Když kmotři pláčou...
Komentátor HN Jindřich Šídlo napsal před nedávnou programovou konferencí ČSSD, že až tam budou řečníci nemilosrdně tepat ODS, neměli by opomenout zmínku o tom, že zlá ódéeska, o níž mluví, nemá nic, ale vůbec nic společného s tou ODS, s níž sociální demokraté dlouhodobě vládnou v koalicích ve všech větších městech a v šesti krajích. Na konferenci jsem byl a mohu jen potvrdit, že se tam o této skutečnosti cudně mlčelo.
Nemluvě o tom, že tyto koalice pokračují navzdory voličské vzpouře z května minulého roku, která měla za cíl tyto oposmluvní chlívky vymést a pořádně vyvětrat. Marně.
Volební výsledky je třeba ctít, ale jsou mnohem důležitější věci; pokračovat v rozdělaných věcech, s lidmi, které znáš, kterým rozumíš a víš, co od nich očekávat, a na které i třeba něco víš a oni zase na oplátku něco vědí na tebe. S lidmi, kteří ti zajistí tak potřebný KLID NA PRÁCI. Okna a dveře se tak promptně zavřely a místo očekávaného čerstvého vzduchu zůstal starý, dobrý klídek, smrádek a jánabráchismus.
Zdá se však, že se přece jen ledy hýbou. Jedna velká koalice - dokonce rovnou ta největší -, je nově věcí minulosti. Zde bych chtěl nabídnout omluvu pražskému primátorovi, jehož tvář, shlížející na mě před rokem a půl z billboardů, jsem pozoroval se silnou antipatií vnímaje jej v roli uzurpátora, neo-Béma a budoucí loutky kmotrů. Jsem (zatím) rád za svůj omyl. Zkušenost sice velí vyčkat času a výsledků - je smutným axiomem tuzemské politiky, že cynik má pravdu, vše je často úplně jinak, než jak se nám to původně jevilo, a vyplatí se tudíž udržovat se ve stavu permanentní skepse -, ale buďme vděčni i za tento posun.
I z toho důvodu mě poněkud zaráží reakce vedení ČSSD na podobný pokus o očistu ve své vlastní straně. Ctít presumpci neviny je jedna věc. Předstírat, že kmotři a korupce existují jen v ODS, kdežto u nás je vše 'košer', se mi ovšem zdá, velice mírně řečeno, trapné, až pohrdající naší inteligencí. Řeč je samozřejmě o neúspěšné snaze místopředsedy Jiřího Dienstbiera vyloučit ze strany 'praotce velrybářů' a 'ztělesnění klientelismu', v osobě skandály opředeného pražského předsedy Petra Hulinského . Ten, jak známo, navíc čelí trestnímu oznámení kvůli tomu, že údajně "odkláněl" peníze městských firem určené tělesně postiženým svým kámošům a nastrčeným firmám. Horší PR byste si nevymysleli, kdybyste se snažili. Ale budiž, ctěme presumpci neviny... Ta je u nás ovšem, abychom použili fotbalovou terminologii, zvláště v korupčních kauzách ctěna a respektována do takové míry, že vyhrává nad vinou 2 : 0, ještě než dojde k soudu.
Krásným kouzlem nechtěného ukazuje a vykresluje strach a hrůzu jánabráchů a jánasestřiček nejen ze šéfa, ale i z všemožných změn a mravních apelů dopis, který poslalo třináct pražských starostů a místostarostů vedení strany. Jedná se zároveň o humornou vložku, zvláště pro pamětníky, k níž poněkud klopotně spěje tento blog.
"My, níže podepsaní komunální politici ČSSD, kategoricky odmítáme úterní prohlášení Jiřího Dienstbiera, v němž se nevybíravě dotýká pražského předsedy Petra Hulinského...
Jako lidi, kteří pracují na nejnižší úrovni komunální politiky, jsme velice dobře schopni posoudit práci Petra Hulinského. Víme, že jeho role je absolutně nezastupitelná...
Absolutně nechápeme, z jakého důvodu Jiří Dienstbier vytváří MORÁLNÍ IMPERATIV (sic!).
Odmítáme, aby kdokoliv v této rozjitřené době vytvářel jakékoliv rozbroje v sociální demokracii. NAOPAK POTŘEBUJEME MÍT KLIDNOU MYSL NA PRÁCI, KTEROU KONÁME VE PROSPĚCH OBČANŮ A VOLIČŮ, JIMŽ JSME SPOLEČNĚ ODPOVĚDNI".
Levicový komentátor Lukáš Jelínek, jenž stejně jako já s ČSSD sympatizuje, trefně přirovnal tento dopis k Pragovácké výzvě z roku 1968, v níž '99 Pragováků' podpořilo zdravé síly ve straně, odsoudilo tzv. Obrodný proces jako kontrarevoluci a kategoricky požadovalo tvrdé potlačení všech podvratných živlů a KLID NA PRÁCI.
Jediný rozdíl byl, píše Jelínek, že Pragováků bylo 99, a ne 13, a nic z toho neměli.
Nemluvě o tom, že tyto koalice pokračují navzdory voličské vzpouře z května minulého roku, která měla za cíl tyto oposmluvní chlívky vymést a pořádně vyvětrat. Marně.
Volební výsledky je třeba ctít, ale jsou mnohem důležitější věci; pokračovat v rozdělaných věcech, s lidmi, které znáš, kterým rozumíš a víš, co od nich očekávat, a na které i třeba něco víš a oni zase na oplátku něco vědí na tebe. S lidmi, kteří ti zajistí tak potřebný KLID NA PRÁCI. Okna a dveře se tak promptně zavřely a místo očekávaného čerstvého vzduchu zůstal starý, dobrý klídek, smrádek a jánabráchismus.
Zdá se však, že se přece jen ledy hýbou. Jedna velká koalice - dokonce rovnou ta největší -, je nově věcí minulosti. Zde bych chtěl nabídnout omluvu pražskému primátorovi, jehož tvář, shlížející na mě před rokem a půl z billboardů, jsem pozoroval se silnou antipatií vnímaje jej v roli uzurpátora, neo-Béma a budoucí loutky kmotrů. Jsem (zatím) rád za svůj omyl. Zkušenost sice velí vyčkat času a výsledků - je smutným axiomem tuzemské politiky, že cynik má pravdu, vše je často úplně jinak, než jak se nám to původně jevilo, a vyplatí se tudíž udržovat se ve stavu permanentní skepse -, ale buďme vděčni i za tento posun.
I z toho důvodu mě poněkud zaráží reakce vedení ČSSD na podobný pokus o očistu ve své vlastní straně. Ctít presumpci neviny je jedna věc. Předstírat, že kmotři a korupce existují jen v ODS, kdežto u nás je vše 'košer', se mi ovšem zdá, velice mírně řečeno, trapné, až pohrdající naší inteligencí. Řeč je samozřejmě o neúspěšné snaze místopředsedy Jiřího Dienstbiera vyloučit ze strany 'praotce velrybářů' a 'ztělesnění klientelismu', v osobě skandály opředeného pražského předsedy Petra Hulinského . Ten, jak známo, navíc čelí trestnímu oznámení kvůli tomu, že údajně "odkláněl" peníze městských firem určené tělesně postiženým svým kámošům a nastrčeným firmám. Horší PR byste si nevymysleli, kdybyste se snažili. Ale budiž, ctěme presumpci neviny... Ta je u nás ovšem, abychom použili fotbalovou terminologii, zvláště v korupčních kauzách ctěna a respektována do takové míry, že vyhrává nad vinou 2 : 0, ještě než dojde k soudu.
Krásným kouzlem nechtěného ukazuje a vykresluje strach a hrůzu jánabráchů a jánasestřiček nejen ze šéfa, ale i z všemožných změn a mravních apelů dopis, který poslalo třináct pražských starostů a místostarostů vedení strany. Jedná se zároveň o humornou vložku, zvláště pro pamětníky, k níž poněkud klopotně spěje tento blog.
"My, níže podepsaní komunální politici ČSSD, kategoricky odmítáme úterní prohlášení Jiřího Dienstbiera, v němž se nevybíravě dotýká pražského předsedy Petra Hulinského...
Jako lidi, kteří pracují na nejnižší úrovni komunální politiky, jsme velice dobře schopni posoudit práci Petra Hulinského. Víme, že jeho role je absolutně nezastupitelná...
Absolutně nechápeme, z jakého důvodu Jiří Dienstbier vytváří MORÁLNÍ IMPERATIV (sic!).
Odmítáme, aby kdokoliv v této rozjitřené době vytvářel jakékoliv rozbroje v sociální demokracii. NAOPAK POTŘEBUJEME MÍT KLIDNOU MYSL NA PRÁCI, KTEROU KONÁME VE PROSPĚCH OBČANŮ A VOLIČŮ, JIMŽ JSME SPOLEČNĚ ODPOVĚDNI".
Levicový komentátor Lukáš Jelínek, jenž stejně jako já s ČSSD sympatizuje, trefně přirovnal tento dopis k Pragovácké výzvě z roku 1968, v níž '99 Pragováků' podpořilo zdravé síly ve straně, odsoudilo tzv. Obrodný proces jako kontrarevoluci a kategoricky požadovalo tvrdé potlačení všech podvratných živlů a KLID NA PRÁCI.
Jediný rozdíl byl, píše Jelínek, že Pragováků bylo 99, a ne 13, a nic z toho neměli.