím každý skoro počítal, ale že budou zvoleni jednomyslně a že to tak bude prakticky i u všech místopředsedů, kteří přešli navíc z KDU-ČSL, to už diváka zaskočilo. Výjimkou je Miroslav Drábek, který ovšem za KDU-ČSL v minulosti kandidoval. První otázka je, proč v této nové straně, která má v logu v podtitulu S podporou Starostů, nemají tito starostové mezi místopředsedy ani jednoho zástupce? Teoreticky by se slušelo, aby z pěti měli alespoň dva, zvlášť, když o sobě tvrdí, že jsou to siamská dvojčata, která uzavřela koaliční dohodu do roku 2012.

A druhá otázka zní, proč místopředsedové neměli protikandidáty? Takhle to vypadá, že strana nemá dost schopných lidí, z kterých by mohla vybírat. Navíc jednomyslnost na počátku ve straně, která se hlásí ke konzervativcům, kteří by vždy měli prosazovat konkurenci a přísný výběr, budí a priori podezření, že za čas tomu může být přesně opačně, jako tomu bylo u jiných malých a odštěpených stran, kde se lidé začali hádat. Připomeňme, že i místo, kde se sněm konal, nám připomíná před čtyřmi lety integrační sněm SNK a Evropských demokratů, kteří tehdy také měli velké ambice a nakonec se marginalizovali.

I známka z provedení nemůže být moc vysoká, protože vyhlášené programové priority jsou sice úctyhodné, ale v českých poměrech velmi těžko prosaditelné. Závazek, že se TOP 09 bude podílet jen na vládě, která bude šetřit, by se dal odsouhlasit, jenže nikdo z této strany nám neřekl, jak ho chce prosadit, když zatím jediný, kdo se s nimi baví je Mirek Topolánek z ODS. Na slavnostní večeři se nedostavil ani Jiří Paroubek, ani Ondřej Liška. Pan Paroubek se chytil průběhu sněmu a stranu zurážel a pan Liška zřejmě považuje Karla Schwarzenberga za zrádce, i když oficiálně sdělil, že, cituji: „Hrát si u večeře na politické spojence, a přitom není o čem konkrétním jednat není ani přiměřené, ani žádoucí.“ Totéž by ale mohli říci i lidé z TOP 09, protože šance na to, že zelení budou v příštím parlamentu se zdá být v tuto chvíli malá.

Jenže ona klesá i šance na to, že by tato strana mohla zasednout ve vládě, protože za současnými oběma velkými stranami stojí hlavně krajští vlivní bossové, lobbisté, podnikatelé či jak se nyní říká kmotrové a jejich plány program strany TOP 09 silně ohrožuje. Tito lidé již dlouhá léta žijí – a velice dobře – z předražených zakázek a je jim jedno, kdo je u moci, jen tento systém musí podporovat. Tito podnikatelé totiž podporují strany a pak si tu podporu přičítají k budoucím zakázkám, a to je hlavní důvod jejich předražení. Pokud někdo bude tento zavedený systém ohrožovat, pokusí se ho vyřadit z rozhodování. Výsledek: Lobbisté začnou silně tlačit na vznik velké koalice. V obou velkých stranách, tedy v ODS i ČSSD a dnes i KSČM, je dost funkcionářů, kteří jsou na tyto praktiky nějak napojení, takže tato varianta není bohužel bez šancí. Nebezpečná otázka tedy zní: Dokáže hlavně ODS toto nebezpečí odvrátit? Paradoxně, kdyby ne, v následujících volbách by to TOP 09 mohlo zřejmě silně pomoci, pokud se od ní do té doby řada lidí neodvrátí.