Po stopách ministerských opatření
(bojovka určená nejen pro pionýry a skauty, lze ji hrát i v období lockdownu)
České ministerstvo zdravotnictví je patrně světovým šampiónem v počtu vydání nepodložených, diskriminačních a zákonům vlastní země odporujících proticovidových „opatření“. Doposud nezávislé soudy jich ale většinu hodily zpátky přes plot, a tak na MZ postupně přešli na novou taktiku: nová opatření se zavedou, ale nevyhlásí.
Geniálně jednoduché a jednoduše geniální. Nikdo sice neví, co a jak má být, co člověk smí a co nesmí, ale občané ČR už za poslední měsíce zkousli tolik lží a zmatků, že si na tento novátorský způsob komunikace už zvykli a ani jim to nepřijde. Zato ta výhoda! Když nebude nikdo nic vědět, tak nás nemůžou kritizováť, že jsme něco udělali špátne….
Od prvního června platí, že pro detekci viru už opět tzv. antigenní test nestačí (ano, ten test, který se používá všude a pořád) a jeho případný pozitivní výsledek musí být pro účely vystavení certifikátu o prodělaném onemocní potvrzen pomocí metody PCR.
Jistý pan doktor, který to nevěděl a jehož dcera prodělala lehčí průběh Covidu v červnu 2021, si chtěl v aplikaci Tečka ověřit její certifikát – a nebyl tam. I zkontroloval totéž v databázi ÚZIS – se stejným výsledkem.
- „Asi dělám nějakou chybu.“, řekl si a na ÚZIS přímo zatelefonoval. Tedy, byl by už málem zatelefonoval, kdyby to byl někdo zvedl. Jediný, s kým se dalo aspoň chvíli povídat, byl záznamník, který začínal konverzaci slovy „Voláte mimo pracovní dobu“. Když na tom trval ještě notnou chvíli po deváté hodině dopolední, rozhodl se pan doktor, že středa je dost dobrý den k napsání emailu na helpdesk Úřadu. To už začalo nésti ovoce. Po chvilce totiž přišla automatická odpověď, a to, že helpdesk „neslouží pro dotazy veřejnosti“ – a byl uveden kontakt na Covid linku. Na Covid lince pán netušil vůbec, o čem se mluví (ano, zvedl to!), a tak si alespoň celý rozhovor pro zvýšení kvality služeb nahrál.
Kdo by mohl vědět něco o certifikátu? Někdo, kdo očkuje… praktici!
- „To je ono!“, řekl si a vyhledal kontakt na Sdružení praktických lékařů. Pátrat po něčem, co není, je úkol obtížný, ale nakonec se muselo konstatovat, že sem žádný pokyn nedorazil. Debata se tedy uzavřela ve stylu „Yetti“ - hovořilo se o něm, možná existuje, ale nikdo jej nikdy neviděl…
Krajská hygienická stanice má zřejmě nejlepší připojení do myšlenkového trustu MZ, a tak suverénně potvrdila kýženou informaci. Odpověď na otázku, proč ji neposkytli již při nedávných konzultacích týkajících se stejné věci, už tak suverénní nebyla.
Protože pan doktor je odpovědný za organizaci očkování ve „své“ nemocnici, vznesl dotaz na její ředitelství, zdali nedopatřením neminul přípis, který by měl dojít z MZ. Neminul. Žádný přípis nedošel.
Mezitím se ozvali z ÚZISu a nabídli číslo na MZ, kde si vše lze ověřit. Na tomto čísle dostal pan doktor jiný kontakt, na druhém čísle číslo třetí, na třetím čísle číslo čtvrté. Tato hra, která připomíná táborovou honbu za pokladem, trvala značnou dobu. Na sedmé kontrole pan doktor narazil na úředníka dostatečně kompetentního (nevěděl, ale vyhledal), a ten s definitivní platností potvrdil nutnost konfirmace pozitivního výsledku antigenního testu pomocí PCR.
Ufff. Nevěřím, že tajuplné jednání těch, kteří řídí proticovidovou obranu celé naší společnosti, je směsí lajdáckosti a amatérismu. Je to záměr. Je to další z pokusů pomocí většího množství malých průšvihů snížit viditelnost natolik, aby opticky zmizely průšvihy mnohem větší.
Například nerespektování kontraindikací očkování. Platí od dob Hippokratových a bude platit stále, že při aplikaci (jakéhokoli) léku musí být jeho přínos větší než jeho riziko. Tato „sociální“ kontraindikace, jako jeden z etických pilířů, na nichž stojí a roste vyspělá civilizace, byla u nás ve třetím tisíciletí povalena a pošlapána všudypřítomnou davovou hysterií.
Co horšího může ještě být? Snad jen ... nerespektování medicínských kontraindikací. Tou je např. věkové omezení podání u některých vakcín. Někteří hypermarketoví vakcinátoři to však zjevně ani netuší. Na tom je nejlépe vidět, že o Covid a o zdraví zde už vůbec nejde.
České ministerstvo zdravotnictví je patrně světovým šampiónem v počtu vydání nepodložených, diskriminačních a zákonům vlastní země odporujících proticovidových „opatření“. Doposud nezávislé soudy jich ale většinu hodily zpátky přes plot, a tak na MZ postupně přešli na novou taktiku: nová opatření se zavedou, ale nevyhlásí.
Geniálně jednoduché a jednoduše geniální. Nikdo sice neví, co a jak má být, co člověk smí a co nesmí, ale občané ČR už za poslední měsíce zkousli tolik lží a zmatků, že si na tento novátorský způsob komunikace už zvykli a ani jim to nepřijde. Zato ta výhoda! Když nebude nikdo nic vědět, tak nás nemůžou kritizováť, že jsme něco udělali špátne….
Od prvního června platí, že pro detekci viru už opět tzv. antigenní test nestačí (ano, ten test, který se používá všude a pořád) a jeho případný pozitivní výsledek musí být pro účely vystavení certifikátu o prodělaném onemocní potvrzen pomocí metody PCR.
Jistý pan doktor, který to nevěděl a jehož dcera prodělala lehčí průběh Covidu v červnu 2021, si chtěl v aplikaci Tečka ověřit její certifikát – a nebyl tam. I zkontroloval totéž v databázi ÚZIS – se stejným výsledkem.
- „Asi dělám nějakou chybu.“, řekl si a na ÚZIS přímo zatelefonoval. Tedy, byl by už málem zatelefonoval, kdyby to byl někdo zvedl. Jediný, s kým se dalo aspoň chvíli povídat, byl záznamník, který začínal konverzaci slovy „Voláte mimo pracovní dobu“. Když na tom trval ještě notnou chvíli po deváté hodině dopolední, rozhodl se pan doktor, že středa je dost dobrý den k napsání emailu na helpdesk Úřadu. To už začalo nésti ovoce. Po chvilce totiž přišla automatická odpověď, a to, že helpdesk „neslouží pro dotazy veřejnosti“ – a byl uveden kontakt na Covid linku. Na Covid lince pán netušil vůbec, o čem se mluví (ano, zvedl to!), a tak si alespoň celý rozhovor pro zvýšení kvality služeb nahrál.
Kdo by mohl vědět něco o certifikátu? Někdo, kdo očkuje… praktici!
- „To je ono!“, řekl si a vyhledal kontakt na Sdružení praktických lékařů. Pátrat po něčem, co není, je úkol obtížný, ale nakonec se muselo konstatovat, že sem žádný pokyn nedorazil. Debata se tedy uzavřela ve stylu „Yetti“ - hovořilo se o něm, možná existuje, ale nikdo jej nikdy neviděl…
Krajská hygienická stanice má zřejmě nejlepší připojení do myšlenkového trustu MZ, a tak suverénně potvrdila kýženou informaci. Odpověď na otázku, proč ji neposkytli již při nedávných konzultacích týkajících se stejné věci, už tak suverénní nebyla.
Protože pan doktor je odpovědný za organizaci očkování ve „své“ nemocnici, vznesl dotaz na její ředitelství, zdali nedopatřením neminul přípis, který by měl dojít z MZ. Neminul. Žádný přípis nedošel.
Mezitím se ozvali z ÚZISu a nabídli číslo na MZ, kde si vše lze ověřit. Na tomto čísle dostal pan doktor jiný kontakt, na druhém čísle číslo třetí, na třetím čísle číslo čtvrté. Tato hra, která připomíná táborovou honbu za pokladem, trvala značnou dobu. Na sedmé kontrole pan doktor narazil na úředníka dostatečně kompetentního (nevěděl, ale vyhledal), a ten s definitivní platností potvrdil nutnost konfirmace pozitivního výsledku antigenního testu pomocí PCR.
Ufff. Nevěřím, že tajuplné jednání těch, kteří řídí proticovidovou obranu celé naší společnosti, je směsí lajdáckosti a amatérismu. Je to záměr. Je to další z pokusů pomocí většího množství malých průšvihů snížit viditelnost natolik, aby opticky zmizely průšvihy mnohem větší.
Například nerespektování kontraindikací očkování. Platí od dob Hippokratových a bude platit stále, že při aplikaci (jakéhokoli) léku musí být jeho přínos větší než jeho riziko. Tato „sociální“ kontraindikace, jako jeden z etických pilířů, na nichž stojí a roste vyspělá civilizace, byla u nás ve třetím tisíciletí povalena a pošlapána všudypřítomnou davovou hysterií.
Co horšího může ještě být? Snad jen ... nerespektování medicínských kontraindikací. Tou je např. věkové omezení podání u některých vakcín. Někteří hypermarketoví vakcinátoři to však zjevně ani netuší. Na tom je nejlépe vidět, že o Covid a o zdraví zde už vůbec nejde.