Tuto otázku si kladu čím dál častěji. Moderní medicína umí neskutečné věci, o kterých se nám před pár desítkami let ani nezdálo. Na základě přívalu nových poznatků se vyvíjejí stále nové léky, nicméně cena za jejich vývoj roste do astronomických výšek.

Otázkou zůstává, jestli je tento směr správný. Žijeme ve světě, kde lze účinnou prevencí zabránit velké části nemocí zkracujících náš život, nebo je alespoň podstatně oddálit. Místo toho se však spoléháme na všemocnou medicínu, která, až bude nejhůř, zprůchodní naše ucpané cévy, nahradí naše selhané orgány, nebo nám dodá zázračné pilulky. Moderní léčebné postupy však nejsou samospasitelné. Nové superdrahé léky často jen nepatrně zlepšují prognózu nemocných, přesto tyto peníze společnost vynakládá, třebaže pak chybí jinde.

Celý problém lze demonstrovat na příkladu nového ¨super¨ léku na rakovinu jater, který byl nedávno s velkou slávou uveden na trh. Lék, který (statisticky významně – to je pro dnešní medicínu téměř zaklínadlo) prodlužuje průměrné přežití nemocných s pokročilou formou tohoto onemocnění o pouhé necelé 3 měsíce, je prezentován jako průlomový lék, a to i přesto, že doprovodné nežádoucí účinky zhoršují již tak špatnou kvalitu života těchto pacientů. Přitom cena léčby je zhruba 80 000 korun za měsíc.

Vzhledem k faktu, že ani nejbohatší státy nemají dostatek prostředků na všechny výdobytky moderní medicíny, se nabízí otázka, zdali by nebylo účelnější tyto prostředky raději investovat do účinné prevence nemocí.