Stihli jste včera odpoledne dorazit na první divadelní Interpelace do Národního? Či jste je sledovali v přímém přenosu na Aktuálně.cz?

Ani, jedno, ani druhé?

Nevadí, pokud Vás zajímá, jak to dopadlo, můžete si je poslechnout a podívat se na ně ze záznamu (upozorňuji, že jde o nesestříhaný syrový "youtube", publikuji ho tak, jak jej dodali jeho tvůrci, tedy včetně různých technických chyb, výpadků i toho, že první čtyři minuty je možné přeskočit, protože se stejně opakují ;-)

(Pokud jste slovní spojení divadelní Interpelace zaznamenali poprvé právě teď, dozvíte se o nich více ZDE).





A teď si dovolím dodat pár osobních postřehů ze včerejšího odpoledne a večera:

Na to, jak zmateně na mne příprava celé akce působila (ale mohl to být jen dojem člověka neobeznámeného s běžným divadelním prostředím), to myslím dopadlo nadmíru dobře. Dokonce bych hodnotil jako skvěle.



Hosté prvních Interpelací (zleva): Miloš Voleman, propagátor kampaně Děkujeme, odcházíme, ekonom Pavel Kohout, dokumentaristka Helena Třeštíková, politik, hudebník a podnikatel Michael Kocáb.

Ten chaos ve mne vyvolávaly desítky lidí z celé řady různých institucí, které se před představením (a při zkoušce techniky minulý víkend) kolem Interpelací pohybovaly. Jevištní mistr, zvukaři, osvětlovači, kulisáci a další z Nové scény ND. Architekti, kteří navrhovali scénu, lidé z FAMU, především Kryštof Šafer, kteří měli na starosti režii. Studenti ČVUT zajišťující přímý přenos na internet. Rozsáhlý televizní štáb pořizující záznam a do toho ještě čtyři „nešťastníci“, kteří si to celé nejen vymysleli, ale vzali i do hlavy, že se to uskuteční – Tomáš Sedláček, šéf Nové scény Štěpán Kubišta, její hlavní dramaturg Dan Přibyl a já. Všichni chytří jak „rádio“), jeden mluvil přes druhého a především každý do všeho ;-)

Ještě deset minut před začátkem chyběl jeden z hlavních hostů – Michael Kocáb a nám čtyřem se pomalu začala rosit čela. Nakonec dorazil a ještě jsme si stihli ještě dát kafe, říct pár slov o tom, co se bude dít a… Tomáš s hosty zmizeli v zákulisí, odkud postupně přicházeli na scénu (Tomáš přijížděl na kole, zde se můžete podívat proč, video znělkou přenášenou na obrovské plátno na jevišti celý pořad začínal), dva zástupci Vás, diskutujících na těchto stránkách, pánové Nový a Suchánek též. Stejskal pod poslední řady s počítačem na kolenou… hned vedle redakčního kolegy Jana Lipolda, který pořizoval on-line záznam pro ty, kdo neměli čas Interpelace sledovat celých devadesát minut (zde najdete jeho reportáž a fotogalerii Ludvíka Hradilka - Na prknech v Národním hrál web. Interpelace poprvé živě). Začali jsme jen s několika minutovým zpožděním…



Hosté to dle mého celé zvládli výborně, zajímavě se několikrát zapojili i diskutující z publika. V hledišti jsem zahlédl i několik zdejšíc blogerů Zoru Hesovou, Karla Holomka, Alexandra Tomského, Miroslava Žáka, Přemysla Rabase... a to jsem se asi bohužel v tom fofru nestačil pozdravit se všemi.





Tomáš Sedláček – na to, že není profesionální moderátor – nezklamal, ale příště by to, myslím, přece jen chtělo jít více „na tělo“, některé příliš rozvláčné vstupy včas utnout, nenechat účastníky odbíhat od tématu.



Asi jsme si ne zcela „sladili noty“ s „komentátory“ za plentou. Představoval jsem si, že na plátně poběží nepřetržitý sled jejich glos, postřehů, úvah či dotazů…, no, prostě že se při psaní prakticky nezastaví (z mého pohledu byli stejně důležití jako hosté na jevišti, akorát měli t výhodu, že jim nikdo neuděloval ani nebral slovo). Tím ale nechci říct, že zklamali, být první je vždy velmi těžké.





Občas nás „vypekla“ i technika. Nějakou dobu nefungoval přenos na Aktuálně.cz (ne naší vinou), pak zase z plátna na deset minut zmizely jakékoliv komentáře, jak ty, které jste do debaty psali vy, tak i ty od „komentátorů“ zmiňovaných výše. Lidé od „fochu“ se stále tvářili vcelku vyrovnaně: „Holt divadlo, krása improvizace…“ Zatím si na to ještě zvykám.



Po devadesáti minutách začalo bez varování sjíždět projekční plátno, na jeviště vnikli technici, začali odnášet stolek a sedačku, připravovat scénu na večerní představení. Někteří hosté i diváci se tvářili dost vyděšeně. Snad jim ale nakonec došlo, že se jednalo o součást celého „happeningu“, režijní záměr.



A tak jsme si šli dát do divadelní kavárny pivo, kafe a tak. A shodli jsme se, že se nám to nakonec líbilo, vidíme v tom nějaký smysl a chceme pokračovat.



Zleva Štěpán Kubišta, Michael Kocáb, autor textu, Miloš Voleman, Antonín Nový, Jan Lipold, Pavel Kohout, Helena Třeštíková a Tomáš Sedláček.

My ale nejsme v tomto ohledu až tak směrodatní. Důležité je, aby se to líbilo, dávalo to smysl vám. A pokud ano, abyste se zúčastnili. Nová scéna ND bude opět připravena čtvrtý čtvrtek v březnu, tedy 24. 3.