Do prvních divadelních Interpelací na Nové scéně Národního divadla, jejichž tématem bude umění odejít, zbývají již jen tři dny.

Po dokumentaristce Heleně Třeštíkové dnes představuji dalšího hosta, jehož budete moci spolu s moderátorem debaty Tomášem Sedláčkem interpelovat. Je jím Jiří Hrabovský, specialista na PR, tvůrce mediální strategie protestní kampaně Lékařského odborového klubu - Děkujeme, odcházíme.

Nejprve krátký životopis a pak odpovědi na otázky, které jsme položili všem interpelovaným (na odpovědi Michaela Kocába i Pavla Kohouta dosud čekáme).

Jiří Hrabovský vystudoval televizní a filmovou novinařinu na Fakultě žurnalistiky UK. Od roku 1978 strávil třináct let na obrazovce Československé televize jako redaktor ekonomického zpravodajství a moderátor Televizních novin. V roce 1989 získával zahraniční zkušenosti v rámci programu „TV Broadcasting in USA“ a poté rok pracoval jako reportér časopisu Svět v obrazech, takže projezdil část zeměkoule. V roce 1990 vyměnil novinařinu za práci v oblasti Public relations, když se stal šéfem oddělení PR Škoda Auto Mladá Boleslav a pak v roce 1999 ředitelem pro komunikaci cestovní kanceláře Čedok. Od stejného roku působí ve firmě Ewing Public Relations, jejímž je spolumajitelem a ředitelem.

Kdy jste v životě měl odejít a neodešel? Kdy jste odešel a měl zůstat?

Nevím o žádné situaci, kdy jsem měl odejít a zůstat. Nebo naopak, kdy jsem měl zůstat a odešel jsem. Nemám ten pocit. Snad jen jednou, v osobním rodinném životě, ale to není věc, o které by se mi chtělo blogovat…

V profesní kariéře jsem se rozhodl odejít zatím celkem čtyřikrát. Pokaždé to bylo moje vlastní rozhodnutí. Prostě se mi tam z určitých důvodů přestalo líbit. Třikrát z těch čtyř případů se jednalo o odchod poměrně impulzívní, roli hrála moje vnitřní nespokojenost. V roce 1990 jsem tak opustil Čs. televizi, v roce 1998 Škodu Auto a v roce 1999 společnost Unimex Group (Čedok).

Kdo podle Vás dokázal odejít v pravý čas?

Konkrétní příklad neuvedu, ale obdivuju všechny, kdo se rozhodli to udělat v nejlepším, na vrcholu úspěšné kariéry. Dovedu si totiž představit, jak hrozná může být představa třeba slavného sportovce nebo umělce, že „to“ končí. A jak nesnadné může být potlačit nutkání kariéru prodlužovat i za cenu viditelného úpadku, ztráty výkonnosti i popularity, posměchu škodolibého bulváru…

Kdo by podle Vás měl odejít právě teď?

Nikdo, všeho do času… Já si myslím, že každý má právo bojovat o svou pozici do posledního dechu. Může přitom být směšný, potupený, nenáviděný… cokoliv. Jeho problém. Když tu správnou chvíli nepozná sám, není mu pomoci. Tady nejsou nic platné rady ani výzvy. Záleží pouze na míře sebereflexe a zdravého rozumu, proti tomu obvykle stojí touha držet se nějaké pozice za každou cenu. Kdo to nezvládne sám, může být „odejit“ či přímo smeten. Ale taky může v pohodě fungovat dál, což mimo jiné docela dobře ilustruje řada politiků, jejichž skandály sice na chvíli rozvlnily média, ale jim samotným nijak zvlášť neublížily (alespoň se to tak jeví).



Interpelace mají svojí internetovou stránku v rámci Aktuálně.cz, kde se dozvíte termíny, témata či jména hostů a najdete i další zajímavé informace (texty Tomáše Sedláčka, Štěpána Kubišty, výtvarníků, dramaturgů i některých panelistů). Najdete nás i na facebooku a twitteru.

Interpelací se můžete zúčastnit i bez toho, abyste dorazili na Novou scénu Národního divadla. V aktuálním čase ji najdete jako stream… kde jinde než na na Aktuálně.cz. I zde budete moci v debatě pokládat své on-line otázky, které se mohou dostat k panelistům.

Kromě Nové scény ND a Aktuálně,cz jsou partnery těchto pravidelných setkání také FAMU a Radio 1. Česká televize projevila zájem pořídit záznam a odvysílat jej (či jeho část) na programu ČT 2.