Pozvánka na divadelní Interpelace: Umění grilovat v pražské Voršilské zahradě

Ten citát v titulku svého blogu jsem (i) kvůli místu trochu zkrátil. Výrok pana hejtmana je poněkud ostřejší (v plném znění jej najdete níže) a poměrně přesně ilustruje, proč je už léta David Rath mnohými považován za „enfant terrible“ české politiky (internetový slovník cizích slov definuje toto i v češtině užívané sousloví jako označení pro člověka jednajícího bez ohledu na společenské zvyklosti).

Tímto představujeme čtvrtého a posledního hosta čtvrtečních Interpelací s moderátorem Tomášem Sedláčkem, k nimž vás tentokrát výjimečně zveme do Voršilské zahrady přiléhající k Nové scéně Národního divadla (kde jsme se scházeli dosud).

O Umění grilovat (mimo jiné i ve smyslu dostávat někoho do úzkých, pod tlak, zavalovat ho argumenty, ale i obviněními, invektivami) si kromě Davida Ratha budeme povídat i s ministrem Alexandrem Vondrou, moderátorkou Barborou Tachecí a kulinářským kritikem Vladimírem Poštulkou a to 23. června od 16 hodin. Vstup volný, nepotřebujete ani rezervaci.



David Rath je hejtmanem Středočeského kraje, poslancem za ČSSD a bývalým ministrem zdravotnictví.

Po vystudování Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze působil postupně jako lékař v pražském IKEM, Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní nemocnici Praha Motol.

Mezi lety 1991-1994 byl členem Občanské demokratické strany.

V roce 1995 spoluzaložil Lékařský odborový klub. O rok později zahájil jako společník a jednatel společnosti Paracelsum vlastní podnikání ve zdravotnictví.

V letech 1998-2005 vykonával funkci prezidenta České lékařské komory.

Od listopadu 2005 do září 2006 byl ministrem zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka.

Od roku 2006 je poslancem ČSSD a "stínovým" ministrem zdravotnictví.

V roce 2008 vedl jako volební lídr sociální demokraty ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje.

Po svém volebním vítězství na sebe jako hejtman připoutal pozornost především tím, že nechával hradit zdravotnické poplatky z rozpočtu kraje, a snahou o zrušení předchozího prodeje krajských nemocnic.


Dá se nějak obecně rozlišit (definovat) mezi věcnou oprávněnou otázkou „na tělo“ a vlezlostí či snahou získat senzaci za každou cenu? Nebo jde vždy jen o subjektivní pocit?

Zde jde o subjektivní pocit, kdy se i laťka toho, co je vnímáno jako ještě přípustné, neustále mění.

Co děláte, když Vám někdo začne klást pro Vás nepříjemné dotazy?

Neodpovídám.

Má občan právo dozvědět se vše o politicích, vysokých státních úřednících a dalších, kdo rozhodují o věcech veřejných a jsou placeni z daní? Jinými slovy: co je to informace ve veřejném zájmu?

Vše občan určitě vědět nemusí, ale informace důležité pro výkon veřejné funkce, jistě ano. Ve společnosti stoupá počet lidí, jejichž příjem je závislý na daních a nejsou to zdaleka jen politici. Jde o státní firmy zabývající se veřejnými zakázkami, farmaceutické firmy pracující pro zdravotní pojišťovny, dodavatelé služeb pro veřejný sektor…

Co (koho) grilujete nejraději?

České ryby – a v lihu naloženého Kalouska.