Velice mne před časem pobavil kreslený vtip z jakéhosi slovenského časopisu. Stojí na něm skinhead v typických křusnách, v rukou drží obří transparent s nápisem SLOVENSKO SLOVÁKOM a s tupým výrazem zírá na zbytnělého komára stojícího před ním s transparentem, na němž je napsáno KOMÁRNO KOMÁROM.

Vybavil se mi ve středu při čtení interview s viceprezidentem Asociace cestovních kanceláří Tomio Okamurou s názvem 'Smutný Okamura: Děsí mě, že se Češi bojí říci Čechy Čechům'(Parlamentní listy, 6. 9.).

Pro dosažení maximálního efektu by asi bylo ideální ukončit tento blog tady a teď, ale budu pokračovat.

Ti, co se to nebojí říct, "jsou okamžitě označeni za xenofóby a nacisty", děsí se dále Okamura. Podle něj tento vlastenecký slogan navazuje přímo na Jungmanna a na Národní obrození, a bylo by tedy dobré, kdyby se "probrali i všichni založení (sic!) na multikulti".

"Krása naší země je přece v odlišnosti, v tom, že máme české syrečky, máme češtinu, českou svíčkovou. A my bychom to všechno zahodili kvůli Evropské unii, nebo dovolili zaměnit za nekontrolovatelný příliv cizinců ". Konec citátu. Nevím jak vy, ale já bych ty naše české (olomoucké?) syrečky za hordy přivandrovalců nikdy nevykšeftoval. Jako nepřítel xenofobie 'založený' na multikulti, zde nemíním temně naznačovat, že Tomio Okamura není zběhlý nebo tápe v českých reáliích, a tudíž neví, jak se říká olomouckým tvarůžkům, nebo si plete výkřik Čechy Čechům s obrozeneckým Národ sobě. Narodil se ostatně v Čechách a je tak jedním z nás, i když jsou určitě tací, kteří by to rádi zpochybnili. A jsou to právě oni, kteří na různých akcích a po hospodách hajlují, vykřikují hesla jako ČECHY ČECHŮM a napadají exoticky vyhlížející jedince. Pana Okamuru ostatně podezírám z toho, že si je této skutečnosti velmi dobře vědom a maje zcela jistě zdravý pud sebezáchovy, by se takovým týpkům a jejich podnikům obloukem vyhnul. Dostal by tam totiž asi baseballovou pálkou do hlavy nebo boxérem do úst dříve, než by stačil vykřiknout NIC NEŽ NÁROD!

Tomio Okamura má ovšem velké ambice a plány a ví, odkud vítr fouká.

Pokouší se vypadat jako prezidentský materiál a zároveň se snaží v populismu a demagogii přebátořit Bátoru a přebobošit Bobošíkovou.

Lovit ve stojatých a kalných vodách provinčního českého šovinismu a xenofobie už se s relativním úspěchem pokoušel několikrát.

Tentokrát ovšem hodil svůj proutek rovnou do skinheadské močůvky.

Jestli to náhodou neví, tak jsem mu to snad vysvětlil.