Transparency International zveřejnila tento týden výsledky poměrně zajímavého průzkumu. Politickým stranám a hnutím bylo v září zasláno 10 dotazů týkajících se předvolební kampaně a výsledné odpovědi byly k datu 2.10. vcelku alarmující. V průměru 50% dotazů (viz šedé označení na uvedeném odkazu) zůstalo bez odpovědi.

http://www.transparentnivolby.cz/snemovna2013/kandidati/ano-2011/

Žádná ze stran neuvedla např. členění nákladů na administrativní zázemí, billboardy, inzerci v tištěných a on-line médiích, náklady na vytvoření spotu/klipů, případně reklamních předmětů, zajištění meetingů, smlouvy s PR/konzultačními firmami!

Asi málokdo by vyčítal kandidátům do Parlamentu, pokud by nezveřejnili např. náklady na pomůcky, které případně používají v životě soukromém. Odvolávat se ale na politické resp. obchodní tajemství ve věci financování kampaně signalizuje něco nezdravého.

Politické strany ani hnutí přece nemusí mít obavu, že v případě odkrytí struktury nákladů začne někdo z politické konkurence významněji upravovat své plány výdajů. Do voleb jsou přece 3 týdny a žádné „prudké pohyby“ nejsou v tak krátkém čase proveditelné.

Možná ale některé strany (hnutí) mají obavu, že po porovnání deklarovaných nákladů třeba na billboardy s tím, kolik jich ve veřejném prostoru je, by čísla neseděla. Někomu by možná neseděla informace, že hnutí ANO odhaduje náklady na kampaň jen na 40 mil. Kč.

Podíváme-li se ale na celkové hodnocení politických uskupení, které nebyly v uplynulých 3 letech v Parlamentu, zaslouží si hnutí ANO pochvalu. Z 10- ti dotazů bylo v průměru 7 odpovědí vcelku vyčerpávajících. Lepší hodnocení má jen Strana zelených.

Na straně druhé je zarážející informační (ne)otevřenost SPOZ nebo Úsvitu přímé demokracie. Přestože lze chápat, že někdo nehodlá poskytnout informace Transparency International, občanům by kandidáti měli odpovědi dát.

Nabízím tedy zjednodušené dotazy, které občané mohou politikům klást (dokud je čas) a připojuji také své údaje z volebního obvodu 26 při volbách do Senátu v roce 2012:
1. Jaké jsou plánované výdaje na kampaň? 750 tis. Kč
2. Kolik se zatím utratilo za billboardy, za inzerci? billboardy 0, inzerce 180 tis. Kč
3. Kolik je dárců nad 50 tisíc korun a jaká je celková výše darů? 3, celkem 300 tis. Kč
4. Kolik si strana nebo hnutí půjčilo na volební kampaň? 0 Kč
5. Kdo poskytnul straně nebo hnutí slevy a jak velké? slevy nebyly poskytnuty
6. Kolik dobrovolníků je odhadem zapojeno do kampaně? 20 - 30
7. Je na webu strany nebo hnutí přístup k transparentnímu účtu? ANO (účet ČPS)

Pokud nějaká strana nebo hnutí více než 50 procent dotazů uspokojivě nezodpoví, nemusí to nutně znamenat, že kampaň financují přátelé organizovaného zločinu. Třeba odpověď nedostanete jen z důvodu, že strana nemá dost lidí na vyřizování mailů.

Přesto může být riskantní dát ve volbách důvěru těm, kteří více než polovinu otázek nechávají v šedé zóně, tedy bez odpovědí.

Další pomůckou pro „election“ (volby) by mohla být volební kalkulačka. Problém je ale v tom, že řada důležitých otázek v ní není zohledněna, zatímco některé méně důležité ano. Volit jenom podle volební kalkulačky by tak mohlo být značně zavádějící.

Iniciativě se však meze nekladou a tak se občan opět může ptát sám:
1) Jste pro posílení většinových prvků ve volbách do Sněmovny?
2) Jste pro odvolatelnost poslanců v rámci „obvodních“ referend?
3) Jste pro zavedení povinnosti veřejných činitelů jednat hospodárně?
4) Souhlasíte, aby zákon o státní službě omezil vliv politiků na chod úřadů?
5) Souhlasíte s rozšířením kompetencí NKÚ na státem ovládané společnosti?
6) Souhlasíte s tím, aby NKÚ kontroloval i hospodaření politických stran?
7) Jste pro stanovení limitů na externí výdaje státních institucí a firem?

V neposlední řadě můžeme zohlednit, kteří politici se hlásí k prosazování legislativních návrhů představených iniciativou Rekonstrukce státu, ale i zde by mě být volič opatrný. V současné době se již k iniciativě hlásí i někteří politici TOP 09 - strany (rozpočtově) odpovědné za to, že státem ovládané společnosti neřídí své externí náklady jako úspěšné firmy.

Stovka státních institucí, státních podniků a fondů a státem ovládaných společností vydala v roce 2012 na právní, konzultační, reklamní, IT a další externí „provozní“ náklady celkem 65 miliard korun tj. 120% mzdových prostředků (v těchto subjektech).

Kolik činily tyto náklady např. u firmy Agrofert? Necelých 30%. Kdyby stát „držel na uzdě“ externí provozní náklady podobně jako uvedená firma, máme roční úsporu 50 miliard korun. Jenom na provozu. U investic je prostor pro úspory násobně vyšší.

Do 3 týdnů nás čeká vrchol volební kampaně. Zkusme ten čas alespoň trochu využít k hledání. Zkusme se více ptát kandidátů, co a jak chtějí dělat a porovnat to s tím, co a jak dělali dosud. Jak píše Dan Brown: „Hledej a nalezneš“.

Závěrem ještě podnět pro ty, kteří se o zákulisí financování politických stran zajímají více. Udělejte si prosím čas na přečtení knížky „Zničte to, nebo to zničí Vás aneb Modrá nikoliv Zelená banka?“. Možná naleznete směr, kudy vykročit, aby nastala změna, která posune k prosperitě celou zemi a nikoliv jen několik šmejdů.