Když jsem po třech dnech od zahájení mimořádného sjezdu České lékařské komory ve zprávách uslyšel první pozitivní zprávu o našem zdravotnictví, zaplesal jsem. Mohla by to být ona první vlaštovka po všem nářku a ultimativních požadavcích sympatizantů prezidenta ČLK Milana Kubka.
Není moc věcí, které mne momentálně v české politice těší, u jedné jsem se ale mohl aspoň pobavit, pokud by nešlo o věc tak vážnou. Mluvím o stanovení věku odchodu do důchodu, kdy to nejprve uvnitř koalice vypadalo na menší či větší roztržku, nakonec se ale všichni podívali do kalendáře, spočítali si, kolik týdnů zbývá do voleb a jako jeden muž odhlasovali tzv. zastropování důchodového věku na 65 let.