Na toto téma bylo napsáno mnoho článků, obzvláště po posledních Olympijských hrách s fenomenálními plaveckými výkony Michaela Phelpse a úžasnými sprinterskými rekordy Usaina Bolta.

V letošním roce byla publikována pozoruhodná francouzská práce, která se na základě sofistikovaných statistických modelů pokusila předpovědět, jak často budeme v budoucnu svědky překonání světových rekordů a také, jak velký posun světových rekordů lze očekávat.

Hodnocen byl vývoj světových rekordů od první novodobé olympiády v roce 1896 v Aténách do roku 2007. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 3263 světových rekordů ve 147 disciplínách pěti sportů (atletika, plavání, vzpírání, cyklistika a rychlobruslení). Závěry této studie jsou velmi zajímavé. Zatímco v roce 1896 byla pravděpodobnost překonání světového rekordu 25%, v roce 2007 to bylo již jen 1%. Dále bylo odhadnuto, že polovina z analyzovaných světových rekordů se do roku 2027 nezlepší ani o 0,05%. Je zajímavé, že pro všechny analyzované sportovní disciplíny použitý statistický model fungoval s úplně stejnou spolehlivostí.

Autoři si byli přirozeně vědomi spousty faktorů, které svým výpočtům přizpůsobily. Mezi takové faktory zahrnuli například:
1) světové války – ve válce se nesportuje, navíc svět přijde o velké množství potenciálních světových šampiónů;
2) zvětšení sportující populace a rozšíření genetického fondu, který by mohl ovlivnit vývoj světových rekordů. Typickým příkladem jsou afričtí sportovci, kteří se objevili na světových kolbištích po 2. světové válce. Tento faktor je v současnosti již vyčerpán, jedinou možnost podle autorů představuje zapojení žen muslimského světa do světového sportu;
3) nástup dopingu s akcelerací světových rekordů po masovém zavedení anabolických steroidů do vrcholového sportu v 50. letech a erytropoetinu v letech osmdesátých. V této souvislosti je jistě zajímavé, že rychlost, s jakou byly světové rekordy překonávány se snížila při zavedení metod detekce obou skupin dopingových látek;
4) zavedení nových disciplín. Typickým příkladem je vzpírání žen, nebo trojskok žen v atletických disciplínách;
5) technologický pokrok. S vývojem nových technologií se přirozeně zvyšuje i pravděpodobnost lepších sportovních výkonů. Typicky lze tento faktor demonstrovat na vývoji nových plavek, které jsou údajně zodpovědné za boom v překonávání světových rekordů v posledním roce (pokud za tímto přívalem rekordů není doping);
6) ekonomický rozvoj v letech 1950-1980, který byl údajně zodpovědný za 95% všech světových rekordů dosažených v této době.

Je určitě také zajímavé porovnat rychlosti překonávání světových rekordů v atletice nebo v plavání s rekordy v dostihovém sportu, kde se také uplatňuje doping a navíc i faktor šlechtění budoucích potenciálních šampiónů. Přesto se za 70 let zlepšil rekord na jednu míli v klusáckých závodech pouze o necelé 3%, zatímco atleti zlepšili za stejnou dobu světový rekord na míli o více než 11%. V plavání pak byl světový rekord na 1500 m posunut dokonce o celých 47%.

Podle výše uvedených prognóz by však takovému prudkému posouvání světových výkonů mělo být odzvoněno. Jedinou velkou neznámou, která mohou určitě zvrátit prognózy pomalého překonávání světových rekordů v nejbližší budoucnosti, je rozvoj nových dopingových technologií. Příkladů tohoto faktoru bychom našli určitě více, možné je jmenovat syntetický steroid THG vyvinutý společností BALCO, novou generaci krevního dopingu (viz aféry na letošní Tour de France), nebo stále vehementněji se ke slovu hlásící genový doping.