Boj o očkování proti koronaviru se stal epickým. Nejde jen o to, kdo a kolik injekcí by měl dostat. Boj se stále více soustřeďuje na otázky účinnosti, bezpečnosti a vynucování vakcíny. Základem důvěry je totiž svobodná volba. Její nahrazení politicky motivovaným nátlakem jen budí podezření a rozděluje společnost.

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že tyto vakcíny jsou pro mnohé nebezpečné. Jiní tvrdí, že zastánci tohoto názoru jsou ideologicky motivovaní blázni a šíří dezinformace. Říkají, že tyto vakcíny zachránily miliony životů, jsou naprosto bezpečné a každý by se měl nechat očkovat, a to i opakovaně a třeba i násilím.

O bezpečnosti vakcín si můžete vyhledat na internetu skoro vše, co se vám líbí. Najdete naprosto protichůdná tvrzení. Je dostatek textů ve prospěch vakcín i proti nim, najdete studie a hodnocení studií, fakta a fact-checkery, kteří je vyvracejí, a můžete to dělat donekonečna. Protože vyvozování kauzálních závěrů je nesmírně obtížné, lidé věří tomu, čemu chtějí, na základě svých zkušeností nebo politických přesvědčení.
Mezitím se datová smršť stupňuje, některá data jsou dokonce velmi znepokojivá. Genevieve Briandová z Univerzity Johnse Hopkinse zdokumentovala obrovský a neobvyklý nárůst úmrtí dospělých lidí mladého a středního věku v roce 2021. Příčiny jsou nevysvětlené, ale trend nelze popřít. Mnozí pozorovatelé okamžitě obviňují vakcínu, ale existují i další možná vysvětlení, například může jít o důsledek lockdownů na veřejném zdraví v podobě nadužívání drog a alkoholu, zoufalství, potlačeného imunitního systému, menšího počtu návštěv u lékaře a obecně špatného zdravotního stavu. Nebo nějaká kombinace všeho uvedeného.

Pak se můžeme podívat do americké databáze VAERs, která umožňuje lékařům a veřejnosti podávat hlášení o možných nežádoucích účincích vakcín. Nikdy nebyl zaznamenán tak obrovský počet hlášení. Potíž je v tom, že tato databáze není sama o sobě důkazem o škodlivosti tohoto očkování, je pouze důkazem toho, jak internet demokratizoval sběr dat. Jedná se o první pandemii, při níž má téměř každý nástroje a pravomoci k přístupu do systému hlášení. A mnoho lidí je nazlobených, že byli k očkování donuceni. To může vytvářet předsudky. Závažné nežádoucí účinky vakcíny mohou být schovány mezi obrovským množstvím nesouvisejících zdravotních reakcí. Studie hlášení z let 2007-2010 , ale dospěla k závěru, že tento systém značně podhodnocuje hlášení o poškozeních. Je tedy možné, že hlášení v systému mohou být jak nadměrná, tak nedostatečná.
Pak tu máme anekdotální tvrzení, ta známe všichni. Víme o lidech, kteří neměli žádné nežádoucí účinky, ale i těch, kteří si stěžují na nejrůznější krátkodobé i dlouhodobé potíže, které přičítají vakcíně.

Před několika týdny došlo na základě soudního příkazu k částečnému zveřejňování dokumentů o testování vakcín od společnosti Pfizer. Staly se Rorschachovým testem předchozího přesvědčení. Nakonec totiž tolik nepomohly. Skuteční odborníci, kteří se snažili data analyzovat, byli oběma názorovými tábory překřičeni.
Co je pravda? To bych rád věděl. To bychom chtěli všichni. Víme o zvýšeném riziku myokarditidy po podání vakcín Pfizer a Moderna, zejména u mladých mužů. Zároveň, píše Vinay Prasad, „FDA nemá žádná spolehlivá data, aby s jistotou věděla, že očkování zdravých mladých mužů přináší zdravotní prospěch. Je možné, že je čistě škodlivé“. Rozklíčovat to všechno bude trvat roky, než se data nezávisle vyhodnotí. Měli bychom se připravit na to, co nám data nakonec řeknou. V této oblasti existují skuteční odborníci, ale i problém, že většina z nich je úzce spjata s CDC nebo FDA, které už v tomto boji mají svého koně, takže jsme v nepříjemné situaci: nevíme, komu věřit. A tak polarizace pokračuje.

Martin Kulldorff a Jay Bhattacharya správně poznamenávají, že očkovací fanatismus plodí očkovací skepsi. Proč se to všechno tak vyhrotilo? Je to kvůli nátlaku, kvůli vynucování a manipulacím. Instituce, které očkování nejrůznějšími cestami vynucují, měly už tak obrovský problém s důvěryhodností z celoročního fiaska šílených nařízení: lockdownů, roušek, zavírání škol, obchodů, sportovišť a okresů, sanitární mánií, plexiskly, nucenou separací, omezením cestování atd. Nic z toho nefungovalo a všechno to lidi omezovalo proti jejich vůli. A pak, právě když začala omezení ustupovat, přišla nařízení o očkování od téže bandy, která předtím způsobila takovou zkázu. Přitom jde o produkt vyráběný silně dotovaným a politicky propojeným průmyslem, který je zbaven zodpovědnosti za za škody způsobené očkováním.
Veřejnost mezitím přišla na to, že riziko covidu pro zdravé děti a dospělé v produktivním věku je extrémně nízké – ale ne díky orgánům veřejného zdraví. Data dokládají již od počátku roku 2020, že tato koronavirová infekce je zásadně riziková se vzrůstajícím věkem a nemocností. Nebylo to žádné tajemství. A přesto jsme neslyšeli, že by to veřejní činitelé vysvětlovali. Dosud to neudělali. Je to proto, že vnutili celospolečenské řešení problému, který se týkal převážně jedné věkové skupiny obyvatelstva.

Důvěra se tedy vytratila už v době, kdy se objevily povinné vakcíny. Jako lockdowny převážily nad cílenou ochranou ohrožených, tak i všeobecná povinnost zvítězila nad principem inteligentního použití vakcín (na základě volby) pouze u těch, kteří je chtěli nebo potřebovali. Nyní máme další problém. Vypadá to jako pokračování špatné vědy a špatné politiky.

Nikoho by nemělo překvapit, že nátlak budí nedůvěru. Mezitím, zdá se, jsou politici vedeni jediným cílem – maximalizovat očkování celé populace bez ohledu na potřebu či přání jednotlivců. Předpokládali, že jakmile se lidé nechají očkovat, začnou se počítat do kategorie zodpovědných lepšolidí a zapomenou na hořkost, která zůstává v lidských srdcích a duších poté, co byli donuceni ke zdravotnímu zákroku, který zasahuje do jejich tělesné integrity.

Za normálních okolností se před doporučením každého léku vyhodnocuje poměr mezi jeho přínosem a riziky a vysvětlují se nežádoucí účinky. Slyšíte o nich v každé farmaceutické reklamě. Váš lékař vás o nich informuje, až pak se rozhodnete. Je problém, který se snažíte vyřešit, větší než riziko, které ponesete při vyvolání nežádoucích účinků? Je zřejmé, že mnoho lidí toto riziko podstupuje, někdy toho později litují. Ale nakonec to byla jejich vlastní volba.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv se snaží certifikovat léky jako „bezpečné a účinné“, ale tyto kategorie nejsou nikdy zcela naplněny. Nic není zcela a úplně obojí. A lidé to vědí. Léky a vakcíny jsou nedokonalé a lékaři a pacienti se nakonec musí spolehnout na dobrý úsudek založený na dostupných údajích. To je při předepisování léčiv ustálenou praxí. Toto vše bylo zničeno s povinným očkováním. Okamžitě rozdělilo pracoviště a rodiny. Slyšeli jsme vládní bajky o tečce, které rozdělovaly společnost na čistou a nečistou. Lidé byli nabádáni, aby se na odmítající dívali svrchu a vyhýbali se jim, i když třeba měli přirozenou imunitu po zvládnutí koronavirové infekce, která je silnější než imunita vyvolaná vakcínou. Rodiny se hádaly. Akce a koncerty byly zakazovány. Kariéry byly ničeny. Rodiče se hádali s dětmi a sourozenci mezi sebou.

Brownstone Institute denně dostává e-maily od lidí, kteří prosí lékaře o udělení výjimky. Dostáváme dlouhé dopisy od odcizených párů s dětmi, které se domnívají, že jejich bývalí manželé zabíjejí děti buď vakcínami, nebo expozicí covidu. Naši schránku denně zaplavují příběhy lidí, kteří mají přijít o práci kvůli nedodržování předpisů. Tyto příběhy jsou skutečně srdcervoucí a vyhlídky na navrácení klidu do života těchto lidí jsou bezútěšné. Mezitím zprávy a obavy z nežádoucích účinků vakcín jen rostou. Když jsou lidé do něčeho nuceni, mají tendenci svalovat na danou věc, ať už oprávněně či neoprávněně, vinu za všechny následné špatné výsledky. Je to stejné, jako když jste nemocní, užíváte lék a pak se uzdravíte: přisuzujete výsledek pilulce, ať už je to správné nebo ne. Stejně je to i s nežádoucími účinky po návratu z nemocnice.
Studenti byli šikanováni, profesoři zastrašováni, zaměstnanci podniků byli nuceni k očkování, a dokonce i neočkované zdravotní sestry (s přirozenou imunitou) byly propouštěny z práce. Lékaři byli různými prostředky tlačeni do politických povinností. Mnoha zkušeným a uznávaným lékařům bylo vyhrožováno, byli trestáni a propuštěni za to, že se postavili proti narativu udělováním výjimek z očkování nebo veřejným zpochybňováním zmírňujících opatření. Olej do ohně přilévala média, která tvrdila, že se jedná o „pandemii neočkovaných“, což byla nepravdivá politická linie – jak bylo zřejmé od chvíle, kdy si i orgány veřejného zdraví uvědomily, že očkování nedokáže zastavit ani nákazu, ani šíření.

V létě 2021 se politika zcela odtrhla od vědy, pokud tedy vůbec nějaký vztah existoval. Například všechny data naznačují, že účinky vakcíny při ochraně před infekcí nezvykle rychle slábnou, zatímco ochrana před závažnými následky trvá déle. „Plné očkování“ tedy vydrží jen dočasně, a tak přišla kampaň za doočkování další dávkou, a s ní také další kolo nátlaku a hněvu na všech stranách.

A vůbec nepomáhá, že elity mají jen jednu přípustnou linii, zatímco Big Tech tvrdě cenzuruje nesouhlas s ní. To ještě více zvyšuje hněv a nedůvěru. Proč bychom měli věřit vnucenému názoru a podřídit se vnucenému léku? Existují podmínky, za kterých je jakékoli nařizování očkování oprávněné? Pokud má vakcína důvěru veřejnosti, odpověď je pravděpodobně ne. Lidé se jimi zpravidla nechávají očkovat v zájmu vlastního zdraví, pokud k nim mají důvěru. Vakcína proti tomuto viru neměla být nikdy vynucována. Tím, že se tak stalo, si veřejné zdravotnictví hluboce uškodilo. Je otázkou, zda se důvěra v očkování obecně může obnovit. Základem důvěry je totiž svobodná volba. Její nahrazení politicky motivovaným nuceným režimem, který je podpořen hrozbou ničení života, nemůže nikdy vést k dobrým výsledkům ani pro jednotlivce, ani pro společnost.

Tolik překlad textu z blogu Brownstone Institutu od Jeffrey A. Tuckera. Text předávám, protože detailně vyjadřuje moje pocity a obavy. Přestože popisuje situaci v USA, většina přesně odpovídá situaci u nás. O očkování proti koronaviru jsem detailně psala v květnu loňského roku a vše uvedené je také stále aktuální. Shrnutí k tématu z mého blogu:

Očkování proti koronaviru
Možnost nechat se očkovat efektivní vakcínou je bezva. Je ale naprosto zásadní, aby očkování zůstalo jen jako možnost. V euforii z očkování, kterou nás zaplavují média, experti a influenceři, mi zcela chybí přiznání, že tím nejdůležitějším k zajištění zdraví každého z nás je i nadále náš vlastní imunitní systém. Každý má také své vlastní zkušenosti, zdravotní specifika i životní filosofii, potřebu svobody a důstojnosti a potřebu zodpovídat za své zdraví. Je třeba si uvědomit, že bezhlavé prosazování očkování, jeho vynucování a citové manipulace nejsou cestou k získání důvěry a přesvědčení k čemukoliv.

Co je to dobrovolnost a proč je třeba?
Skutečná dobrovolnost znamená, že by očkování mělo být dostupné těm, kdo o něj mají zájem, ale nemělo by být vynucováno a neměli bychom se cítit manipulováni. Ti, kdo se rozhodnou ho nepodstoupit, by neměli být vydíráni a omezováni na svobodném životě. Proč? Protože očkování má i přes všechny přínosy, podobně jako jakýkoliv jiný lék či zdravotnický zákrok, svá rizika. Ta mohou být poměrně nízká, ale stále platí, že se mohou objevit nežádoucí účinky, a to včetně nejvážnějších. Při aplikaci léku je třeba vždy zvažovat poměr jeho přínosu a rizik. Problém u SARS-CoV-2 je, že nemoc zásadně ohrožuje staré a nemocné, zatímco u mladších a zdravých lidí může setkání s ním a opakovaný kontakt vést k vybudování vlastní solidní imunity. Právě vlastní imunita může zajistit pohodové zvládání případné nákazy po zbytek života bez potřeby podstupovat opakovaně zdravotní výkon – očkování.

Tímto textem nikomu nepředávám doporučení k očkování či neočkování. Textem nekritizuji očkování, ale způsob, jakým je vynucováno a vlastně nejenom ono, ale celý postup řešení pandemie i naší vládou. Doporučuji rozhodovat podle vlastních potřeb a kdo máte nejistoty, doporučuji se radit s lékařem, kterému důvěřujete a sledovat další solidní zdroje.