Generální tajemník NATO zapřel nos mezi očima
Za letošní rok zahynulo při násilnostech v této zemi 4700 lidí (ČTK 9.10.2008). Ozbrojenci Talibanu spáchali o třicet procent více útoků než v roce 2007. O tom, jak se zhoršuje situace, informoval deník The New York Times, který v průběhu října citoval ze souhrnné zprávy amerických tajných služeb. Bují obchod s narkotiky, pozice oficiální vlády slábne. Vláda Hamída Karzáího v Kábulu je stále více v pozici obležené pevnosti a ztrácí důvěru doma i v cizině. Vliv a postavení afghánského i pákistánského Talibanu roste, stejně tak roste chaos a krize v obou zemích.
Absurdní se stává pozice našich vojáků, kteří v bojové jednotce 601 pronásledují bojovníky Talibanu v afghánských horách, ale zároveň současná oficiální afghánská vláda zahájila v září letošního roku v Mekce jednání s představiteli Talibanu pod záštitou saúdskoarabského krále Abdulláha. Když měl generální tajemník NATO na tuhle skutečnost reagovat, odmítl jakýkoli komentář s tím, že jde o suverénní vládu. To je nesmysl, prezident Karzáí dnes přestavuje námi podporovanou vládu, která bohužel ztrácí poslední zbytky kredibility doma i v cizině. Bratr Karzáího se musel zodpovídat z podezření na napojení na obchod s drogami, stejně jako se mluví o korupci vlády a o tom, že v parlamentu sedí lidé přímo spojení s obchodem s narkotiky.
U.S. Government Accountability Office (GAO) nedávno kritizoval ministerstvo zahraničí i obrany Spojených států za nedostatek jakékoli udržitelné strategie v Afghánistánu. Tento jakýsi nejvyšší kontrolní úřad USA vyčetl vládě, že utratila 16,5 mld. $ za investice do afghánské národní armády a policie s naprosto mizerným výsledkem. Ze 105 jednotek afghánské armády jsou pouze dvě plně schopné nasazení v boji. Mluví se sice o tisících policistů, ale mnozí z nich prý vypadají jako bandité a není divu, že řada z nich po vycvičení utíká k Talibanu.
Je evidentní, že vojáci jsou k ničemu v prostředí, kde nemáme základní obecnou politickou strategii a nevíme, čeho vlastně chceme v tomto prostoru dosáhnout. Nevíme to my Češi s naším rekonstrukčním týmem v Lógaru, stejně jako to neví NATO v celém Afghánistánu.
Armáda a vojáci se mohou pouze snažit zajistit bezpečné prostředí, ale v Afghánistánu chybí komplexní řešení. Afghánistán nelze řešit jako izolovaný problém, je průsečíkem zájmů velkých regionálních hráčů, kteří si vůbec nejsou jisti, že chtějí mír v Afghánistánu. Do Afghánistánu se promítá spor mezi Indií a Pákistánem, napětí mezi USA a Ruskem, prosazují se zde zájmy Číny a obavy Íránu, že by se Afghánistán mohl stát modelovým řešením situace v Íránu. Barnett Rubin a Ahmed Rashid v posledním čísle časopisu Foreign Affairs navrhují jako první krok vytvoření kontaktní skupiny pro tento region, která by získala pověření Rady bezpečnosti OSN a zahrnovala by pět stálých členů Rady bezpečnosti, zástupce NATO a Saúdské Arábie.
Předpokladem jakéhokoli pokroku v tomto regionu je politické řešení, kterým se ostatní nebudou cítit ohrožení. Teprve ve spolupráci všech zainteresovaných, kteří musí překonat nedůvěru a nepřátelství, může vzniknout politické řešení, které pak bude mít šanci proti militantním členům Talibanu, představitelům Al-Káidy a drogové mafii. Měli bychom mít odvahu si přiznat, že dosavadní strategie vede k tomu, že tyto zločinné skupiny posilují.
Čekal jsem, že něco podobného pan Scheffer aspoň naznačí. Že si je vědom toho, že není možné chtít další vojáky do akce, která může trvat deset let a mít sto tisíc mrtvých, jak předpovídá vlivný Alžířan Abdulláh Anas, který bojoval v Afghánistánu proti sovětské okupaci v osmdesátých letech a nyní se pokouší odvést část Talibanu od Al-Káidy a pomoci míru v Afghánistánu.
Vypadá to, že generální tajemník NATO nedokázal říci v České televizi ani to, co letos říjnu řekl v Londýně vrchní velitel sil NATO americký generál John Craddock, který prohlásil, že v Afghánistánu nelze vojensky zvítězit. Tohle je mantra, kterou dnes slyšíme ve všech světových médiích. Chápu, že generálnímu tajemníkovi Aliance bylo zatěžko něco takového opakovat do České televize, když ví, že právě nyní český parlament jedná o tom, zda schválí posílení českého kontingentu o dvě stě vojáků. Není ale možné chtít další vojáky, dokud si neujasníme, co chceme vlastně v Afghánistánu dělat. Pokud to nedokážeme, je lépe odejít sami, než nakonec muset odejít jako před námi odešli Britové či Rusové.
Je ale jedna věc, kterou generální tajemník NATO v rozhovoru pro Českou televizi řekl jasně. Na otázku Václava Moravce, jak se staví NATO k radaru v České republice, odpověděl: „Je to věc České republiky.“ Aliance se dohodla, že o hrozbách balistických střel bude diskutovat, nicméně výsledek těchto diskusí je v nedohlednu. Ani slovo o tom, že si Aliance tento americký projekt vezme za svůj.
Vypadalo to, jako když se nabízí pejsek z útulku. Jestli si ho chcete vzít, bude váš. Prostě rozmlouvat vám to nebudeme, je to určitě užitečná věc, ale sami si to pořizovat nebudeme. Pan generální tajemník nám v přímém přenosu předvedl, jak vlažný vztah k radaru na českém území NATO má.