Vyměňte velkoveksláky!
Svaz průmyslu a dopravy ČR představil Agendu 2010 – deset požadavků zaměstnavatelů ke vznikající vládě. V bodě 2 se dožaduje efektivní veřejné správy. Předvolební iniciativa „Vyměňte politiky!“ – vedená skupinou středních podnikatelů – zdůrazňuje potřebu mravní a kompetentní veřejné správy s jasnou vizí.
Zdálo by se, že podnikatelé se začínají hlasitěji a vehementněji domáhat svého práva na funkční, úsporný a eticky zdravý veřejný sektor.
Mají podobné snahy v našich luzích a v naší době naději na úspěch? Považuji za významná tři fakta.
1. Podnikatelskou strukturu tvoří v zásadě tři skupiny:
Podniky ovládané nadnárodními korporacemi, s často neadresným, fondovým poolem akcionářů, pro které není místní kvalita veřejné správy klíčovým fenoménem byznysového úspěchu.
Velkoveksláci, často mylně v televizích a novinách označovaní za podnikatele, kteří jsou vodiči politických loutek a pro které je výkonnost a mravnost veřejného sektoru hrozbou.
Malí a střední podnikatelé, kteří podnikají v dobré víře, pro které je kvalita veřejné služby fatální a kteří jsou nejsnazší kořistí politicko – úřednické mašinérie toužící čas od času demonstrovat svou akceschopnost.
2. Kvalita výkonu a cena veřejné služby (tedy její efektivita) a morálka ve veřejném sektoru rozhodně potřebují velevýraznou změnu – novou vizi, drasticky větší kompetentnost, výrazně jiné hodnoty.
3. Volat po těchto změnách, přebírat osobní iniciativu (a pochopitelně riziko), upozorňovat na dílčí pochybení a usilovat o byť jen drobnou nápravu – to vše v podmínkách pod bodem 1. – považuji za … smysluplnou, klopotnou, frustrující, takřka sysifovskou cestu.
Jinou ale nevidím. V revoluce už příliš nevěřím. A nikdo jiný, než řadoví občané (fyzické osoby) a féroví podnikatelé (právnické osoby) už moc k mání není. Jistě – ještě neziskovky, nevládní organizace… Vliv podnikatelů, podporujících se v úsilí o zkvalitnění veřejné služby, je fenomén, v jehož pozitivní dopad na veřejný sektor chci osobně věřit nejvíc. A tak v jeho jménu bloguju…
Zdálo by se, že podnikatelé se začínají hlasitěji a vehementněji domáhat svého práva na funkční, úsporný a eticky zdravý veřejný sektor.
Mají podobné snahy v našich luzích a v naší době naději na úspěch? Považuji za významná tři fakta.
1. Podnikatelskou strukturu tvoří v zásadě tři skupiny:
Podniky ovládané nadnárodními korporacemi, s často neadresným, fondovým poolem akcionářů, pro které není místní kvalita veřejné správy klíčovým fenoménem byznysového úspěchu.
Velkoveksláci, často mylně v televizích a novinách označovaní za podnikatele, kteří jsou vodiči politických loutek a pro které je výkonnost a mravnost veřejného sektoru hrozbou.
Malí a střední podnikatelé, kteří podnikají v dobré víře, pro které je kvalita veřejné služby fatální a kteří jsou nejsnazší kořistí politicko – úřednické mašinérie toužící čas od času demonstrovat svou akceschopnost.
2. Kvalita výkonu a cena veřejné služby (tedy její efektivita) a morálka ve veřejném sektoru rozhodně potřebují velevýraznou změnu – novou vizi, drasticky větší kompetentnost, výrazně jiné hodnoty.
3. Volat po těchto změnách, přebírat osobní iniciativu (a pochopitelně riziko), upozorňovat na dílčí pochybení a usilovat o byť jen drobnou nápravu – to vše v podmínkách pod bodem 1. – považuji za … smysluplnou, klopotnou, frustrující, takřka sysifovskou cestu.
Jinou ale nevidím. V revoluce už příliš nevěřím. A nikdo jiný, než řadoví občané (fyzické osoby) a féroví podnikatelé (právnické osoby) už moc k mání není. Jistě – ještě neziskovky, nevládní organizace… Vliv podnikatelů, podporujících se v úsilí o zkvalitnění veřejné služby, je fenomén, v jehož pozitivní dopad na veřejný sektor chci osobně věřit nejvíc. A tak v jeho jménu bloguju…