Co s načatým večerem - v Berlíně, v sobotu večer, v dešti a větru... Co třeba kino?



Multiplex kin na Alexu, jak se tady říká náměstí Alexanderplatz, nabízí v průměru deset projekcí najednou. Stačí si vybrat titul a zamířit do jednoho z filmových sálů. Vybrali jsme si tedy titul a těšili se na filmový zážitek. Pravda, zážitek to byl, ale museli jsme si na něj pěkně počkat. V pražském kině mi deset či možná patnáct minut reklam a filmových upoutávek přijde až moc. Otrlý a zvyklý jsem usedl do pohodlného křesla a nestačil se divit. Reklamní blok trval 35 minut... Ale to nebylo vše - následovala přestávka. Diváci se rozprchli pro zmrzlinu, popcorn či colu a za pět minut se pokračovalo. Oni ale nespěchali zpět do sálu. Věděli, že nezačne film, ale další reklamní blok! Po 45 minutách od ohlášeného začátku filmu to vypadalo slibně – objevilo se logo distributora filmu. Ale záhy jsem pochopil proč – následovalo 15 minut upoutávek aktuální filmové nabídky na trhu.

Film začal o hodinu později, než měl. A hned v úvodu s dalším překvapením – původní znění, v našem případě anglické, bylo předabováno do němčiny. Nic proti tomu – film v němčině zvládnu, jen je nezvyk slyšet „třetí“ hlas hvězd tipu Michelle Pfeiffer či Roberta De Niro - tedy ten další kromě toho jejich vlastního a kromě toho zažitého českého v rámci dabingu televizních filmů.

No nebylo by mi v dece u „televizního plátna“ líp? Každopádně, v pražském kině už "reklamní biják" vydržím bez reptání a s chutí...