„Domy duchů“ z českých velvyslanectví?
Připomínám fakta. Velvyslanectví v Keni pokrývalo také zastoupení pro Tanzánii, Ugandu,Rwandu,Somálsko,Burundi,Komory,Eritreu, Seychely plus stálou misi ČR při organizacích OSN (UNEP, UNHABITAT). Jestli něco pro nás v Africe bylo klíčové, tak to byla přece Keňa. Přes přístav Mombasa jde přes osmdesát procent zboží do zemí regionu.Keňa je ekonomickou branou do východní Afriky. Keňa je lídrem společného trhu zemí východní Afriky. Je v ní příznivé ekonomické klima, stabilní politické prostředí. Keňa je jedním ze čtyř sídelních míst OSN na světě. Je to země, která má nejvýznamnější roli v rozvojové spolupráci s EU. Je to jedna z turisticky nejnavštěvovanějších zemí Afriky. Ročně do této oblasti putuje až deset tisíc turistů z ČR. Od roku 2007 vzrostl vývoz do z ČR do Keni o 360%, dovoz z Keni o 160%.
Ale nejde jen o Keňu. Odchodem z Konga zavíráme poslední ambasádu ve frankofonní části Afriky. Jde vlastně o konec české přítomnosti v subsaharské Africe.
Tím, že se zavírá ambasáda v Kostarice a Venezuele, tak vlastně odepisujeme celý Karibik. Také tyto ambasády pokrývaly řadu dalších zemí. Neumím si představit, kdo převezme konzulární zastoupení v celém regionu. Bude se to dělat z Mexika, Brazílie nebo Washingtonu? Nebo budeme radit lidem, ať už turistům, podnikatelům, humanitárním aktivistům, studentům, ať už do těchto oblastí nejezdí?
To vše se děje kvůli tomu, že MZV chce ve své kapitole ušetřit 160 miliónů Kč. Jsem si bohužel jist, že plánovanými kroky ministerstvo žádné prostředky neušetří. Vezměme např. zastupitelský úřad v Keni. Ušetřené prostředky na provoz úřadu jsou zhruba 5,5 miliónu Kč. Účetní hodnota celkového majetku v Keni činí 101 miliónu Kč. Účetní hodnota je hranice, pod kterou se při prodeji jít nesmí. Výsledek bude, že budovu jako v podobných teritoriích s největší pravděpodobností neprodáme. Budovy se dobře prodávají ve Washingtonu nebo Lucemburku, nesrovnatelně hůře se to daří v rozvojových zemích. Ministerstvo zahraničí dnes obhospodařuje „domy duchů“. Takový dům, budovu zrušeného velvyslanectví máme v Tanzánii, Dár-es – Salámu, kterou neúspěšně prodáváme od roku 1993. Stejně tak se nedaří prodat budovu v Montevideu a v Alexandrii. Opravdu nejlepší strategie je ohlásit, že někde končíme a pak začít rozprodávat nemovitosti, když se pak všeobecně ví, že se jich potřebujeme zbavit.
Takže pan ministr se sice rozhodl šetřit za každou cenu, ale prostředky, které chce získat, jsou prozatím pouhý pomysl. Navíc, i kdyby se mu podařilo nějakou budovu prodat, tak ušetří maximálně ony provozní prostředky, protože tržby z eventuálního prodeje budov musí odvést ministerstvu financí.
Pan ministr říká, že budeme budovat tzv. visegrádské domy, to znamená, že budeme budovat společná zastoupení zemí Visegrádu, což znamená, že budeme užívat společné objekty se Slováky, Poláky a Maďary. Je to iluze pana ministra. Slováci říkají, že se chystají na předsednictví v EU, mají plné ruce práce a nebudou mít čas na podobné experimenty. Navíc takový systém by mohl fungovat, pokud bychom se ve svých zastoupeních navzájem nepřekrývali. Obtížně se hledá zastupitelský úřad ČR , který žádná jiná země Visegradu nemá a který bychom mohli ostatním recipročně nabídnout. Vlastně jeden takový mě napadá. Je to Saná v Jemenu. Ale tento úřad, rozhodla vláda, právě zavíráme.
Rozhodnutí vlády o zrušení zastupitelských úřadů je diletantské a čistě destruktivní. Pokud se někdo hojí nadějí, že se snad tím něco ušetří, tak se mýlí. Provozní úspory budou naprosto zanedbatelné v porovnání s tím, co to bude znamenat jak politicky, tak z hlediska poškození ekonomických vztahů s příslušnými regiony.