Windfall: jednosměrná letenka do daňových rájů
Windfall tax neboli mimořádná daň z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy je téma, které v posledních týdnech otřásá českými médii. Na jedné straně stojí zastánci sektorové daně a na té druhé její odpůrci, kteří zavedení daně kritizují a varují před mezinárodní arbitráží.
Ministerstvo financí zveřejnilo plán, kde chce vzít 100 miliard korun na kompenzace vysokých cen energií hlavně pro domácnosti a malé a střední firmy, z nichž podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vybere resort 85 miliard korun právě od bank a energetických firem. Se stomiliardovou sumou se už počítá v návrhu rozpočtu na příští rok a minulý pátek byl ve Sněmovně návrh schválen poslanci v původní verzi. Od roku 2023 se tak mimořádné dani firmy z oblasti výroby a obchodu s energiemi nebo těžby fosilních paliv už nevyhnou, a to po dobu tří let (2023-2025).
Pirátská strana dokonce lobovala za to, aby byl rozšířen okruh zdaňovaných bank a především, aby daň platila retroaktivně, tedy už ze zisků za rok 2022. Tím se zasadili o vzrušující pozdvižení, protože poté, co Richterová sdílela informaci o koaliční shodě na retroaktivitě, následoval chaos na burze a akcionáři přišli za den o cca 30 miliard. Energetický a bankovní sektor tvoří kolem 80 procent celé pražské burzy a fraška odehrávající se ve vládní komunikaci zapříčinila nejistotu trhu. Pozměňovací návrh Pirátů naštěstí neprošel, ale experti varují, že akce windfall tax tak může být do budoucna pro investory signálem, aby se Česku a pražské burze rozhodně vyhnuli obloukem.
Také se tak stalo. Krátce po zveřejnění usnesení vlády vydal průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského oznámení, že přesune svou společnost, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Důvodem je, že elektřina vyrobená v Česku má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. Na Křetínského se tak snesla vlna kritiky. Ruku na srdce, všichni jsme to čekali. Sám Křetínský dokonce avizoval dopředu, že pokud se tak stane, zabalí si kufr, jednosměrná letenka na Kypr a sbohem a šáteček. Není totiž patriotská charita, ale především byznysman.
A zde se setkáváme s kámenem úrazu. Windfall tax je riziková v tom, že nejen poškodí české i zahraniční investory, ale také odradí investory stávající i ty potenciální. To není zrovna nejlepší strategie, jak oživit ekonomicky strádající stát. Problémem je, že experti přirovnávají mimořádnou daň ke znárodnění zisků, jakkoliv legální bylo její schválení. A kvůli pár miliardám doslova riskujeme mezinárodní arbitráže o desítky miliard korun. A zrovna další hrozba arbitráže není úplně nejlepším krizovým řešením do krizové doby, co říkáte?
Ministerstvo financí zveřejnilo plán, kde chce vzít 100 miliard korun na kompenzace vysokých cen energií hlavně pro domácnosti a malé a střední firmy, z nichž podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vybere resort 85 miliard korun právě od bank a energetických firem. Se stomiliardovou sumou se už počítá v návrhu rozpočtu na příští rok a minulý pátek byl ve Sněmovně návrh schválen poslanci v původní verzi. Od roku 2023 se tak mimořádné dani firmy z oblasti výroby a obchodu s energiemi nebo těžby fosilních paliv už nevyhnou, a to po dobu tří let (2023-2025).
Pirátská strana dokonce lobovala za to, aby byl rozšířen okruh zdaňovaných bank a především, aby daň platila retroaktivně, tedy už ze zisků za rok 2022. Tím se zasadili o vzrušující pozdvižení, protože poté, co Richterová sdílela informaci o koaliční shodě na retroaktivitě, následoval chaos na burze a akcionáři přišli za den o cca 30 miliard. Energetický a bankovní sektor tvoří kolem 80 procent celé pražské burzy a fraška odehrávající se ve vládní komunikaci zapříčinila nejistotu trhu. Pozměňovací návrh Pirátů naštěstí neprošel, ale experti varují, že akce windfall tax tak může být do budoucna pro investory signálem, aby se Česku a pražské burze rozhodně vyhnuli obloukem.
Také se tak stalo. Krátce po zveřejnění usnesení vlády vydal průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského oznámení, že přesune svou společnost, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Důvodem je, že elektřina vyrobená v Česku má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. Na Křetínského se tak snesla vlna kritiky. Ruku na srdce, všichni jsme to čekali. Sám Křetínský dokonce avizoval dopředu, že pokud se tak stane, zabalí si kufr, jednosměrná letenka na Kypr a sbohem a šáteček. Není totiž patriotská charita, ale především byznysman.
A zde se setkáváme s kámenem úrazu. Windfall tax je riziková v tom, že nejen poškodí české i zahraniční investory, ale také odradí investory stávající i ty potenciální. To není zrovna nejlepší strategie, jak oživit ekonomicky strádající stát. Problémem je, že experti přirovnávají mimořádnou daň ke znárodnění zisků, jakkoliv legální bylo její schválení. A kvůli pár miliardám doslova riskujeme mezinárodní arbitráže o desítky miliard korun. A zrovna další hrozba arbitráže není úplně nejlepším krizovým řešením do krizové doby, co říkáte?