Co jsme o Covidu snad ani nechtěli vědět
Protože se nenašel nikdo, kdo by vzal do ruky tužku dostatečně nabroušenou, učiním tak sám. Nedávno totiž došlo k zásadnímu posunu v nahlížení na vakcíny proti SARS-Cov2, posunu tak zásadnímu, že je řada odborníků nazývá vakcínami již jen ze setrvačnosti.
Všechny obavy a varovné signály týkající účinnosti a bezpečnosti vakcín se ukázaly (a stále ukazují) jako podložené. Snad jediný případ, ze kterého se doposud nedala sloupnout nálepka konspirační teorie, byla obava, že vakcíny nejsou stejné, např. že různé země dostanou k dispozici různé očkovací látky apod. Že zkrátka není tečka jako tečka… Jako obvykle je situace komplikovanější, než se zdá, a přiznejme si, je i o hodně děsivější.
Dánsko je země, kde se média omluvila čtenářům za to, že „papouškovala“ oficiální názory, bez dostatečně kritického zhodnocení. Je to také země, která jako jedna z prvních zakázala očkování dětí. Takže není překvapení, že to byli dánští autoři, kteří vzali data o očkování (přes 11 milionů očkování, použito 52 šarží) a zobrazila je ve vztahu ke hlášeným vedlejším účinkům.
Předpoklad byl, že tato hlášení budou rovnoměrně, „náhodně“, rozptýlena v čase, mezi jednotlivými šaržemi, stejně jako v jakémkoli jiném parametru. Jaké však bylo překvapení: vedlejší účinky nebyly vůbec náhodné! V použitý šaržích bylo možno vystopovat 3 skupiny vakcín:
V první skupině, říkejme jí žlutá, prakticky žádné vedlejší účinky nebyly, jejich frekvence byla 1:10 000.
Ve druhé skupině (označme ji jako zelenou) byl výskyt nežádoucího účinku zvýšený - 1:2500.
Ve třetí (modré) skupině byla pravděpodobnost výskytu nežádoucí účinku extrémně vysoká 1:10.
Co to znamená? Každá ze skupin má jiný bezpečnostní profil a rozdíly jsou extrémní. Opravdu si nikdo nevšiml toho, že u určitých šarží přibývají komplikace jaksi rychle? Co dělaly regulační autority ve světle těchto zjištění? Nebo si toho všimli a dělali, jakože nic? Nebo si toho byli plně vědomi?
Kontrola nanočástic (až na výjimku) byla prováděna pouze u „zelených“ a „modrých“ šarží. Jaký byl důvod tohoto postupu? Zatím lze pouze spekulovat. Budete ale provádět výstupní kontroly léčiva, když budete vědět, že v něm účinná látka chybí?
Dle sdělení autorů vzbudily rozpaky také reakce redakčních rad oslovených časopisů, které nejevily o tyto unikátní výsledky žádný zájem.
Co přesně obsahovala vakcína? Nedistribuoval Pfizer jinou látku, než na kterou dostal povolení Emergency Use Authorization?
Dali by očkovaní souhlas, pokud by věděli, jak často dochází ke zdravotním komplikacím? Můžeme ještě nazývat jejich souhlas „informovaným“? Dá se označit jednání firem jako manipulace nebo rovnou jako podvod?
S pravděpodobností hraničící s jistotou jsme svědky experimentu. Experimentu celosvětového rozsahu, jehož subjektem je člověk. Pod záminkou očkování byly lidem aplikovány biologicky aktivní látky, jejichž cílem nebyla ochrana proti viru, nýbrž další testování látek s biologickým profilem více než problematickým.
* * *
Používání léků bez prokázané účinnosti (remdesivir), bránění v distribuci účinných léků, (isoprinosin), desinformační kampaně a zákazy používání (ivermectin), používání nových, rizikových preparátů (molnupiravir v situaci akcelerované imunosuprese), vědecky nepodložená vakcinace dětí, očkování těhotných, a zejména pobídky k očkování „proti Covidu“ v situaci, kdy už se původní varianta viru v přírodě nevyskytuje … to jsou příklady intelektuálního zatmění, které postihlo větší část populace.
Nejen, že nesmíme připustit debatu ve smyslu „co jsme si … to jsme si … zapomeňte“, musíme si uvědomit, že jsme teprve na začátku rozkrývání, rozplétání a dokazování, že jsme teprve na počátku žalob, nároků, odškodňování a spravedlivých trestů.
Všechny obavy a varovné signály týkající účinnosti a bezpečnosti vakcín se ukázaly (a stále ukazují) jako podložené. Snad jediný případ, ze kterého se doposud nedala sloupnout nálepka konspirační teorie, byla obava, že vakcíny nejsou stejné, např. že různé země dostanou k dispozici různé očkovací látky apod. Že zkrátka není tečka jako tečka… Jako obvykle je situace komplikovanější, než se zdá, a přiznejme si, je i o hodně děsivější.
Dánsko je země, kde se média omluvila čtenářům za to, že „papouškovala“ oficiální názory, bez dostatečně kritického zhodnocení. Je to také země, která jako jedna z prvních zakázala očkování dětí. Takže není překvapení, že to byli dánští autoři, kteří vzali data o očkování (přes 11 milionů očkování, použito 52 šarží) a zobrazila je ve vztahu ke hlášeným vedlejším účinkům.
Předpoklad byl, že tato hlášení budou rovnoměrně, „náhodně“, rozptýlena v čase, mezi jednotlivými šaržemi, stejně jako v jakémkoli jiném parametru. Jaké však bylo překvapení: vedlejší účinky nebyly vůbec náhodné! V použitý šaržích bylo možno vystopovat 3 skupiny vakcín:
V první skupině, říkejme jí žlutá, prakticky žádné vedlejší účinky nebyly, jejich frekvence byla 1:10 000.
Ve druhé skupině (označme ji jako zelenou) byl výskyt nežádoucího účinku zvýšený - 1:2500.
Ve třetí (modré) skupině byla pravděpodobnost výskytu nežádoucí účinku extrémně vysoká 1:10.
Co to znamená? Každá ze skupin má jiný bezpečnostní profil a rozdíly jsou extrémní. Opravdu si nikdo nevšiml toho, že u určitých šarží přibývají komplikace jaksi rychle? Co dělaly regulační autority ve světle těchto zjištění? Nebo si toho všimli a dělali, jakože nic? Nebo si toho byli plně vědomi?
Kontrola nanočástic (až na výjimku) byla prováděna pouze u „zelených“ a „modrých“ šarží. Jaký byl důvod tohoto postupu? Zatím lze pouze spekulovat. Budete ale provádět výstupní kontroly léčiva, když budete vědět, že v něm účinná látka chybí?
Dle sdělení autorů vzbudily rozpaky také reakce redakčních rad oslovených časopisů, které nejevily o tyto unikátní výsledky žádný zájem.
Co přesně obsahovala vakcína? Nedistribuoval Pfizer jinou látku, než na kterou dostal povolení Emergency Use Authorization?
Dali by očkovaní souhlas, pokud by věděli, jak často dochází ke zdravotním komplikacím? Můžeme ještě nazývat jejich souhlas „informovaným“? Dá se označit jednání firem jako manipulace nebo rovnou jako podvod?
S pravděpodobností hraničící s jistotou jsme svědky experimentu. Experimentu celosvětového rozsahu, jehož subjektem je člověk. Pod záminkou očkování byly lidem aplikovány biologicky aktivní látky, jejichž cílem nebyla ochrana proti viru, nýbrž další testování látek s biologickým profilem více než problematickým.
* * *
Používání léků bez prokázané účinnosti (remdesivir), bránění v distribuci účinných léků, (isoprinosin), desinformační kampaně a zákazy používání (ivermectin), používání nových, rizikových preparátů (molnupiravir v situaci akcelerované imunosuprese), vědecky nepodložená vakcinace dětí, očkování těhotných, a zejména pobídky k očkování „proti Covidu“ v situaci, kdy už se původní varianta viru v přírodě nevyskytuje … to jsou příklady intelektuálního zatmění, které postihlo větší část populace.
Nejen, že nesmíme připustit debatu ve smyslu „co jsme si … to jsme si … zapomeňte“, musíme si uvědomit, že jsme teprve na začátku rozkrývání, rozplétání a dokazování, že jsme teprve na počátku žalob, nároků, odškodňování a spravedlivých trestů.