Budou tlustí hůře shánět práci?
Velmi provokativní otázka, na první pohled nesmyslná. Ovšem data ze severní Ameriky naznačují, že pokud půjde vývoj nadváhy a obezity stejným tempem, mohli bychom se i u nás dočkat situace, kdy obézní lidé budou fakticky diskriminováni při hledání zaměstnání. Jaká data jsou k dispozici pro takovou spekulaci?
Podle oficiálních statistik tvoří náklady na diagnostiku a léčbu nemocí sdružených s nadváhou, obezitou a nedostatkem pohybu v Evropě a USA až 25% všech prostředků vynaložených na zdravotní péči.
Ve Spojených státech (které jsou na tom po stránce výskytu obezity nejhůře a po stránce metodiky hodnocení rizik obezity nejlépe) již existují jednoznačné studie poukazující na rizika pro zaměstnavatele vyplývající ze zaměstnávání lidí s nadváhou a obezitou. Jakkoli to vypadá jako diskriminace, budeme pravděpodobně se muset i my brzy smířit se situací, kdy zaměstnavatel si bude vybírat zdravé (v této souvislosti rozuměj neobézní) zaměstnance.
Obézní zaměstnanci mají totiž o 21% vyšší náklady na zdravotní péči než zaměstnanci s normálním body mass indexem a je odhadováno, že výrobní sektor v USA ztrácí ročně 13 miliard dolarů kvůli nadváze zaměstnanců pracujících ve výrobě a službách. Obézní zaměstnanci mají také 13x delší nemocnost ve srovnání se štíhlými pracovníky a co víc, obézní pracují hůře – co se týká kvality i kvantity odvedené práce.
Abych nehovořil jen v obecných číslech – obří americká automobilka General Motors přispívající na zdravotní pojištění více než miliónu svých současných i bývalých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků vyčíslila svoje náklady za rok 2004 spojené s léčbou nemocí asociovaných s obezitou na neuvěřitelných 286 miliónů dolarů. Aby zabránila tato společnost další eskalaci nákladů na zdravotní péči svých obézních zaměstnanců, založila program LifeSteps, kde mají zaměstnanci (v omezenější míře také všichni ostatní) přístup k informacím o zdraví a zdravém životním stylu, k lékařské poradně i preventivním lékařským prohlídkám. Tento program brzy po svém zavedení byl schopen snížit náklady automobilky na zdravotní péči svých zaměstnanců o 27 miliónů dolarů ročně. Přesto ekonomičtí odborníci poukazují na to, že jedním z faktorů, které snižují konkurenceschopnost automobilů GM jsou obrovské náklady automobilky na péči o zdraví svých (rizikových, tedy obézních) zaměstnanců.
Ačkoli o diskriminaci obézních zaměstnanců se příliš nehovoří, byla již v roce 1999 v USA publikována práce shrnující výsledky 29 jiných studií prokazující skutečnou diskriminaci ze strany zaměstnavatelů.
Myslím, že by nás mohlo do budoucna zachránit, že při současném tempu nárůstu výskytu obezity budeme brzy tlustí všichni a tudíž nebude na diskriminaci žádný prostor.
Podle oficiálních statistik tvoří náklady na diagnostiku a léčbu nemocí sdružených s nadváhou, obezitou a nedostatkem pohybu v Evropě a USA až 25% všech prostředků vynaložených na zdravotní péči.
Ve Spojených státech (které jsou na tom po stránce výskytu obezity nejhůře a po stránce metodiky hodnocení rizik obezity nejlépe) již existují jednoznačné studie poukazující na rizika pro zaměstnavatele vyplývající ze zaměstnávání lidí s nadváhou a obezitou. Jakkoli to vypadá jako diskriminace, budeme pravděpodobně se muset i my brzy smířit se situací, kdy zaměstnavatel si bude vybírat zdravé (v této souvislosti rozuměj neobézní) zaměstnance.
Obézní zaměstnanci mají totiž o 21% vyšší náklady na zdravotní péči než zaměstnanci s normálním body mass indexem a je odhadováno, že výrobní sektor v USA ztrácí ročně 13 miliard dolarů kvůli nadváze zaměstnanců pracujících ve výrobě a službách. Obézní zaměstnanci mají také 13x delší nemocnost ve srovnání se štíhlými pracovníky a co víc, obézní pracují hůře – co se týká kvality i kvantity odvedené práce.
Abych nehovořil jen v obecných číslech – obří americká automobilka General Motors přispívající na zdravotní pojištění více než miliónu svých současných i bývalých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků vyčíslila svoje náklady za rok 2004 spojené s léčbou nemocí asociovaných s obezitou na neuvěřitelných 286 miliónů dolarů. Aby zabránila tato společnost další eskalaci nákladů na zdravotní péči svých obézních zaměstnanců, založila program LifeSteps, kde mají zaměstnanci (v omezenější míře také všichni ostatní) přístup k informacím o zdraví a zdravém životním stylu, k lékařské poradně i preventivním lékařským prohlídkám. Tento program brzy po svém zavedení byl schopen snížit náklady automobilky na zdravotní péči svých zaměstnanců o 27 miliónů dolarů ročně. Přesto ekonomičtí odborníci poukazují na to, že jedním z faktorů, které snižují konkurenceschopnost automobilů GM jsou obrovské náklady automobilky na péči o zdraví svých (rizikových, tedy obézních) zaměstnanců.
Ačkoli o diskriminaci obézních zaměstnanců se příliš nehovoří, byla již v roce 1999 v USA publikována práce shrnující výsledky 29 jiných studií prokazující skutečnou diskriminaci ze strany zaměstnavatelů.
Myslím, že by nás mohlo do budoucna zachránit, že při současném tempu nárůstu výskytu obezity budeme brzy tlustí všichni a tudíž nebude na diskriminaci žádný prostor.