Vzpomínka na Ivana Martina Jirouse
V pátek to bude už rok, co navždy odešel Ivan Martin Jirous. Byl to velký český básník, hrdina, dlouholetý vězeň, který se nikdy neshrbil. Takových lidí se mnoho nerodí. Přišli jsme v něm o jednoho z největších a nejvzdělanějších českých básníků.
Když chodím po Praze po místech, kde jsme se setkávali anebo jedu kolem nějaké hospody, kde jsme spolu posedávali u piva, tak se mi vždy vynoří ze vzpomínek. A samozřejmě, když se dostanu do okolí jihočeského Kostelního Vydří. Potkávám jeho přátele, přítelkyně a kamarády a zjišťuji, že nám všem strašně moc chybí.
Byl to člověk plný protikladů, někdy něžný, jindy vzteklý. Hluboce věřící, který ale ve svých básních i ve svém životě překračoval mnohé meze. Prostě člověk, který nevykládal, ale žil svou pravdu.
Když chodím po Praze po místech, kde jsme se setkávali anebo jedu kolem nějaké hospody, kde jsme spolu posedávali u piva, tak se mi vždy vynoří ze vzpomínek. A samozřejmě, když se dostanu do okolí jihočeského Kostelního Vydří. Potkávám jeho přátele, přítelkyně a kamarády a zjišťuji, že nám všem strašně moc chybí.
Byl to člověk plný protikladů, někdy něžný, jindy vzteklý. Hluboce věřící, který ale ve svých básních i ve svém životě překračoval mnohé meze. Prostě člověk, který nevykládal, ale žil svou pravdu.