Česko žije radarem, Berlín bojem o letiště Tempelhof. Tedy alespoň to tak vypadá podle televizních zpráv a billboardů či plakátů v ulicích města, zejména kolem zmíněného letiště.



A podle každodenních novinových titulků též:

Odbory veřejných služeb pro uzavření Tempelhofu!
FDP rozdává letáky s jasným ANO!
Ochránci přírody křičí NE!
BBI nebo Tempelhof?

Oč vlastně jde? Berlín má tři letiště, na která ročně létá ze 160 destinací 84 leteckých společností a více než 20 milionů cestujících. Starší „západoberlínské“ Tegel, které nikdy nepočítalo s tím, že by obsluhovalo celý Berlín. Pak Schönefeld, bývalé „východní“ a nyní zmodernizované velké letiště, na kterém mohou přistávat i obří dopravní letadla, jenže zcela na kraji metropole, na jejím jižním cípu. A pak Tempelhof - nejstarší dopravní letiště na světě z roku 1923, velké jak centrální park v New Yorku, slavné předválečné a poválečné “západní“, ležící uprostřed města, s jednou z největších budov na světě. Neoklasicistní vápencovou budovu dlouhou 1,2 kilometru lemují hangáry ve tvaru půlměsíce, které opisují křivku oválu letištní plochy. Skleněný přístřešek byl upraven tak, aby letadla mohla za deště zastavit přímo u budovy.



Centrální letiště dnes využívají letecké společnosti, které do Berlína létají menšími, zejména vrtulovými stroji – převážně jde o linky z Bruselu, z Grazu, z Londýna a z německých měst Friedrichshafen a Mannheim. A v nich hlavně o byznysmeny a úředníky. Moderní větší letadla jsou příliš velká na to, aby využívala relativně krátké přistávací dráhy tohoto letiště. Tempelhof je také vládním letištěm, létají z něj vládní speciály. Jeho výhoda je v jeho poloze a v jeho velikosti – po odbavení strávíte minimum času přesunem na gaty.



Jenže cestujících, kteří jeho služeb využívají, je v porovnání s dvěma dalšími letišti minimum (asi 2 % ze všech, tedy ročně cca 350 tisíc, letících denně cca 40 lety). Nemluvě o tom, že berlínský senát už schválil v roce 2001 projekt vybudování nového letiště BBI – Berlin Brandenburg International. To má vzniknout rozšířením letiště Schönefeld. Už se na tom pracuje od roku 2006, za 2 miliardy eur, a se slavnostním zahájením provozu se počítá v roce 2011. A právě tento projekt měl zpečetit osud Tempelhofu, později i Tegelu. O Tempelhofu se ale začalo živě diskutovat a má o něm rozhodnout berlínské referendum 27. dubna. Každá berlínská domácnost už našla ve své schránce hlasovací lístek, na kterém se k osudu Tempelhofu vyjádří.

V médiích mají prostor obě názorové strany – jak ti, kteří letiště Tempelhof chtějí zachovat, protože je „Berlíňanem“. Patří k městu, k jeho pohnuté historii. V srdcích Berlíňanů zaujímá zvláštní místo. Bylo to právě tady, kde v roce 1948 a 1949 každých pár minut přistávala spojenecká letadla, aby zásobovala město během sovětské blokády. Po dlouhou dobu bylo letiště Berlín-Tempelhof jediným spojením Západního Berlína s okolním světem, letiště Berlín-Tegel bylo zprovozněno až roku 1960. Navíc je výhodně položeno a letecké společnosti o něj stále jeví zájem. Odpůrci oponují – jde o letiště pro vybrané a bohaté, o luxus, za který Berlíňané v jeho okolí platí daň v podobě zhoršeného životního prostředí, nadměrného hluku z přistávajících a odlétajících letadel nad jejich domy a neustálého strachu z jejich pádu.

V ulicích jsou plakáty, které oba názorové proudy reprezentují – ti PRO vsadili na přesvědčivé číslo z předběžného výzkumu veřejného mínění, podle něhož je 74 % Berlíňanů pro zachování letiště. Odpůrci nafotili matku s dítětem, starší dámu a dělníka, kteří letiště jen pro „bohaté a VIP“ nechtějí. I proto, že je ztrátové (ročně cca 9 milionů eur). Oba tábory svůj názor tvrdošíjně hájí a navzájem plakáty protistrany ničí. A strhávání plakátů pak zdůvodňují například ochranou stromů, na kterých byly podél ulic zavěšeny.

Asi to ve vás vyvolává dojem, že tím žije doslova každý. Opak je pravdou. S kterýmkoli Berlíňanem o tom promluvím, pokrčí rameny. Řada z nich nemá jasný postoj, řada z nich se o problém ani nezajímá.

Zato politici se k tématu vyjadřují o sto šest. Svobodní demokraté (FDP) říkají jasné "ano" a chtějí rozdávat 150 tisíc letáků na infostáncích po celém Berlíně. Sociální demokraté (SPD) v čele se starostou města Klausem Wowereitem jsou pro uzavření letiště a fandí projektu BBI. Křesťanští demokraté (CDU) čekají na výsledek berlínského referenda, ale spíše se kloní k zachování letiště. Čím to, že se o letiště politici tak zajímají? Odpověď je jednoduchá – právě z něj totiž většina z nich létá vládními speciály a právě z něj jejich poradci a úředníci létají za evropskými kolegy do Bruselu. A právě centrální poloha uprostřed města se jim tak líbí. Kdo by jezdil desítky kilometrů daleko na okrajová letiště, že? Nepřipomíná vám to něco?

V referendu se má vyjádřit 2 446 277 obyvatel metropole. Aby referendum proběhlo, bylo potřeba nasbírat souhlasných podpisů 7 % Berlíňanů, tedy cca 170 tisíc. Podepsalo jich cca 220 tisíc. Výsledný verdikt bude nyní ale platný jen tehdy, bude-li hlasovat více než 25 % z nich a bude-li pro daný verdikt většina skutečně hlasujících. A pak na jeho základě Senát, ve kterém vládne SPD a CDU je v opozici, musí přijmout konečné rozhodnutí. Co si Berlíňané opravdu myslí, to se tedy ukáže 27. dubna. Tedy snad!