Někdy se ještě mluví o politické kultuře. Zdá se ale, že ta bleskurychle mizí. Dva příklady z posledních tří dní.

Nejprve naše domácí groteska. Dva ministři vlády, školství a zdravotnictví, po celodenním jednání s premiérem ulehčeně sdělili, že se pan Babiš slovem nezmínil, že by je chtěl odvolat. Tudíž byli přesvědčeni, že budou moci dál ve svých funkcích působit. A hned druhý den ráno je Jan Blatný vyhozen, aby nastoupil nový ministr, který má ovšem přednost, protože náležel za časů komunistického režimu ke stejnému spolku jako pan premiér. Ale to je teď vedlejší.
Stalo se to na nátlak prezidenta Zemana, který Blatnému vyčítal, že blokoval přísun vakcín z Číny a z Ruska. Jak známo, ještě nejsou schváleny Evropskou agenturou pro léčiva a je potřebné k tomu dodat, že ani Rusko, ani Čína o schválení svých vakcín ani nepožádali. V jaké to zvláštní zemi žijeme, když prezident nadává ministrovi za to, že dodržuje předpisy a zákony? Ale chování premiéra ke svému ministrovi, to je opravdu strašný příklad úpadku naší politické kultury.
Ale očividně, na mezinárodní úrovni to není ani o chlup lepší. Na návštěvě u tureckého prezidenta Erdogana byl předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Turecký prezident ale nechal připravit pouze dvě židle. Na jedné z nich samozřejmě seděl on sám jako domácí pán a vedle sebe usadil pana Michela. Pro paní Leyenovou židli nenašli a byla usazena vedle na pohovce. Kdyby byl Michel ještě Belgičan staré školy, tak by byl samozřejmě nabídl své místo paní Leyenové a poučil tak Erdogana, jak se má chovat k hostům. Bohužel se to nestalo. To je opravdu ostudný případ chování evropských reprezentantů. A je to neslýchaná nezdvořilost vůči dámě.