Jeden z pravidelných diskutérů, který se podepisuje jako deep throat, mi poslal své postřehy z olympijského Soči, kde pracuje coby dobrovolník v tamním tiskovém středisku. Skutečnost, že se nachází přímo „u zdroje“, mi přijde zajímavá, proto je zveřejňuji (ve svém blogu z toho důvodu, že si jeho autor nepřeje být podepsán, a tudíž jeho text podle svých pravidel nemohu publikovat ve Čtenářově blogu; ještě že k sobě si mohu dát, co chci ;-)

ZOH Soči versus Main Media Centre

Prosím o pochopení, nejedná se o slohové cvičení, ale moje postřehy s cílem držet se faktů bez jakéhokoliv ideologického podtextu a ukázat jak funguje to neviditelné zázemí ZOH pro sedmou velmoc.

V Soči pracuji jako dobrovolník v rámci MPC (Main Press Centre) v týmu fotoasistentů na Medailovém náměstí, tedy v samém centru Olympijského parku. Tým pracuje ve složení 1 vedoucí +4 členové – Světlana z Vorkuty, Olga z Chabarovska, Daniela z Cambridge a já. Našim hlavním úkolem je poskytovat podporu akreditovaným fotoreportérům. Máme k dispozici vyhřívaný stan vedle Medailového náměstí, kde je volný wi-fi internet, pevné přípojky vysokorychlostního Internetu pro ty největší světové agentury, kde máme k dispozici kopírku i počítač.

Na Medailovém náměstí jsou před pódiem pro udělování medaili dvě vyvýšené plošiny pro akreditované fotografy. Světové agentury např. Reuters, AF mají i tam na zvlášť označených privilegovaných místech vyvedené pevné přípojky vysokorychlostního Internetu, které fotografové připojí po příchodu do svého fotoaparátu, takže jsou vlastně on-line po celou dobu udělování medailí. Pro tyto fotografy připravujeme materiály pro všechna udělování medailí ten který den. Tedy časový průběh se jmény medailistů, se jmény členů MOV, kteří udělují medaile i těch, kteří je doprovázejí. Rovněž musíme zajistit, aby na tyto vyvýšené plošiny měli přístup jen fotografové s platnou akreditací. Naše směna začíná každý den v 17 hodin a končíme přibližně jednu až dvě hodiny po posledním slavnostním aktu.

Po předání medailí a po nezbytném pózování medailistů pro fotografy na pódiu hostesky odvedou všechny medailisty do tzv. smíšené zóny. To je opravdu veliký stan umístěný v bezprostřední blízkosti pódia. Ten je rozdělen na tři úseky, a sice TV štáby, píšící novináři, fotoreportéři. Měl jsem to štěstí, že jsem pracoval ve smíšené zóně, když tam přišla Martina Sáblíková i Ondřej Moravec. S oběma jsem měl možnost prohodit pár slov a hlavně jim popřát k životnímu úspěchu. Trochu mně zarazila skutečnost, že Martinu zpovídal holandský TV štáb a jejich novináři hodně dlouho. Z našich novinářů jsem zaznamenal jen jednoho, našeho fotografa žádného. Zato Ondřeje potrápili naši novináři podstatně déle, ten opouštěl smíšenou zónu daleko za Fourchadem.

Denně jsme všichni z našeho týmu ve styku s fotografy prestižních světových agentur. Po skončení medailového programu ještě vyhodnocujeme jeho průběh. Do dnešního dne jsem nezaznamenal žádnou stížnost ze strany fotografů, a ti by si určitě nebrali servítky. Tady u nás bylo všechno připraveno a funguje od prvního dne pro sedmou velmoc na 100 procent.