Zabíjení není řešení
Na základě mikrobiální teorie vzniku nemocí desítky let zabíjíme mikroby v našich tělech a v našem okolí. Dnes už si postupně uvědomujeme, že některé boje prohráváme, a úplně nejnovější hypotézy naznačují, že namísto boje potřebujeme budovat rovnováhu. Zdá se, že mnohem důležitější než jednotliví mikrobi je zdravá mikrobiální rovnováha celého našeho organismu.
Pasteurova teorie o mikrobiálních příčinách infekčních nemocí je považována za jeden z pilířů moderního lékařství. Teorie zjednodušeně říká, že základem vzniku infekčních onemocnění jsou škodlivé mikroorganismy ze zevního prostředí. Terapie infekčních nemocí je založena na zabíjení těchto vybraných mikroorganismů. Nadstavbovým krokem je preventivní likvidace mikroorganismů cestou nejrůznějších antimikrobiálních a dezinfekčních prostředků.
Po několika desítkách let, kdy jsme byli posedlí čistotou a často jsme až bezhlavě zabíjeli mikroorganismy, se nám namísto mikrobů začínají množit studie, které upozorňují na zdravotní problémy, jež vyplývají z omezeného počtu a nízké variability mikroorganismů v prostředí. Lidský organismus je přirozeně obýván miliardami mikroorganismů. Na jednu vlastní lidskou buňku nosíme skoro dvě buňky mikroorganismů; předpokládá se, že až 99 % naší genetické informace pochází od mikrobů. Naše těla se miliony let vyvíjela po boku milionů dalších organismů a hranice mezi prospěšnými a škodlivými mikroby většinou není jednoznačně zřetelná. Typickým příkladem komplexního působení bakterií je Helicobacter pylori. Tato bakterie byla v roce 1983 označena za původce vzniku žaludečních vředů a od té doby se ji pokoušíme likvidovat. Novější studie však prokázaly prospěšnost Helicobacter pylori v ochraně před vznikem alergií a astmatu. Tato bakterie pravděpodobně zasahuje i do regulace našeho metabolismu tím, že ovlivňuje hladinu hormonu gherlinu. Gherlin signalizuje pocit sytosti, a proto může být nedostatek Helicobacter pylori jedním z důvodů narůstajícího výskytu obezity.
Výsledky přibývajících prací naznačují, že mikroorganismy, které obývají naše těla, mohou hrát zásadní roli v udržení zdraví a jejich nedostatek anebo nerovnováha mohou být významnou příčinou vzniku chronických onemocnění. Lidský život je neoddělitelný od života mikroorganismů, náš imunitní systém nejlépe funguje při mikrobiální rovnováze. Specifické mikroorganismy mohou působit protizánětlivě, chránit před autoimunitními nemocemi a chorobami jako diabetes, srdeční onemocnění, alergie a astma. Mikroorganismy, které s námi žijí, ovlivňují naše chování, hmotnost a metabolismus. Některé zasahují do tvorby přenašečů nervových impulsů, jako je např. serotonin - hormon spokojenosti, enzymů a vitamínů, jako jsou vitamíny skupiny B a K.
Vedle Pasteurovy teorie, jejímž základem je boj proti zlým mikrobům, se stále častěji diskutuje také hygienická hypotéza. Hygienická hypotéza říká, že náš organismus je ekosystém, který byl poškozen prudkým poklesem rozmanitosti mikroorganismů, které žijí v našem těle a okolí, a to kvůli zabíjení individuálních mikrobů pomocí nadměrného užívání nejrůznějších antimikrobiálních prostředků a konzumací vysoce průmyslově upravované stravy.
Na současné epidemii obezity se kromě např. toxického stravovacího prostředí mohou podílet právě mikroorganismy. Laboratorní studie na zvířatech už prokázaly, že podávání naší běžné vysoce průmyslově upravované stravy myším měnilo složení jejich střevního mikrobiálního prostředí. Výsledkem bylo střevní prostředí podobné lidskému. Tato naše nezdravá strava vedle změny složení mikroorganismů ve střevech ve prospěch mikrobů produkujících endotoxiny také zvyšovala propustnost střevní stěny s následkem vyššího průniku endotoxinů do krve a rozvoje zánětu, který je součástí většiny dnes běžných chronických onemocnění.
Pokud platí hygienická hypotéza, napadá mě, jaké ještě mnohem dalekosáhlejší důsledky může mít neustálé snižování biodiverzity v jiných skupinách. Jako příklad uvedu čím dál omezenější výběr druhů pěstovaných potravin. Typické pro dnešní konvenční zemědělství je přednostní pěstování monokultur anebo v USA dokonce geneticky modifikovaných potravin jako jsou kukuřice a sója, které vytlačují a likvidují tisíce původních variant těchto rostlin a svojí prostorovou rozpínavostí také tisíce úplně jiných druhů rostlin a živočichů, které původně obývaly pralesy, jež se dnes mění na sójová pole.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin dokonce negativně zasahuje právě do mikrobiální rovnováhy. Při sledování vlivu herbicidu Roundup na mikroby drůbeže konzumující GM krmiva se zjistilo, že glyfosfát Roundupu zabíjí příznivé střevní mikroorganismy drůbeže a poškozuje mikrobiální rovnováhu.
Na základě těchto nových informací se terapie mnoha onemocnění a postupy, které jsou postaveny jenom na zabíjení určitých mikroorganismů, jeví jako děsivé zjednodušení situace s nepředvídatelnými dlouhodobými následky.
Pasteurova teorie o mikrobiálních příčinách infekčních nemocí je považována za jeden z pilířů moderního lékařství. Teorie zjednodušeně říká, že základem vzniku infekčních onemocnění jsou škodlivé mikroorganismy ze zevního prostředí. Terapie infekčních nemocí je založena na zabíjení těchto vybraných mikroorganismů. Nadstavbovým krokem je preventivní likvidace mikroorganismů cestou nejrůznějších antimikrobiálních a dezinfekčních prostředků.
Po několika desítkách let, kdy jsme byli posedlí čistotou a často jsme až bezhlavě zabíjeli mikroorganismy, se nám namísto mikrobů začínají množit studie, které upozorňují na zdravotní problémy, jež vyplývají z omezeného počtu a nízké variability mikroorganismů v prostředí. Lidský organismus je přirozeně obýván miliardami mikroorganismů. Na jednu vlastní lidskou buňku nosíme skoro dvě buňky mikroorganismů; předpokládá se, že až 99 % naší genetické informace pochází od mikrobů. Naše těla se miliony let vyvíjela po boku milionů dalších organismů a hranice mezi prospěšnými a škodlivými mikroby většinou není jednoznačně zřetelná. Typickým příkladem komplexního působení bakterií je Helicobacter pylori. Tato bakterie byla v roce 1983 označena za původce vzniku žaludečních vředů a od té doby se ji pokoušíme likvidovat. Novější studie však prokázaly prospěšnost Helicobacter pylori v ochraně před vznikem alergií a astmatu. Tato bakterie pravděpodobně zasahuje i do regulace našeho metabolismu tím, že ovlivňuje hladinu hormonu gherlinu. Gherlin signalizuje pocit sytosti, a proto může být nedostatek Helicobacter pylori jedním z důvodů narůstajícího výskytu obezity.
Výsledky přibývajících prací naznačují, že mikroorganismy, které obývají naše těla, mohou hrát zásadní roli v udržení zdraví a jejich nedostatek anebo nerovnováha mohou být významnou příčinou vzniku chronických onemocnění. Lidský život je neoddělitelný od života mikroorganismů, náš imunitní systém nejlépe funguje při mikrobiální rovnováze. Specifické mikroorganismy mohou působit protizánětlivě, chránit před autoimunitními nemocemi a chorobami jako diabetes, srdeční onemocnění, alergie a astma. Mikroorganismy, které s námi žijí, ovlivňují naše chování, hmotnost a metabolismus. Některé zasahují do tvorby přenašečů nervových impulsů, jako je např. serotonin - hormon spokojenosti, enzymů a vitamínů, jako jsou vitamíny skupiny B a K.
Vedle Pasteurovy teorie, jejímž základem je boj proti zlým mikrobům, se stále častěji diskutuje také hygienická hypotéza. Hygienická hypotéza říká, že náš organismus je ekosystém, který byl poškozen prudkým poklesem rozmanitosti mikroorganismů, které žijí v našem těle a okolí, a to kvůli zabíjení individuálních mikrobů pomocí nadměrného užívání nejrůznějších antimikrobiálních prostředků a konzumací vysoce průmyslově upravované stravy.
Na současné epidemii obezity se kromě např. toxického stravovacího prostředí mohou podílet právě mikroorganismy. Laboratorní studie na zvířatech už prokázaly, že podávání naší běžné vysoce průmyslově upravované stravy myším měnilo složení jejich střevního mikrobiálního prostředí. Výsledkem bylo střevní prostředí podobné lidskému. Tato naše nezdravá strava vedle změny složení mikroorganismů ve střevech ve prospěch mikrobů produkujících endotoxiny také zvyšovala propustnost střevní stěny s následkem vyššího průniku endotoxinů do krve a rozvoje zánětu, který je součástí většiny dnes běžných chronických onemocnění.
Pokud platí hygienická hypotéza, napadá mě, jaké ještě mnohem dalekosáhlejší důsledky může mít neustálé snižování biodiverzity v jiných skupinách. Jako příklad uvedu čím dál omezenější výběr druhů pěstovaných potravin. Typické pro dnešní konvenční zemědělství je přednostní pěstování monokultur anebo v USA dokonce geneticky modifikovaných potravin jako jsou kukuřice a sója, které vytlačují a likvidují tisíce původních variant těchto rostlin a svojí prostorovou rozpínavostí také tisíce úplně jiných druhů rostlin a živočichů, které původně obývaly pralesy, jež se dnes mění na sójová pole.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin dokonce negativně zasahuje právě do mikrobiální rovnováhy. Při sledování vlivu herbicidu Roundup na mikroby drůbeže konzumující GM krmiva se zjistilo, že glyfosfát Roundupu zabíjí příznivé střevní mikroorganismy drůbeže a poškozuje mikrobiální rovnováhu.
Na základě těchto nových informací se terapie mnoha onemocnění a postupy, které jsou postaveny jenom na zabíjení určitých mikroorganismů, jeví jako děsivé zjednodušení situace s nepředvídatelnými dlouhodobými následky.