Toto je velmi složitá otázka, která v sobě skrývá mnoho pohledů, ale která má nakonec poměrně jednoznačnou odpověď. V současné době ekonomické krize sílí snahy seškrtávat státní rozpočty všech odvětví a sport obecně je vnímán jako nepříliš společensky důležitý. Návratnost subvencí do sportu je bohužel většinou měřena úspěchy vrcholových sportovců.

Málokdo si uvědomuje i další aspekty užitečnosti sportu, kterým však věnují evropské instituce stále více prostoru a podpory. Na základě tohoto trendu byla i v České republice vypracována analýza financování sportu, která byla zveřejněna v dubnu letošního roku, a o které se kupodivu příliš neví. Tato analýza byla vypracována expertní komisí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Českého olympijského výboru a Vysoké školy ekonomické pomocí podobné metodiky použité v tzv. Bílé knize o sportu vypracované Evropskou komisí v roce 2007.

Výsledky analýz financování sportu státem jsou překvapivé, zejména z pohledu ekonomického. Je prokázáno (White Paper on Sport, 11/2007), že sportovní prostředí generuje v zemích EU až 3,7% HDP a zaměstnává až 5,4% pracovní síly. Dále je známo, že každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví (Ekonomické fórum v Davosu, 2/2009). Určitě je zajímavé v této souvislosti vědět, že ze zemí EU je Česká republika ve veřejných výdajích na jednoho obyvatele na třetím místě od konce hned za Bulharskem a Maltou. Podobně tristně vyznívá o srovnání zemí EU podle veřejných výdajů na sport vyjádřených v % HDP (ČR na 4. místě od konce s 0,11% HDP). Na druhou stranu díky této nízké podpoře figuruje ČR v horní polovině žebříčku podle investovaných peněz do sportu a návratností měřenou podle úspěšnosti na olympijských hrách (což je ovšem dosti sporný parametr hodnocení, viz např. článek Jaký je smysl vrcholového sportu).

I pokud abstrahujeme od nesporných pozitivních dopadů sportu na zdraví populace (a dalších obtížně měřitelných aspektů, jako jsou sociální integrace nebo prevence delikvence), bylo výše uvedenou expertní komisí vyčísleno, že sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem 1,1 až 3,7 miliardy korun.

Investovat do sportu se tedy vyplatí, otázkou je, zdali způsobem, kteří naši politici předvedli například při nedávném mistrovství světa v klasickém lyžování, kdy velkoryse vyhodili dvě miliardy na jeho uspořádání…