Berlínský deník: Tempelhof to prohrál!

Nedělní referendum sice přineslo odpověď, ale jednoznačná rozhodně není. V referendu se mělo vyjádřit 2 446 277 obyvatel metropole. Aby referendum proběhlo, bylo potřeba nasbírat souhlasných podpisů 7 % Berlíňanů, tedy cca 170 tisíc. Podepsalo jich cca 220 tisíc. Výsledný verdikt referenda by byl platný jen tehdy, pokud by pro zachování letiště hlasovalo více než 25 % Berlíňanů a byla-li by pro daný verdikt většina skutečně hlasujících. Výsledek je překvapivý:
Referenda se zúčastnilo 880 808 Berlíňanů, tedy 36,1 %. Většina z nich se vyslovila pro zachování letiště - 530 231, tedy 60,2 %. Proti bylo 39,6 % a 0,2 % hlasů bylo neplatných (2189). Kvóta 25 % znamenala nutných 609 509 hlasů, chybělo jich 79 278. Letiště tedy bude uzavřeno, jak rozhodl senát.

Tak těsný výsledek nikdo nečekal. Starosta města si spolu se sociálními demokraty oddechl, politici z CDU a CSU jsou zklamaní a nechtějí boj vzdát. Tisíce plakátů a stánky politických stran v ulicích o jarním teplém víkendu nezabraly - účast voličů byla třetinová.
Osud letiště zajímal hlavně obyvatele čtvrtí bývalého západního Berlína, což je vcelku pochopitelné: zaujímá v jejích srdcích zvláštní místo. Bylo to právě tady, kde v roce 1948 a 1949 každých pár minut přistávala spojenecká letadla, aby zásobovala město během sovětské blokády. Po dlouhou dobu bylo letiště Berlín-Tempelhof jediným spojením Západního Berlína s okolním světem, letiště Berlín-Tegel bylo zprovozněno až roku 1960. Většina zdejších voličů chtěla Tempelhof zachránit. Obyvatel východních čtvrtí přišlo k volebním urnám málo, a byli většinou pro uzavření letiště. V centrální části města Tempelhof-Schöneberg, kde letiště stojí, byla účast v referendu 47 %ní. 70,1 % Berlíňanů se tu vyslovilo pro zachování letiště, ačkoli jim jeho provoz ztrpčuje životy.
Město bude uzavření letiště stát 25 milionů eur. Odkud se peníze vezmou, zatím není jasné. Letecké společnosti, které letiště využívají, budou od 1. listopadu 2008 létat na letiště Schönefeld.
Berlín má za sebou historické referendum a před sebou historický krok. Co se stane s letištní plochou a obrovskou letištní budovou v centru metropole je zatím nejasné. Jasné ale je, že média a Berlíňané mají o čem diskutovat - referendum sice ukázalo svou sílu vyslovit se většinově proti názoru senátu, ale kvorum, tedy nejnižší možný počet hlasů 25 %, zabránilo v prosazení většinového názoru. Otázkou zůstává, je-li to tak správné, je-li to skutečná demokracie.