75. výročí Mnichova: Dalo se rozbití republiky zabránit? (III.)
Po úvahách Matěje Spurného a Ivo Cermana o tom, zda se mohla první čs. republika vyhnout svému trpkému konci v roce 1938, přinášíme dnes text dalšího historika - Jana Rychlíka (naleznete jej opět v sekci Názory)
Publikací článků na dané téma chceme přispět k připomenutí pětasedmdesátého výročí Mnichovské dohody. V noci z neděle 29. na pondělí 30. září ji podepsaly čtyři evropské mocnosti - Francie, Velká Británie, Německo a Itálie - a bezprostředně poté skončilo dvacetileté období první československé republiky.
Položil jsem zhruba desítce českých historiků otázku, zda šlo vývoji, který vedl až k rozbití státu, nějak v období mezi světovými válkami zabránit.
Kromě výše jmenovaných mám v poště ještě texty pánů Jana Urbana a Petra Hlaváčka, něco napsat přislíbil i Igor Lukeš z Bostonské univerzity (text zatím nedorazil). Pokouším se spojit ještě s historikem Robertem Kvačkem (je možné že by text vyšel až později v říjnu). Tři z oslovených nabídku na sepsání textu odmítli, od jednoho zatím nepřišla žádná odpověď.
Jan Rychlík: Trauma Mnichova
Publikací článků na dané téma chceme přispět k připomenutí pětasedmdesátého výročí Mnichovské dohody. V noci z neděle 29. na pondělí 30. září ji podepsaly čtyři evropské mocnosti - Francie, Velká Británie, Německo a Itálie - a bezprostředně poté skončilo dvacetileté období první československé republiky.
Položil jsem zhruba desítce českých historiků otázku, zda šlo vývoji, který vedl až k rozbití státu, nějak v období mezi světovými válkami zabránit.
Kromě výše jmenovaných mám v poště ještě texty pánů Jana Urbana a Petra Hlaváčka, něco napsat přislíbil i Igor Lukeš z Bostonské univerzity (text zatím nedorazil). Pokouším se spojit ještě s historikem Robertem Kvačkem (je možné že by text vyšel až později v říjnu). Tři z oslovených nabídku na sepsání textu odmítli, od jednoho zatím nepřišla žádná odpověď.
Jan Rychlík: Trauma Mnichova