„Krev Stanislava Grosse stříká na naše saka,“ křičela pravice v čase, kdy premiér Gross nebyl schopen objasnit, kde získal milion na svůj byt. Miroslav Kalousek hřímal ze sněmovní tribuny, že nejistota kolem příjmů vrcholného představitele vlády je něco, s čím nelze v téhle zemi žít a usínat. A nemá-li v tom jasno, pak ať zhyne vládní koalice.

Dobrá. Schytali jsme to tehdy my i Gross po zásluze.

No a co teď? Jak to, že ten, co včera řval jak lev, je nyní tiše jako pěna? Copak ho nechávají klidným realitní operace místopředsedkyně vlády Karoliny Peake?

A nyní je to celé daleko rafinovanější. Dovolte mi připomenout: Poslanecká sněmovna krátce před parlamentními volbami rozhodla o tom, že firmy s anonymními akciemi se nemohou ucházet o veřejné zakázky. První věc, se kterou vystoupila Karolina Peake ve Sněmovně jako novopečená poslankyně, byl návrh zrušit toto rozhodnutí. Paní Peake tehdy tvrdila, že přijaté rozhodnutí je v rozporu s legislativou EU - a vládní koalice skutečně vrátila společnosti s anonymními akciemi zpátky do hry o veřejné peníze. Tehdy jsem si myslel, že Karolina Peake na sebe vzala roli mouřenína a že to možná myslí vážně, když tvrdí, že připraví novou úpravu, která bude „neprůstřelná“. Nikdy ji nepřipravila. A dnes už vidíme Karolinu Peake úplně jinak. Zřejmě nikdy nebyla tak nevinná, jak tehdy vypadala. Už tehdy uzavírala obchody se společností, která fungovala na principu anonymity vlastnictví. Nebyla tehdy, když rušila předešlé rozhodnutí Sněmovny, v konfliktu zájmů?

Je to vlastně neuvěřitelná chladnokrevnost. Paní Karolina Peake šla do voleb s programem zrušení akcií na doručitele. Ovšem v jejích vlastních konkrétních obchodech jí neprůhlednost nevadila a dokonce svým prvním krokem rozhodla úplně opačně, než slibovala voličům. Totiž že se jejich postavení ve společnosti opět zásadně povýší a zlepší.

V tom, jak paní Peake celou věc vysvětluje, se nedá věřit vůbec ničemu. Koupila dům v pražské Tróji a pak ho s násobným ziskem úspěšně prodala. Teď tvrdí, že vlastně neví komu. Komu to chce věšet bulíky na nos? Takový giganticky úspěšný a výhodný prodej – a ona ani neví komu! Potom dokonce opomene nahlásit osmnáct milionů příjmu. Prý chyba účetní. A pak že si z nás nedělá legraci.

Člověku to připomíná jinou úspěšnou operaci. Myslím na pana Radka Johna, kterému pan Janoušek také dal tak skvěle vydělat na zvěřinové kuchařce. Kampak se rozplývá nevinnost těchto zapálených bojovníků s korupcí? Spíš to připomíná „skrytý sponzoring“. Za to, že poskytnete tváře naší nově vznikající straničce a kampani, my vám dáme tučný závdavek.

Teď už víme, proč tak marně bojujeme s korupcí. Proč se vlastně nic nedaří. Tolik snahy a pořád nic. Žádná majetková přiznání, žádný zásadní krok vůči společnostem s anonymními vlastníky. Stále jen kašírovaný boj s korupcí, protože jsme bohužel kozla učinili zahradníkem. Ale ten kozel už dnes ví, že má velmi omezený čas – a proto tu zahradu nebude hlídat, ale spíš ji pěkně zpustoší.