NATO je především naše zodpovědnost, o bezpečnost je třeba se starat
Před nedávnem tomu bylo již šestnáct let, kdy jsme vstoupili do Severoatlantické aliance. Bohužel toto členství je poněkud mimo pozornost širší veřejnosti i některých politiků. Teprve vývoj na Ukrajině nás probouzí a upozorňuje na nesmírnou cenu tohoto spojenectví, které nám může dávat pocit bezpečí. To je ta kladná stránka vývoje od našeho vstupu.
Zajisté se od těch dob naprosto změnila i naše armáda. Už to není ta poněkud nemotorná armáda „varšavského paktu“, která sloužila pouze plánům generálního štábu sovětské armády a jejíž generálové, pamatuji se, překvapovali především objemem svých pupků. To je dávno za námi. Dnešní česká armáda je opravdu moderní a její příslušníci si získali úctu spojenců při nasazení v nejrůznějších zahraničních misích, ať už na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku či jinde. Tento veskrze kladný vývoj má však také svou stinnou stránku.
České vlády i parlamenty propadly v posledních letech stejnému myšlení, jako část jejich kolegů v západoevropských zemích a řekli si: hurá, jsme členy NATO a jsme pod ochranou především Američanů. O svoji bezpečnost a obranu se sami starat nemusíme. Výsledkem bylo, že výdaje na naší obranu během uplynulých let trvale klesaly.
Při vstupu do aliance jsme spojencům slíbili, že celkové výdaje na obranu budou minimálně dvě procenta státního rozpočtu. Dnes dosahujeme sotva poloviny tohoto závazku. To je od nás nanejvýš nezodpovědný přístup. I Američané, kteří mají dost svých starostí, už nám Evropanům jasně naznačili, že tento stav, kdy oni Evropu brání a Evropané si spokojeně vydělávají, už nepovažují za dále únosný. V budoucnu musí Evropané také konečně nést břímě své obrany sami. Američané jim budou jako věrní spojenci pochopitelně i nadále pomáhat, ale hlavní úkol obrany Evropy je na Evropanech.
My si musíme hlavně uvědomit, že to platí i pro Českou republiku. A že tudíž úkol vlády a parlamentu je dlouhodobě se o naši bezpečnost zodpovědně starat. Musíme si uvědomit, že bezpečnostní situace ve světě se prudce zhoršila. Nedaleko od nás už zažívají válku, jedná se o neskrývaný útok na nezávislost a celistvost země. Z toho musíme vyvodit důsledky. Výdaje na obranu bychom tedy měli urychleně zvednout alespoň na dávno slíbenou úroveň dvou procent. U příležitosti našeho vstupu do NATO bych tedy doufal, že se všichni nad tímto naléhavým úkolem zamyslíme.
Zajisté se od těch dob naprosto změnila i naše armáda. Už to není ta poněkud nemotorná armáda „varšavského paktu“, která sloužila pouze plánům generálního štábu sovětské armády a jejíž generálové, pamatuji se, překvapovali především objemem svých pupků. To je dávno za námi. Dnešní česká armáda je opravdu moderní a její příslušníci si získali úctu spojenců při nasazení v nejrůznějších zahraničních misích, ať už na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku či jinde. Tento veskrze kladný vývoj má však také svou stinnou stránku.
České vlády i parlamenty propadly v posledních letech stejnému myšlení, jako část jejich kolegů v západoevropských zemích a řekli si: hurá, jsme členy NATO a jsme pod ochranou především Američanů. O svoji bezpečnost a obranu se sami starat nemusíme. Výsledkem bylo, že výdaje na naší obranu během uplynulých let trvale klesaly.
Při vstupu do aliance jsme spojencům slíbili, že celkové výdaje na obranu budou minimálně dvě procenta státního rozpočtu. Dnes dosahujeme sotva poloviny tohoto závazku. To je od nás nanejvýš nezodpovědný přístup. I Američané, kteří mají dost svých starostí, už nám Evropanům jasně naznačili, že tento stav, kdy oni Evropu brání a Evropané si spokojeně vydělávají, už nepovažují za dále únosný. V budoucnu musí Evropané také konečně nést břímě své obrany sami. Američané jim budou jako věrní spojenci pochopitelně i nadále pomáhat, ale hlavní úkol obrany Evropy je na Evropanech.
My si musíme hlavně uvědomit, že to platí i pro Českou republiku. A že tudíž úkol vlády a parlamentu je dlouhodobě se o naši bezpečnost zodpovědně starat. Musíme si uvědomit, že bezpečnostní situace ve světě se prudce zhoršila. Nedaleko od nás už zažívají válku, jedná se o neskrývaný útok na nezávislost a celistvost země. Z toho musíme vyvodit důsledky. Výdaje na obranu bychom tedy měli urychleně zvednout alespoň na dávno slíbenou úroveň dvou procent. U příležitosti našeho vstupu do NATO bych tedy doufal, že se všichni nad tímto naléhavým úkolem zamyslíme.