V debatě pod texty historiků, kteří odpověděli na naši výzvu a napsali úvahu na téma, zda šlo zabránit rozbití Československa v roce 1938, se hojně diskutuje i o tom, zda se měla ČSR tehdy vojensky postavit Hitlerovi. Zaznívají silné argumenty pro i proti. Zajímavý pohled nabízí další z námi oslovených, jehož text najdete na názorových stránkách nyní.

Jan Urban: Mnichov jako samohana

Publikací článků na dané téma chceme přispět k připomenutí pětasedmdesátého výročí Mnichovské dohody. V noci z neděle 29. na pondělí 30. září ji podepsaly čtyři evropské mocnosti - Francie, Velká Británie, Německo a Itálie - a bezprostředně poté skončilo dvacetileté období první československé republiky.

Položil jsem zhruba desítce českých historiků otázku, zda šlo vývoji, který vedl až k rozbití státu, nějak v období mezi světovými válkami zabránit. Dosud vyšly úvahy Matěje Spurného, Ivo Cermana a Jana Rychlíka.



Armádní velení na audienci u prezidenta Beneše v září 1937. Zleva generálové Josef Votruba (zemský velitel v Bratislavě), Eduard Kadlec (zemský velitel v Brně), Louis E. Faucher (náčelník Francouzské vojenské mise v ČSR), Jan Syrový (generální inspektor), prezident Edvard Beneš, ministr obrany František Machník, generálové Ludvík Krejčí (náčelník Hlavního štábu), Sergej Vojcechovský (zemský velitel v Praze), Lev Prchala (zemský velitel v Košicích) a Silvestr Bláha (přednosta Vojenské kanceláře prezidenta). Zdroj: www.codyprint.cz