Výměna ministrů aneb výměna ponožek
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger včera oznámil, že rezignuje na post ministra. Jedná se tak už o pátou výměnu ministra zdravotnictví od začátku pandemie.
Nahradit by ho pak ve funkci měl staro-nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Arenberger uvedl, že se rozhodl rezignovat kvůli mediálnímu tlaku, který negativně ovlivňuje jeho osobu i jeho rodinu. Řekl, že udělal chybu v daňovém přiznání a kvůli tomu ho média lynčují.
Absurdistán
Celá situace je ovšem bizarní a vede k řadě otázek, které zatím nikdo nezodpovídá.
Co se týče Arenbergera, který rezignoval již po sedmi týdnech ve funkci, tak ten se pouze ohání mediálním lynčem, ale nevysvětlil nic, na co média upozorňují. A neustále pouze mlží o svých příjmech, nemovistostech a i o klinických studiích. Média pak upozorňovala především na pofidérní daňová přiznání, kdy „zapomněl“ do příjmů uvést příjmy z klinických studií a v majetkovém přiznání zatím nespecifikovaný počet nemovitostí a polí. Jedná se ale až o desítky nebo stovky nemovitostí. Nejde o to, že by bylo něco špatného na tom, že někdo má velký majetek, ale zároveň je nutné umět vysvětlit, jak k nim přišel. A mít správně vyplněná daňová a majetková přiznání a to zejména pokud je exponovanou osobou.
Rozhodnutí premiéra Babiše navhrnout Adama Vojtěcha pak opravdu vybízí ke spekulacím, že Babiš už „nemá, kam šáhnout.“ Pět ministrů za tak krátkou dobu nejspíš vyčerpalo „zásoby ministrů“ a ukazuje to tak ještě více na zoufalost jak vlády, tak jednání premiéra. Jediné, co možná ospravedlňuje jeho krok je to, že za pět měsíců máme volby a je tak zjevné, že jde spíše o to, aby rezort převzal někdo, kdo je schopný ho pět měsíců ukočírovat směrem k volbám a pokud možná nezpůsobit více škody než užitku. Premirér tak nejspíš sází na Vojtěchovu slušnost a to, že se zdá, že zatím naštval nejměnší počet lidí.
Adam Vojtěch je v tom všem asi nejvíc nevinně a skoro to vypadá, že přišel k druhému postu ministra zdravotnictví jako slepý k houslím. Nicméně ani ten není úplně s čistým štítem, kdy jeho první působení v roli ministra vyvolalo otázky zejména týkající se pofiderních nákupů zdravotních pomůcek, či nepravdivého tvrzení, že Česká republika má dostatek zásob roušek a respirátorů, kdy se pak ukázalo, že jich má naopak kritický nedostatek.
Co můžeme čekat
Adam Vojtěch se nemusí nijak extra seznamovat se situací vzhledem k jeho předešlému mandátu, ale i tak se nechal slyšet, že ho opětovné jmenování ministrem zdravotnictví zaskočilo. Zároveň situace s koronavirem v České republice, se zdá, zlepšuje a nejspíš máme nejhorší za sebou. Ač zde platí více než v jakékoliv jiné situaci to, že bychom neměli chválit den před večerem. Korona virus je pořád hlavní téma pro rezort zdravotnictví, nicméně v současné době jde o komfortnější situaci než před pár měsíci. Očkování je sice furt pomalé, ale očkuje se a denní nákazy se výrazně snižují. Jde tedy zejména o to, aby Adam Vojtěch nezpůsobil nějakou kauzu, která by vedla k „mediálním lynčování“.
Vzhledem k tomu, že jsou neustále tací, kteří očkování odmítají, tak jedním z úkolů bude jistě i částečně popularizovat samotné očkování. Samozřejmě lidé mají mít právo očkování odmítnout a mohou mít naprosto legitimní důvody, pak je ale také potřeba vymyslet systém, který lidi i ochrání, ale zároveň nebude diskriminovat neočkované, pokud jsou zdraví.
Kromě koronavirové krize se ale Vojtěch zavázal i dotáhnout do voleb zákony, které se snažil jako ministr zdravotnictví prosadit ve svém minulém mandátu. Mezi ně patří například zákon o léčebnném konopí, veřejném pojištění nebo digitalizace zdravotnictví.
Nahradit by ho pak ve funkci měl staro-nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Arenberger uvedl, že se rozhodl rezignovat kvůli mediálnímu tlaku, který negativně ovlivňuje jeho osobu i jeho rodinu. Řekl, že udělal chybu v daňovém přiznání a kvůli tomu ho média lynčují.
Absurdistán
Celá situace je ovšem bizarní a vede k řadě otázek, které zatím nikdo nezodpovídá.
Co se týče Arenbergera, který rezignoval již po sedmi týdnech ve funkci, tak ten se pouze ohání mediálním lynčem, ale nevysvětlil nic, na co média upozorňují. A neustále pouze mlží o svých příjmech, nemovistostech a i o klinických studiích. Média pak upozorňovala především na pofidérní daňová přiznání, kdy „zapomněl“ do příjmů uvést příjmy z klinických studií a v majetkovém přiznání zatím nespecifikovaný počet nemovitostí a polí. Jedná se ale až o desítky nebo stovky nemovitostí. Nejde o to, že by bylo něco špatného na tom, že někdo má velký majetek, ale zároveň je nutné umět vysvětlit, jak k nim přišel. A mít správně vyplněná daňová a majetková přiznání a to zejména pokud je exponovanou osobou.
Rozhodnutí premiéra Babiše navhrnout Adama Vojtěcha pak opravdu vybízí ke spekulacím, že Babiš už „nemá, kam šáhnout.“ Pět ministrů za tak krátkou dobu nejspíš vyčerpalo „zásoby ministrů“ a ukazuje to tak ještě více na zoufalost jak vlády, tak jednání premiéra. Jediné, co možná ospravedlňuje jeho krok je to, že za pět měsíců máme volby a je tak zjevné, že jde spíše o to, aby rezort převzal někdo, kdo je schopný ho pět měsíců ukočírovat směrem k volbám a pokud možná nezpůsobit více škody než užitku. Premirér tak nejspíš sází na Vojtěchovu slušnost a to, že se zdá, že zatím naštval nejměnší počet lidí.
Adam Vojtěch je v tom všem asi nejvíc nevinně a skoro to vypadá, že přišel k druhému postu ministra zdravotnictví jako slepý k houslím. Nicméně ani ten není úplně s čistým štítem, kdy jeho první působení v roli ministra vyvolalo otázky zejména týkající se pofiderních nákupů zdravotních pomůcek, či nepravdivého tvrzení, že Česká republika má dostatek zásob roušek a respirátorů, kdy se pak ukázalo, že jich má naopak kritický nedostatek.
Co můžeme čekat
Adam Vojtěch se nemusí nijak extra seznamovat se situací vzhledem k jeho předešlému mandátu, ale i tak se nechal slyšet, že ho opětovné jmenování ministrem zdravotnictví zaskočilo. Zároveň situace s koronavirem v České republice, se zdá, zlepšuje a nejspíš máme nejhorší za sebou. Ač zde platí více než v jakékoliv jiné situaci to, že bychom neměli chválit den před večerem. Korona virus je pořád hlavní téma pro rezort zdravotnictví, nicméně v současné době jde o komfortnější situaci než před pár měsíci. Očkování je sice furt pomalé, ale očkuje se a denní nákazy se výrazně snižují. Jde tedy zejména o to, aby Adam Vojtěch nezpůsobil nějakou kauzu, která by vedla k „mediálním lynčování“.
Vzhledem k tomu, že jsou neustále tací, kteří očkování odmítají, tak jedním z úkolů bude jistě i částečně popularizovat samotné očkování. Samozřejmě lidé mají mít právo očkování odmítnout a mohou mít naprosto legitimní důvody, pak je ale také potřeba vymyslet systém, který lidi i ochrání, ale zároveň nebude diskriminovat neočkované, pokud jsou zdraví.
Kromě koronavirové krize se ale Vojtěch zavázal i dotáhnout do voleb zákony, které se snažil jako ministr zdravotnictví prosadit ve svém minulém mandátu. Mezi ně patří například zákon o léčebnném konopí, veřejném pojištění nebo digitalizace zdravotnictví.