Říjen začal pro mnohé s hořkou pachutí a závanem beznaděje. Černý scénář se naplnil: Slovensko bude opět mafiánským státem. Robert Fico je zpět. A může být mocnější a nebezpečnější než kdy dříve. 

Ačkoliv jsme se v devadesátkách mírumilovně rozloučili a jako samostatné Česko a Slovensko se rozhodli jít vlastní cestou, historické konexe a společná minulost v nás, tedy doufám, nadále ponechává solidaritu s našimi bratry (i sestrami) na Slovensku. Česká média i sociální sítě se zahalily do smutečního závoje. Slovensko totiž čekají krušné časy a my Češi už moc dobře víme, že musíme být více než obezřetní, aby se něco podobného nestalo v následujících volbách i u nás.  

S necelými 23 procenty zvítězila u slovenských voličů strana Smer. Kontroverzní Robert Fico, který byl premiérem Slovenské republiky už celkem třikrát, se tak možná postaví do čela kabinetu počtvrté. Prezidentku Zuzanu Čaputovou tak čekal včera nelehký úkol: pověřit předsedu vítězné strany − který prezidentku otevřeně označil za americkou agentku, a na kterého musela prezidentka letos v září podat žalobu na ochranu osobnosti − sestavením nové vlády.   

Ficova strana, která volí populistickou propagandu proti migrantům nebo vojenské pomoci Ukrajině, tak zase přiblížila slovenské hranice o kousek blíž Kremlu. Fico také ohlásil, že se bude snažit odvolat policejního prezidenta a šéfa elitní složky prokuratury. Ti se mimo jiné zabývají korupčními kauzami z dob vládnutí Smeru. Jestliže tohle nejsou pro naše sousedy do očí bijící mafiánské praktiky, tak si nedokážu představit, co jiného by Slovákům konečně otevřelo oči. 

Situace je alarmující také z toho důvodu, že vzestup pravicových stran je znatelný v několika státech Evropské unie. Těžká doba spojená s trvající válkou na Ukrajině, růstem cen, migrací uprchlíků a také neutuchající ruskou propagandou je ornou půdou pro extremismus. Podobně se daří sbírat plusové body v naší zemi jak Babišovi, tak i Okamurově SPD. A to nejsou zrovna pozitivní výhledy pro následující volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025.  

Situace v některých evropských státech teď připomíná hru „chodí pešek okolo“. Jen pět let od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky nájemným vrahem, Slováci nejspíš úplně zapomněli, kolik škody dokáže napáchat, když stát řídí moc napojená na mafiánské struktury. Zapomenou na to v následujících volbách i Češi nebo nám stále zbývá nějaká naděje?