Berlínský deník: Ani po týdnu to nejede...

Před týdnem jsem v blogu psal o stávce, která by mohla trvat až deset dní. Ani po týdnu se mzdové požadavky zaměstnanců dopravního podniku neshodují s představami jeho vedení a tak je město stále bez tramvají, metra a autobusů. Jediné, co zatím Berlíňanům pomáhá, jsou rychlovlaky, tzv. S-Bahny, a jízdní kola.

V minulém blogu jsem srovnával dopravní situaci v Praze a v Berlíně a musím říci, že se na ní ani po týdnu moc nezměnilo. Přibylo sice aut na hlavních tepnách a zejména na příjezdových trasách do hlavního města, protože jeho návštěvníci se raději než na své nohy a S-Bahn spoléhají na své vozy. I přesto projedete městem vcelku plynule a v zácpách, spíše ojedinělých, se zdržíte pár minut. V S-Bahnech je těsněji a ve špičce čekáte na nástup do vozu ve frontě. V tom jsou Němci opravdu disciplinovaní.
Zdá se, že ani po sedmi dnech ztížených podmínek zatím Berlíňanům nedochází trpělivost. Stávkující tedy nepřestávají věřit ve svůj úspěch a nehodlají stávku přerušit. Vlastně mě to překvapuje, protože například první den stávky udeřila v Berlíně opět zima, hustě sněžilo, mrzlo, a cyklistům a pěším, kterých byla v tu chvíli ve městě většina, nebylo moc do smíchu. V posledních dnech je tu zase nepříjemný vítr a déšť, což situaci moc nepřidává.
Když jsem v minulém blogu služby berlínského dopravního podniku vychvaloval oproti tomu pražskému, netušil jsem, jak mě překvapí: první den stávky mi totiž poslal domů dopis. Cestou od schránky do bytu jsem si ve výtahu říkal, jak je ohleduplné, že se každé rodině, a tedy i mě, za stávku omlouvají, a to písemně. Omluvu jsem totiž v obálce očekával. Místo toho mě v bytě čekalo překvapení - v dopise milionům Berlíňanů dopravní podnik oznámil, že od dubna zdražuje jízdné. V průměru o 3 %. To tedy nebyl zrovna nejšikovněji načasovaný marketingový tah.
Na druhou stranu musím uznat, že vedení dopravního podniku zavedlo provoz zvláštních linek autobusů na nejdůležitějších trasách ve městě, které kopírují části některých linek metra a jezdí v desetiminutových intervalech. Řídí je nestávkující nebo mimoberlínští řidiči. Alespoň nějaká naděje přepravy pro starší lidi, školáky a maminky s dětmi. Pro ty je stávka nepříjemná obzvláště.
Taky mě překvapil berlínský starosta - první den stávky mě zajímal jeho názor, a tak jsem na internetu klikl na oficiální stránky města. A zatímco ve všech sdělovacích prostředcích a mezi lidmi byla tématem číslo 1 stávka MHD, starosta Berlína měl na titulní straně webu Berlína své foto se třemi dámami, které mu měřily míry na zhotovení jeho voskové figuríny. Nepřipomíná vám to něco?
Stále přemýšlím, jak by bez MHD přežila Praha. Jak dlouho by tam mohla stávka trvat? A jak dlouho bude trvat tady?