Celosvětově největší výživové zlo
Slazené vody, označované i jako sody nebo soft drinks, jsou odborníky už několik let považovány za největší výživové zlo. Jednohlasně zní doporučení omezit jejich příjem na minimum. Potravinářům však plynou z prodeje nápojů, jež obsahují ty nejlevnější ingredience - cukr a vodu, obrovské zisky. Jak se mohla slazená voda stát základním kamenem multimiliardového průmyslu a mezinárodní ikonou zároveň?
Odpověď zní následovně: nadnárodní potravinářské koncerny dobře vědí, že průmyslově vyráběné nápoje s vysokým obsahem cukru ve skutečnosti k životu nikdo nepotřebuje. Proto nasadili brutální strategii, pomocí níž se snaží vytvořit, upevnit a rozšiřovat poptávku po svých výrobcích. Pečlivě budují obraz vlastní značky a snaží se, aby jí byl zákazník věrný. Pokouší se vytvořit sociální prostředí, ve kterém je pití sodovky kdykoli a kdekoli ve velkém množství považováno nejen za žádoucí, ale zcela normální.
Potravináři prosazují prodej navzdory ohrožení zdraví svých zákazníků
Výrobci limonád s oblibou používají argument, že vláda žádného státu nemá omezovat svobodu jednotlivce konzumovat jakoukoli potravinu nebo nápoj. Současně očekávají, že sami plátci zdravotního pojištění zaplatí za léčbu následků – zdravotních potíží, jež vzniknou následkem konzumace jejich nezdravých produktů. Dává to smysl? Do jaké míry nese odpovědnost za poškození zdraví spotřebitele výrobce, který mu vědomě předkládá, expresivně řečeno vnucuje nezdravou potravinu a ignoruje doporučení odborníků a nezpochybnitelná fakta?
Dnes je jednoznačně potvrzeno, že pití slazených nápojů přispívá k vyššímu příjmu energie a vyššímu riziku obezity, srdečního infarktu, mozkové mrtvice a cukrovky druhého typu. Studie dále spojují nadbytek cukrů v limonádách s osteoporózu, astmatem, nádorovými nemocemi, dnou, revmatoidní artritidou, předčasným stárnutím a vznikem závislosti. Přestat pít limonády je první obranou před všemi uvedenými problémy (a před mnoha dalšími). Mnoho lidí dokáže zhubnout, udržet si nižší hmotnost, dokonce se i zcela zbavit potíží s cukrovkou pouhou eliminací slazených nápojů z jídelníčku.
Kampaň po vzoru tabákového průmyslu
Obchodní strategie tabákového a limonádového průmyslu jsou si děsivě podobné. Obě směřují k prodeji co největšího množství prokazatelně nezdravých výrobků bez jakéhokoliv ohledu na zdravotní následky. V obou případech je prodej podporován masivní reklamní kampaní, mnohé produkty cílí na děti a skupiny s nízkými příjmy. Obě průmyslová odvětví používají filantropii jako prostředek pro vytvoření dobrého jména a budování věrnosti ke značce, obě lobbují na nejvyšších politických místech a utrácejí obrovské sumy, aby zabránily přijetí smysluplných státních regulací. Obě budují spojenectví se zdravotnickými organizacemi a vědci s cílem zmatení odborných výsledků a umlčení kritiků.
Příklady výukových programů potravinářů
V USA výrobci limonád a podobných nezdravých produktů nabízejí kreditová školení pro další profesní vzdělávání zdravotníků. Z jakých kurzů je možné si vybrat?
• Energetická rovnováha (program, který vás přesvědčí, že dostatečným pohybem vyrovnáte špatný jídelníček)
• Vědomé jezení (pochopíte, že sami zodpovídáte za to, co jíte, a rozhodně byste neměli vinit výrobce limonád)
• Hydratace (limonády vám představí jako báječný zdroj tekutin)
• Mýty o dětských výživových doporučeních (vysvětlí vám, že sycené nápoje jsou pro děti vhodné)
• Převedení odborných informací do veřejných doporučení (pochopíte, že evidence spojující limonády se zdravotnými problémy je tak pochybná, že ji můžete ignorovat)
Lobbisté
Nejznámějším příkladem boje potravinářského průmyslu za nezdravé produkty je opozice vůči doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003. WHO doporučila mezinárodně snížit spotřebu přidaných cukrů na deset a méně procent denních kalorií. Obchodní sdružení výrobců cukrů a nealkoholických nápojů vehementně oponovala. Například americké lobbistické skupiny požadovaly po senátorech ze států, které produkují cukr, aby prosadili odvolání americké finanční podpory WHO.
Z učebnice limonádového průmyslu: jak řešit kritiku
1. Zdůrazňujte svou oddanost zdraví a wellness: přeformulujte problém, odveďte pozornost k nedostatku pohybu, zaveďte a propagujte tzv. „better for you“ produkty, sami se regulujte, vytvářejte koalice k prosazování svých zájmů.
2. Prodávejte všem a všude: dejte miliony do reklamy a marketingu, použijte celebrity a sportovní hrdiny, vnuťte se dětem, vnuťte se menšinám, propagujte se v rozvojových zemích.
3. Budujte spojenectví: vytvářejte konflikty mezi potenciálními kritiky, přispívejte na dobročinné účely, finančně podporujte studenty, sportovce, dětská hřiště, městské parky, vytvářejte partnerské a spojenecké vztahy s profesními zdravotnickými organizacemi, sponzorujte nutriční studie a atletické akce, zdůrazňujte sociální zodpovědnost firem.
4. Play hardball: chraňte zájmy korporace, útočte na vědu – nálepkujete ji jako „junk“, útočte na kritiky – označte je za „nannies“, vytvářejte zájmové skupiny, které se prezentují jako „grasroots“ organizace, financujte kampaně a legální výzvy proti zdanění limonád a proti označování GM potravin, financujte skupiny předstírající veřejné zájmové skupiny, lobbujte mezi politiky, financujte volební kampaně.
Kozel zahradníkem anebo jak se mlží věda
Prakticky všechny studie, jež dokládají nezdravost limonád, jsou financovány ze státních organizací nebo privátních nadací. Výsledky nezávislých studií jsou v ostrém kontrastu s výsledky studií, které jsou placeny výrobci limonád – posledně jmenované mnoho souvislostí s poškozením zdraví nenacházejí. Je úplně jedno, kolik „MUDrs or PhDs“ si producenti limonád zaplatí nebo kolik studií zrealizují. Cílem studií průmyslu není šířit fakta, ale chránit prodeje a zabránit tvorbě smysluplných vládních regulací. PepsiCo a spol. by nikdy neměly být brány jako experti na cokoli jiného než svou práci, kterou není nic jiného než propagace a prodej vysoce průmyslově upravených potravin a nápojů.
Je férové diskutovat, jestli potravinářský průmysl může předávat jakákoliv výživová doporučení. Co skutečně Pepsi, Coke a spol. prodávají? Soft drinks - nápoje s hromadou cukrů a bez živin. A nyní chtějí být spojovány se zdravím a vzděláváním? Tvořit výukové programy? Je mi líto, ale v tom je jasný střet zájmů.
Prospěšnost školy bez limonád byla potvrzena
Nejnovější studie čím dál jasněji prokazují prospěšnost zdravé výživy školáků. Děti ze států, které praktikují restriktivnější politiku školního prodeje nezdravých nápojů a potravin, si nekompenzují nedostatek limonád ve škole nákupy venku. Oproti dětem z benevolentních států jsou méně obézní. Největší dopad je přitom vysledován u dětí z rodin s nižšími příjmy.
Rodiče a školy často chtějí zdravější stravovací prostředí pro své děti, ale bez státní podpory musí bojovat za zdravější školy jednotlivě, měnit jednu po druhé. Přitom studie jasně prokazují, že omezení dostupnosti omezuje konzumaci.
Realita v Česku?
Zatímco ministerstva zdravotnictví a školství podporují projekty potravinářského průmyslu, nezávislá občanská iniciativa Skutečně zdravá škola, která prosazuje zdravé školní stravování a která prakticky pomohla zlepšit výživu dnes už ve 120 školách po celé republice, je zjevně spíše nepřítelem. Ministerstvo zdravotnictví nabídky spolupráce ignoruje a ministerstvo školství přímo všechny české školy a školky vybídlo, aby do programu nevstupovaly.
Skutečně zdravá škola přitom jako jediná prosazuje systémové řešení problému, nabízí školám bezplatné zapojení do programu, ve kterém získají detailní metodiku, jak komplexně zlepšit výživu. Metodika je s úspěchy vyzkoušena na více než 5 000 školách ve Velké Británii a podporována Jamiem Oliverem. Odborná doporučení Skutečně zdravé školy jsou nezávisle podpořena zprávou „Menus of Change“ o budoucnosti stravování a doporučených stravovacích návycích. Skutečně zdravá škola je zcela nezávislou neziskovkou s transparentním účtem.
Praktiky prosazování prodejů přeslazených vod sleduje a vysvětluje Marion Nestle s Markem Bitmanem v knize Soda Politics: Taking on Big Soda (and Winning). Ke všem výše uvedeným skutečnostem a argumentům najdete v knize detailní důkazy a vysvětlení.
Odpověď zní následovně: nadnárodní potravinářské koncerny dobře vědí, že průmyslově vyráběné nápoje s vysokým obsahem cukru ve skutečnosti k životu nikdo nepotřebuje. Proto nasadili brutální strategii, pomocí níž se snaží vytvořit, upevnit a rozšiřovat poptávku po svých výrobcích. Pečlivě budují obraz vlastní značky a snaží se, aby jí byl zákazník věrný. Pokouší se vytvořit sociální prostředí, ve kterém je pití sodovky kdykoli a kdekoli ve velkém množství považováno nejen za žádoucí, ale zcela normální.
Potravináři prosazují prodej navzdory ohrožení zdraví svých zákazníků
Výrobci limonád s oblibou používají argument, že vláda žádného státu nemá omezovat svobodu jednotlivce konzumovat jakoukoli potravinu nebo nápoj. Současně očekávají, že sami plátci zdravotního pojištění zaplatí za léčbu následků – zdravotních potíží, jež vzniknou následkem konzumace jejich nezdravých produktů. Dává to smysl? Do jaké míry nese odpovědnost za poškození zdraví spotřebitele výrobce, který mu vědomě předkládá, expresivně řečeno vnucuje nezdravou potravinu a ignoruje doporučení odborníků a nezpochybnitelná fakta?
Dnes je jednoznačně potvrzeno, že pití slazených nápojů přispívá k vyššímu příjmu energie a vyššímu riziku obezity, srdečního infarktu, mozkové mrtvice a cukrovky druhého typu. Studie dále spojují nadbytek cukrů v limonádách s osteoporózu, astmatem, nádorovými nemocemi, dnou, revmatoidní artritidou, předčasným stárnutím a vznikem závislosti. Přestat pít limonády je první obranou před všemi uvedenými problémy (a před mnoha dalšími). Mnoho lidí dokáže zhubnout, udržet si nižší hmotnost, dokonce se i zcela zbavit potíží s cukrovkou pouhou eliminací slazených nápojů z jídelníčku.
Kampaň po vzoru tabákového průmyslu
Obchodní strategie tabákového a limonádového průmyslu jsou si děsivě podobné. Obě směřují k prodeji co největšího množství prokazatelně nezdravých výrobků bez jakéhokoliv ohledu na zdravotní následky. V obou případech je prodej podporován masivní reklamní kampaní, mnohé produkty cílí na děti a skupiny s nízkými příjmy. Obě průmyslová odvětví používají filantropii jako prostředek pro vytvoření dobrého jména a budování věrnosti ke značce, obě lobbují na nejvyšších politických místech a utrácejí obrovské sumy, aby zabránily přijetí smysluplných státních regulací. Obě budují spojenectví se zdravotnickými organizacemi a vědci s cílem zmatení odborných výsledků a umlčení kritiků.
Příklady výukových programů potravinářů
V USA výrobci limonád a podobných nezdravých produktů nabízejí kreditová školení pro další profesní vzdělávání zdravotníků. Z jakých kurzů je možné si vybrat?
• Energetická rovnováha (program, který vás přesvědčí, že dostatečným pohybem vyrovnáte špatný jídelníček)
• Vědomé jezení (pochopíte, že sami zodpovídáte za to, co jíte, a rozhodně byste neměli vinit výrobce limonád)
• Hydratace (limonády vám představí jako báječný zdroj tekutin)
• Mýty o dětských výživových doporučeních (vysvětlí vám, že sycené nápoje jsou pro děti vhodné)
• Převedení odborných informací do veřejných doporučení (pochopíte, že evidence spojující limonády se zdravotnými problémy je tak pochybná, že ji můžete ignorovat)
Lobbisté
Nejznámějším příkladem boje potravinářského průmyslu za nezdravé produkty je opozice vůči doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003. WHO doporučila mezinárodně snížit spotřebu přidaných cukrů na deset a méně procent denních kalorií. Obchodní sdružení výrobců cukrů a nealkoholických nápojů vehementně oponovala. Například americké lobbistické skupiny požadovaly po senátorech ze států, které produkují cukr, aby prosadili odvolání americké finanční podpory WHO.
Z učebnice limonádového průmyslu: jak řešit kritiku
1. Zdůrazňujte svou oddanost zdraví a wellness: přeformulujte problém, odveďte pozornost k nedostatku pohybu, zaveďte a propagujte tzv. „better for you“ produkty, sami se regulujte, vytvářejte koalice k prosazování svých zájmů.
2. Prodávejte všem a všude: dejte miliony do reklamy a marketingu, použijte celebrity a sportovní hrdiny, vnuťte se dětem, vnuťte se menšinám, propagujte se v rozvojových zemích.
3. Budujte spojenectví: vytvářejte konflikty mezi potenciálními kritiky, přispívejte na dobročinné účely, finančně podporujte studenty, sportovce, dětská hřiště, městské parky, vytvářejte partnerské a spojenecké vztahy s profesními zdravotnickými organizacemi, sponzorujte nutriční studie a atletické akce, zdůrazňujte sociální zodpovědnost firem.
4. Play hardball: chraňte zájmy korporace, útočte na vědu – nálepkujete ji jako „junk“, útočte na kritiky – označte je za „nannies“, vytvářejte zájmové skupiny, které se prezentují jako „grasroots“ organizace, financujte kampaně a legální výzvy proti zdanění limonád a proti označování GM potravin, financujte skupiny předstírající veřejné zájmové skupiny, lobbujte mezi politiky, financujte volební kampaně.
Kozel zahradníkem anebo jak se mlží věda
Prakticky všechny studie, jež dokládají nezdravost limonád, jsou financovány ze státních organizací nebo privátních nadací. Výsledky nezávislých studií jsou v ostrém kontrastu s výsledky studií, které jsou placeny výrobci limonád – posledně jmenované mnoho souvislostí s poškozením zdraví nenacházejí. Je úplně jedno, kolik „MUDrs or PhDs“ si producenti limonád zaplatí nebo kolik studií zrealizují. Cílem studií průmyslu není šířit fakta, ale chránit prodeje a zabránit tvorbě smysluplných vládních regulací. PepsiCo a spol. by nikdy neměly být brány jako experti na cokoli jiného než svou práci, kterou není nic jiného než propagace a prodej vysoce průmyslově upravených potravin a nápojů.
Je férové diskutovat, jestli potravinářský průmysl může předávat jakákoliv výživová doporučení. Co skutečně Pepsi, Coke a spol. prodávají? Soft drinks - nápoje s hromadou cukrů a bez živin. A nyní chtějí být spojovány se zdravím a vzděláváním? Tvořit výukové programy? Je mi líto, ale v tom je jasný střet zájmů.
Prospěšnost školy bez limonád byla potvrzena
Nejnovější studie čím dál jasněji prokazují prospěšnost zdravé výživy školáků. Děti ze států, které praktikují restriktivnější politiku školního prodeje nezdravých nápojů a potravin, si nekompenzují nedostatek limonád ve škole nákupy venku. Oproti dětem z benevolentních států jsou méně obézní. Největší dopad je přitom vysledován u dětí z rodin s nižšími příjmy.
Rodiče a školy často chtějí zdravější stravovací prostředí pro své děti, ale bez státní podpory musí bojovat za zdravější školy jednotlivě, měnit jednu po druhé. Přitom studie jasně prokazují, že omezení dostupnosti omezuje konzumaci.
Realita v Česku?
Zatímco ministerstva zdravotnictví a školství podporují projekty potravinářského průmyslu, nezávislá občanská iniciativa Skutečně zdravá škola, která prosazuje zdravé školní stravování a která prakticky pomohla zlepšit výživu dnes už ve 120 školách po celé republice, je zjevně spíše nepřítelem. Ministerstvo zdravotnictví nabídky spolupráce ignoruje a ministerstvo školství přímo všechny české školy a školky vybídlo, aby do programu nevstupovaly.
Skutečně zdravá škola přitom jako jediná prosazuje systémové řešení problému, nabízí školám bezplatné zapojení do programu, ve kterém získají detailní metodiku, jak komplexně zlepšit výživu. Metodika je s úspěchy vyzkoušena na více než 5 000 školách ve Velké Británii a podporována Jamiem Oliverem. Odborná doporučení Skutečně zdravé školy jsou nezávisle podpořena zprávou „Menus of Change“ o budoucnosti stravování a doporučených stravovacích návycích. Skutečně zdravá škola je zcela nezávislou neziskovkou s transparentním účtem.
Praktiky prosazování prodejů přeslazených vod sleduje a vysvětluje Marion Nestle s Markem Bitmanem v knize Soda Politics: Taking on Big Soda (and Winning). Ke všem výše uvedeným skutečnostem a argumentům najdete v knize detailní důkazy a vysvětlení.