Sbírám slogany z billboardů. Už mám tři.

Své vášni jsem propadl před pár lety. Začalo to tím, že jsem narazil na obrovský světelný poutač lákající obyvatele a návštěvníky Prahy k návštěvě jakéhosi obřího obchodního centra. Stálo na něm:

Můžete všechno, nemusíte nic

V dobách mladších jsem se snažil prokousat úvahami Zygmunta Baumana, Rogera Scrutona či Ericha Fromma v bláhové naději, že se mi alespoň letmo podaří zachytit smysl lidské (tedy i své) existence. Moc jsem jim nerozuměl. Čím více jsem se snažil pochopit, tím vzdálenější se mi zdál cíl, který jsem si vytkl.

A teď tohle. Jasné, jednoduché, výstižné.

Později jsem zahlédl reklamu na síť prodejen nabízejících drogistické zboží:

Zde jsem člověkem, zde nakupuji

Má existence začala dostávat konkrétní obrysy.

Proces sebeuvědomování se (alespoň myslím) završil dnes. Po cestě do práce jsem si nedaleko stanice metra všiml nového bilboardu. Přední světový výrobce aut v něm vyzývá… no, k čemu, to už spíš záleží na fantazii každého z nás.

Nedodržujte pravidla, stanovte si vlastní

Člověk zjevně nemusí být zrovna Bauman, Scruton či Fromm, aby dokázal přesně a jednoznačně zformulovat svou životní filozofii (a pokusit se jí prodat jiným), řekl jsem si. Tu svou jsem vycizeloval dneska ráno v metru:

Nediv se ničemu

Teď ještě sehnat bilboard, na který mne to nechají napsat…