Jaký je vztah jedince a státu v moderní společnosti? Co má občan právo žádat po těch, kdo spravují věci veřejné? Co naopak nesmí stát žádnému člověku upřít? A za jakých okolností se člověk může bránit? K úvahám o sepsání tohoto eseje mne vedla řada debat pod zdejšími blogy (zejména ty o Kosovu, bratřích Mašínech, ale vlastně se tento motiv nějakým způsobem dotýká téměř všech témat, která se zde probírají).
Dovolte mi popřát Vám všem, kdo se na tyto stránky chodíte podělit o své názory či si třeba jen přečíst úvahy těch druhých, příjemné a pokojné prožití Velikonoc.
... dozvěděl jsem se dneska ráno od kolegů, počítačových specialistů. Volně přeloženo: systém, na němž běží tyto stránky, zhruba o půlnoci zkolaboval a jede v jakémsi provizorním provozu. Zdá se, že se tak moc nestalo (naposledy jsem se na blogy díval někdy hodinu po půlnoci; systém už nepracoval, ale podle toho, co si pamatuji, jsme o žádné texty nepřišli - ani od blogerů, ani v diskusi).
„Vy v té východní Evropě jste s tou svobodou projevu zase tak o dvacet let pozadu, co?“ řekl mi s ironickým úsměvem jeden z blogerů The New York Times, když jsem se ho zeptala, jestli moderování jejich internetových diskuzí není až příliš cenzurou, napsala Iva Skochová v textu uveřejněném na stránkách internetového časopisu Reflex Online.